Americká data z trhu práce zavdala naději na snížení sazeb FEDem

136
americka
Foto: Pixabay.com

Nízký počet nově vzniklých pracovních míst v USA letos v dubnu potvrzuje predikované zpomalení americké ekonomiky včetně úvah o tom, že by americká centrální banka mohla snížit základní úrokové sazby dříve, než se očekává.

Americká ekonomika v dubnu vytvořila zhruba 175 000 pracovních míst. To je mnohem méně, než očekával trh [až 280 000 míst]. Míra nezaměstnanosti se v USA zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,9 procenta. V pátek to uvedlo americké ministerstvo práce.

Prudký pokles nově vytvořených pracovních míst v USA je významnou zprávou, protože je to právě zaměstnanost, která je spolu s inflací jedním ze dvou hlavních faktorů, podle nichž se rozhoduje americká centrální banka FED.

„Údaje z trhu práce naznačují mírné uvolnění, což by podpořilo snížení úrokových sazeb o něco dříve. […] Zvyšuje se tak pravděpodobnost snížení úrokových sazeb FEDem již v září,“ uvedl pro FinTag analytik XTB Tomáš Cverna.

Reakce indexu S&P 500 na zveřejnění dat z trhu práce USA

[Zdroj: xStation5]

FED tento týden ve středu ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,5 procenta. Důvodem je rostoucí inflace. Ta v březnu zrychlila na 3,5 procenta z únorového tempa 3,2 procenta. A meziroční míra jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, neklesla, ale zůstala na únorových 3,8 procenta.

Na druhé straně je tu ale oslabující ekonomika. Tempo růstu ekonomiky USA v letošním prvním čtvrtletí zpomalilo na 1,6 procenta. Pokles výkonu hospodářství ekonomové sice očekávali, ale zdaleka ne tak hluboký. Na konci loňského roku ekonomika USA rostla o 3,4 procenta, loni ve třetím čtvrtletí dokonce bezmála o pět procent.

„Růst ekonomiky USA v letošním prvním kvartále zklamal,“ okomentoval výsledky hrubého domácího produktu ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Reakce finančních trhů na americká data z trhu práce

Spolu s tvorbou nových pracovních míst americké ministerstvo práce zveřejnilo vývoj mezd. Tempo růstu průměrného hodinového výdělku v USA v dubnu kleslo z 0,3 na 0,2 procenta. A průměrné mzdy se za 12 měsíců do dubna zvýšily o 3,9 procenta po březnovém růstu o 4,1 procenta. Přičemž růst mezd v rozmezí tři až 3,5 procenta se považuje za konzistentní s inflačním cílem americké centrální banky.

„Jedná se zatím o první slabší údaje, které naznačují mírně vyšší nezaměstnanost a pozitivní vývoj mezd, které nerostou tak dynamicky jako v předchozích měsících,“ říká Tomáš Cverna.

To znamená, že i to nahrává úvahám o snížení základních úrokových sazeb FEDem. To si podle něj uvědomují i finanční trhy, které na aktuální data reagovaly růstem cen amerických akcií. Zatímco dolar naopak oslabil.

Reakce kurzu eura vůči dolaru na zveřejněná data z trhu práce USA

[Zdroj: xStation5]

„Nikdy nebylo pravdivější tvrzení, že FED je vlastně světová centrální banka,“ uvedl před pár dny v této souvislosti Jesse Rogers, ekonom Moody’s Analytics.

Podívejme se na vývoj trhu práce podrobně. Jak už bylo řečeno, americká ekonomika v dubnu vytvořila 175 000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,9 procenta. Naopak v březnu ale tvorba pracovních míst v USA předčila odhady, když vytvořila 303 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesla na 3,8 procenta. V únoru vzniklo v USA 275 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 3,9 procenta. V předchozích třech měsících byla 3,7 procenta.

Čeká Ameriku recese? A co bude s korunou?

I když se americká ekonomika v loňském roce vyvíjela dobře, už tehdy zaznívaly hlasy, které hovořily o tom, že míří do recese. Tomu by odpovídala aktuální data z trhu práce.

„Teď vidíme známky zpomalování, zejména na trhu práce. Nábory vlastně zcela přestaly. Myslím tím nové nábory. To se projeví na výsledcích. I to promluví do rozhodování FEDu,“ uvedl letos v březnu v podcastu FinTag Global Head of Multi-Asset Solutions společnosti Amundi John O’Toole.

Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé

A dodal: „V USA stále předpokládáme recesi. Mohla by být velmi slabá, technická, kdy se mezičtvrtletní růst mírně propadne do záporných hodnot.“

Recesi v USA předpokládal v podcastu FinTag i jeho kolega z Bostonu Alec Murray už loni v březnu. Podle něj měla přijít na konci loňska nebo na začátku letoška. Tehdejší výkon americké ekonomiky ve vztahu k FEDu komentoval následovně.

„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ uvedl tehdy.

USA čeká recese, říká portfolio manažer Alec Murray

A fakt je, že inflace zůstává v USA stálým problémem, jak ostatně na jednání FEDu v tomto týdnu potvrdil jeho šéf Jerome Powell, když na tiskové konferenci uvedl, že „inflace je stále příliš vysoká.”

„Pokrok ve snižování inflace jistý není. Naopak budoucnost je nejistá,“ řekl s tím, že sazby zůstanou na svých současných úrovních nejspíš delší dobu. Zároveň ale vyloučil, že by bylo pravděpodobné jejich zvyšování.

Rekordně silný dolar tlačí do obtížné situace ostatní měny

Tomáš Cverna v této souvislosti upozornil, že ponechání sazeb na vyšších úrovních v USA a snižování sazeb v ČR zapříčiní rozšíření diferenciálu úrokových sazeb a vznikne další tlak na oslabování koruny vůči dolaru. Rizikem takového oslabování koruny jsou rostoucí ceny importovaného zboží, především paliv.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here