Někdejší český ministr průmyslu a obchodu STANu, dnes eurokomisař, Jozef Síkela se sejde s místopředsedou Evropské komise Stéphanem Séjourném kvůli odkladu podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků pro Dukovany.
Síkelova schůzka s Francouzem Séjourném, který nyní zaslal ministrovi průmyslu Lukášovi Vlčkovi [STAN] dopis, v němž ho žádá o odklad smlouvy o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech s jihokorejskou společností KHNP, je více než symbolická. Je-li totiž za průběh tendru na výstavbu bloků v Dukovanech někdo opravdu zodpovědný, je to právě někdejší ministr průmyslu Síkela. Byl to on, kdo v minulosti intenzivně jednal s Francouzi o spolupráci Česka v jaderné energetice. Avšak popořadě…
U nás v Kocourkově
Tendr na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany provází nejasnosti od jeho počátku až po jeho průběh a nyní blížící se konec. Přičemž slovo „konec“ je možná tím nejpřiléhavějším.
Vůbec tou první nejasností je, z jakých peněz výstavbu nových bloků Česko zaplatí. Podstatnou část sumy na nové bloky, které stát mohl vzít z ČEZu, jsou pryč, protože vláda Petra Fialy [ODS] zisky polostátní společnosti prostřednictvím daně z nadměrných zisků a dalších daní rozpustila v deficitech státních rozpočtů. ČEZ, který ordinuje Čechům nejvyšší ceny energií v EU, je tak po čtyřech letech vládnutí Petra Fialy jako holátko.
ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů
Co se týče samotné výstavby nových bloků, ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] dodnes nepřišel s jasným návrhem financování. Ví se pouze to, že výstavba dvou bloků v základu vyjde při současných cenách na něco málo přes 400 miliard korun. A ty si Česko půjčí. Kdy, za jakých podmínek, a kde, se neví. Podle ministra Stanjury je ale dobrá zpráva, že do roku 2029, kdy má výstavba začít, nebude mít Česko se stavbou žádné náklady. Co bude pak, Stanjura dodnes neřekl. Stejně jako dodnes není jasné, jak a v jaké míře se na zakázce bude podílet český průmysl.
Vyřazení Američanů a tahání se s Francouzi
Další pochybností, která se váže k výstavbě nových bloků v Dukovanech, bylo překvapivé vyřazení americké společnosti Westinghouse z tendru Fialovou vládou. Podle Síkely spočíval hlavní problém v tom, že nabídka americké firmy nebyla závazná. A tudíž nemohla být při hodnocení srovnatelná. A rovněž v nabídce Westinghouse podle něj nebyl jednoznačně určený subjekt, který by byl zodpovědný za kvalitu díla.
Vyřazení Westinghousu z tendru na Dukovany provázejí nejasnosti
Představa, že by americká firma postavila v Česku jaderné bloky, aniž by zodpovídala za to, jak je postavila, byla stěží uvěřitelná už v době, kdy s ní vláda přišla. Nicméně stalo se. Další účastník tendru, francouzská společnost EDF, tehdy ještě hýřila nadšením.
„Toto rozhodnutí ukazuje, že české orgány jsou si vědomy průmyslových a ekonomických výhod flotilového přístupu. EDF se těší na spolupráci s ČEZ a českou vládou v dalších fázích výběrového řízení,“ uvedl tehdy ředitel české pobočky EDF Roman Zdebor.
To vše se odehrálo loni zkraje února. Přičemž ale už v lednu o jaderné energetice jednal ministr Síkela s francouzskou ministryní pro energetickou transformaci Agnès Pannier-Runacher. V té době navíc došlo na podpis dohody mezi zástupci Technologické agentury ČR a Francouzské národní výzkumné agentury, která nabídla financování společných projektů v oblasti jádra.
„Tento rok bude pro jadernou energetiku v České republice průlomový. Budeme vybírat dodavatele nového jaderného reaktoru v Dukovanech a rozhodovat o počtu nových reaktorů. Pro úspěšné dosažení cílů potřebujeme co nejspravedlivější podmínky pro podporu jaderné energie v rámci Evropské unie. Věřím, že na podporu ze strany Francie se v tomto ohledu budeme moci spolehnout,“ řekl tehdy po jednání Síkela.
