Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět

V Česku dramaticky roste případů nelegálního zaměstnávání a takzvaného zastřeného zprostředkování pronájmu pracovních sil. Neradostné trendy souvisejí zejména s příchodem Ukrajinců do Česka.

Na rostoucí počet pracovníků bez uzavřené pracovní smlouvy nebo správně uzavřené dohody o pronájmu pracovní síly, které využívají převážně pracovní agentury, upozornili na tiskové konferenci [28.11.] zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] a Státního úřadu inspekce práce [SÚIP].

„Data za prvních deset měsíců letošního roku říkají, že počet vyměřených pokut vzrostl poměrně podstatně u nelegálního zaměstnávání,“ potvrdil negativní trendy na tuzemském trhu práce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Meziroční nárůst objemu vyměřených pokut činí podle něj více než 25 procent. Obdobně vzrostly vyměřené pokuty i v oblasti zastřeného zaměstnávání.

„Tam jsme také v objemu udělených pokut o 25 procent výše,“ dodal.

Jeho slova potvrdil generální inspektor SÚIP Martin Melecký. Podle něj za letošních prvních deset měsíců udělily úřady za nelegální zaměstnávání pokuty ve výši 143,6 milionu korun. To je o deset milionů více než za celý rok 2023.

Velká část Ukrajinek a Ukrajinců pracuje v Česku načerno

Za zastřené zprostředkování zaměstnání dosáhly loňské pokuty 116,9 milionu korun, letos do konce října pak 121,7 milionu korun. I Melecký tvrdí, že nárůst objemu finančních pokut souvisí s tím, že v Česku přibylo cizích státních příslušníků – občanů Ukrajiny.

„Další důvod je i vyšší počet provedených kontrol. K 31.10. jich kontroloři provedli celkem 16 425,“ doplnil.

Kontrol přímo zaměřených na zastřené zaměstnávání bylo loni 420, letos do konce října jich úřady provedly 356. Přičemž letos odhalily 224 subjektů zastřeného zprostředkování, loni za celý rok 309.

Úřady se rozhodly jednat tvrdě, zatím tak ale nejednají

Generální inspektor Melecký uvedl, že v Česku platí jasná pravidla i pro zprostředkování práce, při němž si firma či živnostník v podstatě pronajímá od zprostředkovatele, často pracovní agentury, pracovní sílu. A i tento vztah musí být upraven dohodou podle zákona.

„V České republice tento pracovní vztah upravuje zákon o agenturním zaměstnávání. A ten má svá pravidla, která se musejí dodržovat,“ uvedl.

Zdůraznil, že při absenci dohody o zprostředkování práce či jakékoli jiné dohody upravující pracovněprávní vztah mezi pracovníkem a jeho zaměstnavatelem hrozí pokuta až do výše 10 milionů korun. Anebo zákaz činnosti. To nejen tomu, kdo pracovní sílu zprostředkovává, ale i tomu, kdo ji využívá.

Ukrajinci se etablovali na českém trhu práce, potvrzují průzkumy

Jeho slova potvrdila vrchní ředitelka Sekce zaměstnanosti MPSV Kateřina Štěpánková. Vyjasnila i to, jak nyní postupují úřady v případě těch nejflagrantnějších prohřešků.

„My jsme přistoupili k tomu, že v nejzávažnějších případech bude možné uložit trest zákazu činnosti,“ řekla, i když také dodala, že takový trest žádnému podniku ani fyzické osobě úřady zatím neudělily.

„Ale otevřeli jsme si pro to dveře,“ vyjasnila.

Za nelegálním zaměstnáváním stojí hlavně cizinci

Na takzvaně zastřeném zprostředkování pracovních sil, které je nelegální, se podle zjištění úřadů inspekce práce podílejí v Česku hlavně cizí státní příslušníci. A práci nabízejí takto nelegálně převážně zase cizím státním příslušníkům.

„Co se týče těch zastřených, tak podle našeho kvalifikovaného odhadu většinou, kdo je většinou zastřeně zprostředkováván, tak to jsou cizinci. A kdo je většinou majitelem té firmy, která je zastřeně zprostředkovává, tak to jsou jejich spoluobčané,“ vysvětlil Melecký.

Podle něj nejspíš nikoho nepřekvapí, že v Česku mezi cizinci tvoří největší podíl Ukrajinci. Což podle něj značí, že problémy v oblasti nelegálního zaměstnávání a zastřených prací připadají právě na ně.

„Až 80 procent těch zastřenek bývá někým ze zahraničí,“ dodal dále.

V ČR jsou nízké mzdy a vysoké životní náklady, řekl ministr Rakušan

Za zásadní problém u nelegálně poskytované práce považuje to, že lidé z ciziny daleko více důvěřují svým spoluobčanům.

„A proto se dostanou často do osidel té špatné cesty,“ vyjasnil.

Úřady inspekce práce tak podle jeho slov v reakci na to proškolily dva pracovníky ukrajinské národnosti. Ti hovoří i plynně česky, a na ně se mohou ukrajinští pracovníci v Česku obracet. Takto podle něj fungují i úřady kontrol nad dodržováním pracovních podmínek například v Itálii, kde se SÚIP také inspiroval.

„Mohou se na ně obrátit nejen jazykově, ale odpadají i kulturní bariéry,“ dodal.

V Česku pracuje cca 800 tisíc cizinců, převážně Ukrajinců

Počet cizinců v Česku za uplynulé období podle Meleckého významně narostl. Hlášených legálně zaměstnaných osob jiné než české národnosti je u nás kolem 800 tisíc. Nejvíc jich je z Ukrajiny.

I proto v několika následujících týdnech spustí úřady podle Štěpánkové velkou informační kampaň zaměřenou převážně na pracovníky z Ukrajiny a obecně cizineckou komunitu. Skrze ni chtějí tyto pracovníky upozornit na jejich práva při poskytování práce.

„Je to důležitý moment, abychom postupně vyčistili ten sytém zaměstnávání,“ řekla s tím, že na kampani spolupracují s úřady práce a sítí odborných poradců.

„Samozřejmě to Plzeňsko je velmi živé, ale nebude to jenom otázka Plzeňska, ale i ostatních krajů,“ doplnila Štěpánková v návaznosti na aktuální problémy s kriminalitou, s níž se nejen Plzeň, ale i celý Plzeňský kraj potýká.

Česko poskytlo uprchlíkům na dávkách přes 20,7 miliardy korun

Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého [ANO] žije v Plzni aktuálně asi 40 tisíc cizinců, v celém kraji pak zhruba 79 tisíc. A podle něj „jde o dopady ukrajinské krize“. V České televizi, kde o tom blíže hovořil, dále uvedl, že nechápe, proč je mezi občany Ukrajiny tak značný počet mladých mužů, jejichž povinností by mělo být bránit svoji zemi proti ruskému agresorovi. Svou myšlenku však nerozvedl, protože moderátor veřejnoprávní televize ho již nenechal domluvit a rozhovor s ním ukončil.

Veronika Táchová