Nezaměstnanost v Česku ke konci května činila 3,6 procenta. Meziměsíčně poklesla o 0,1 procentního bodu. V meziročním srovnání s květnem 2023 byla vyšší o 0,1 procentního bodu, tedy o 20 429 uchazečů.
Data zveřejnil [10.6.] Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Z jeho údajů vyplynulo, že nezaměstnanost klesla ve všech 14 krajích a v 70 z celkem 77 okresů Česka. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ale byl v květnu o 7 805 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii.
„Květen bývá společně s červnem tradičně měsícem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. I v měsíci květnu registrovaná míra nezaměstnanosti meziměsíčně klesla, pokles se však zpomalil,“ uvádí zástupci ÚP ČR ve své zprávě.
Vedle sezónních prací, zejména ve stavebnictví, bývá hlavním důvodem poklesu postupný rozjezd letní turistické sezóny. Podle ÚP ČR tento pokles však již není tak výrazný a dopadá na jednotlivé regiony nerovnoměrně. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 266 517. V dubnu jich bylo 268 046.
Do evidence ÚP ČR se v květnu nově registrovalo 32 535 lidí. Při krajském srovnání ale poklesl podíl nezaměstnaných ve všech 14 regionech. K nevětšímu poklesu došlo v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a v Karlovarském kraji. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském, Středočeském a v Moravskoslezském kraji.
Nezaměstnanost v květnu a co na ni říkají analytici
„Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 1,0 uchazeče,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Upozorňuje, že nejvyšší nezaměstnanost nadále hlásí v tomto ohledu nejvíce postižené okresy:
- Karviná: 8,1 %,
- Most: 8,0 %,
- Chomutov: 6,9 %.
Naopak nejnižší nezaměstnanost tradičně vykazují okresy Praha-východ [1,4 %], Praha-západ [1,5 %] a Benešov [1,9 %].
„Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce dubna a Česku podle nich opět náleží pozice nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 2,7 procenta,“ doplňuje data Vít Hradil.
Za Českem následují Polsko [2,9 %] a Malta [3,1 %]. Naopak nejvyšší nezaměstnanost hlásí Španělsko [11,6 %], Řecko [10,9 %] a Finsko [9,2 %]. Průměr EU činí 5,9 procenta. Metodika výpočtu nezaměstnanost užívaná Eurostatem se liší od té reportované českým ministerstvem práce a sociálních věcí.
„Ze struktury uchazečů dle délky jejich evidence na úřadech práce vyplývá, že roste dlouhodobá nezaměstnanost. Ve srovnání s loňským rokem to bylo o 0,8 procenta na 31,4 procenta,“ uvedla k aktuálním výsledkům ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
„Celkově domácí trh práce zůstává stále napjatý. Náš odhad pro letošní rok počítá se stagnací podílu nezaměstnaných osob na loňské úrovni 3,6 procenta,“ dodala.
Podobně situaci vidí Vít Hradil. Ten odhaduje ve zbytku letošního roku průměrnou nezaměstnanost jen nepatrně vyšší na úrovni 3,7 procenta.
Ukrajinští uprchlíci na trhu práce
ÚP ČR ve své zprávě tradičně uvádí počty pracujících ukrajinských běženců na našem pracovním trhu. Ke konci května jich na území ČR pracovalo 121 247. Nejvíce ve Středočeském [21 383 osob] a Plzeňském kraji [16 910 osob] a v Praze [14 751 osob].
„Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě. Dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvádí ÚP ČR.
V České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra [k začátku dubna] asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Ta jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání a na trh práce.
Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci 77 procent ekonomicky aktivních. Což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. Od začátku ruské agrese získalo v České republice dočasnou ochranu více než 504 tisíc lidí prchajících před válkou na Ukrajině.
ÚP ČR upozornil i na počty rekvalifikací
ÚP ČR v aktuální zprávě o nezaměstnanosti ke konci května uvedl i počty jím provedených rekvalifikací. Letos podle něj nastoupilo na rekvalifikace 17 019 lidí. Ke konci května se jich účastnilo 4 689, což je meziroční nárůst o 83 procent.
„Od spuštění e-shopu jsemvkurzu.cz jsme úspěšně schválili žádost o digitální kurz nebo rekvalifikaci více než 23 tisíc lidem. Absolvování kurzu v letním období může lidem pomoci vydělávat víc, ale také zvýšit šance najít lepší zaměstnání na podzim, kdy je k dispozici víc pracovních pozic,” uvedl generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof.
Rekvalifikace jsou podle ekonomů důležité z hlediska modernizace české ekonomiky a zlepšení samotného trhu práce.
„Aby lidé neztráceli naději, musí jim stát nabídnout možnosti vzdělání a rekvalifikace. O tom se ještě nemluví,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag poradce premiéra a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.
„Navíc v rámci našich projektů odborné praxe zaměstnavatelům dotujeme, čímž snižujeme tlak na výkon, a naopak posilujeme zaměření na růst kvalifikace. Zaměstnavatelům přispíváme i na mentory pro mladé. V celé zemi máme síť více než 100 odborníků, kteří se v jednotlivých okresech věnují problematice poradenství mladým a mají znalost místních podmínek,” doplnil Krištof.
–DNA–