Byla to velká sláva, když přijel prezident Macron
Po lednu a únoru následoval březen. A Česko zažilo velkou událost. Bylo to Česko-francouzské jaderné fórum. V Česku se sjeli šéfové jaderných firem a výzkumných institucí z celé Francie v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Generální ředitel společnosti EDF Luc Rémont na akci připomněl, že oproti minulému století, kdy si Francie zvládla postavit sama desítky reaktorů, se situace změnila.
„Nové bloky už dnes jedna země nezvládne postavit, je třeba spolupráce více evropských států. Proto je naším cílem vytvořit evropský dodavatelský řetězec se silným zapojením českých firem,“ uvedl.
Na akci, ale i jinde promluvil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že Francie se netají ambicí stát se lídrem evropské jaderné renesance s využitím svých osvědčených reaktorů typu EPR. I z tohoto důvodu se podle něj státem vlastněná EDF účastní probíhajícího výběrového řízení na nový český jaderný program. Návštěva prezidenta Macrona v Česku byla velkou událostí. Kdejaký český politik se na sítích chlubil fotkou s ním. Byla to velká sláva…
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
V Praze se objevil ale i další významný host, jímž byl Nicolas Maes, šéf francouzské společnosti Orano, evropské jedničky v oblasti zpracování uranu a světového lídra v recyklaci použitého jaderného paliva. Ten při té příležitosti dokonce podepsal smlouvu s ČEZem na zajištění služeb obohacování uranu pro jadernou elektrárnu Dukovany. Do té doby měl tuto službu na starosti ruský TVEL.
Jihokorejci nabídli v tendru na Dukovany lepší cenu
Po vyřazení americké společnosti Westinghouse a sérii společných dýchánků českých politiků s Francouzi následovalo další kolo tendru. V něm vláda Petra Fialy deklarovala, že se spolehne na posouzení nabídek francouzské a jihokorejské společnosti od odborníků z ČEZu. Což také udělala. Avšak ti jako firmu s nejlepší nabídkou vybrali jihokorejskou společnost KHNP. Premiér Fiala tehdy hovořil o jihokorejské nabídce jako supervýhodné. Mluvil o tom, že prvních pár bloků zaplatíme, ale hned ty další budou „už zadarmo“.
Dukovany dostaví korejská KHNP. Objevují se první spory a pochyby
Regulérnost tendru ale okamžitě napadl jak americký Westinghouse kvůli jihokorejské technologii, tak i francouzská firma EDF. Její zástupci už tehdy neskrývali rozčarování, stejně jako francouzští politici. Což při takových obřích zakázkách ale nebývá až tak výjimečné. Avšak korunu tomu všemu za pár měsíců nasadil Krajský soud v Brně. Ten minulý týden předběžným opatřením zablokoval podpis finální dohody k Dukovanům s Jihokorejci právě z iniciativy francouzské společnosti EDF. A to navzdory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS], který uvedl, že tendr byl v pořádku.
Rozhodnutí soudu z hlediska francouzského uchazeče o zakázku nemohlo přijít v lepší dobu. Od doby vyhlášení vítěze tendru uběhlo dost vody na to, aby Jihokorejci nakonec našli ve svých právních sporech s americkým Westinghousem společnou řeč. Což v praxi vede k tomu, že se stahují z dalších tendrů na nové bloky v Evropě. Rovněž se ukázalo, že v zakázce na Dukovany negarantují českému průmyslu nijak významnou účast.
To a mnoho dalšího nahrává úsilí francouzské společnosti zvrátit výsledek tendru. To přesto, že šéf ČEZu Daniel Beneš v reakci na aktuální dění řekl, že francouzské straně nejde o to, aby vyhrála spor o stavbu v Dukovanech. Podle něj jí jde o to, aby elektrárna v Česku vůbec nevznikla. Také řekl, že francouzská nabídka byla pro Česko natolik nevýhodná, že by ji nikdy nepodepsal. Beneš možná bojuje správně, ale zkušenosti s francouzskými firmami v Česku ukazují, že ty jen tak něco nerozhází. Pokud by to nebylo úplně jasné, vzpomeňme na privatizaci české vodovodní infrastruktury. Mnohem pravděpodobnější se teď jeví, že Francouzi cítí šanci vyštípat Jihokorejce z tendru úplně a zakázku převzít. A je docela možné, že se jim to podaří.
Pokud odstoupí KHNP, zůstane v tendru na Dukovany EDF
Francouzský velvyslanec v Praze Stéphane Crouzat uvedl, že je zcela legitimní, aby francouzská EDF hájila své zájmy.
„Podané opravné prostředky mají v zájmu Evropské unie i samotného Česka určit, zda vítězná nabídka je, či není v rozporu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže a s právními předpisy,“ uvedl.
V podobném duchu nyní v dopise na ministra Vlčka apeluje místopředseda Evropské komise Stéphan Séjourné. A nejde o nějakou jeho soukromou iniciativu jako Francouze, který hájí francouzské zájmy, jak se snaží veřejnosti namluvit premiér Petr Fiala.
„Pokud vím, je to dopis eurokomisaře, nejde o stanovisko Evropské komise a nemá pro nás žádný závazný účinek,“ řekl Fiala a dodal: „Mnohem závažnější je pro Česko předběžné opatření vydané soudem, které nařizuje počkat s podpisem smlouvy až po rozhodnutí o žalobě francouzské firmy.“
Dostavba bloků v Dukovanech se komplikuje. Čas nazbyt ale není
Problém ale je, že mluvčí Evropské komise Thomas Regnier jasně řekl, že to byla Evropská komise, která dopis české vládě nejen poslala, ale i v něm vyjádřila obavy v souvislosti s nařízením o zahraničních subvencích, které se týkají právě jihokorejské společnosti KHNP.
„Nejde o francouzského eurokomisaře, který hájí francouzské zájmy, ale o člena kolegia Evropské komise, který prosazuje legislativu a spolupracuje s českými úřady na ochraně našeho jednotného trhu,“ uvedl doslova Regnier.
Podle něj navíc nejde o první krok, který Komise podnikla. Již 12. února zaslala do Česka žádost o informace, ale dosud neobdržela odpověď, vystavil vysvědčení Fialově vládě.
Evropská komise hájí evropské zájmy
Fiala má přesto pravdu, když tvrdí, že mnohem závažnější je pro Česko předběžné opatření vydané soudem, které nařizuje počkat s podpisem smlouvy až po rozhodnutí o žalobě francouzské firmy. Pokud by totiž vláda s Jihokorejci smlouvu podepsala, ale EDF by se svými námitkami uspěla u soudu a Evropské komise, tendr by se musel opakovat. Naopak, pokud by vláda smlouvu nepodepsala a Jihokorejci by pod tlakem okolností tendr vzdali, jako tu už udělali jinde v Evropě, v tendru by zůstala už jen francouzská EDF. A nikdo jiný…
Výše uvedený scénář, jak ukazuje aktuální dění, má navíc mocného zastánce. Je jím právě Evropská komise. Dopis, který obdržel ministr Vlček má totiž v názvu: „Žádost o okamžité kroky k pozastavení podpisu smlouvy pro nové jaderné reaktory v Dukovanech“.
Unijní exekutiva rovněž zahájila předběžný přezkum, zda potenciální zahraniční finanční příspěvky obdržené korejskou firmou představují zahraniční subvence. A pokud ano, zda tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh. Evropská komise i připravuje rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření celého tendru.
„Jediné, co místopředseda EK Séjourné dělá, je, že se zapojuje do jednání s členským státem, zapojuje se do jednání s průmyslem, jak to dělá vždycky,“ vyjasnil mluvčí EK.
Spor o Dukovany není výjimka. Zkušenosti má i Polsko
To, co se nyní děje v Česku, není v rámci zemí EU ojedinělé. Svou zkušenost s tím mají třeba Poláci, kteří výrazně zbrojí. Ti si na problém zadělali tím, že část nových zbraní, ale i takzvaně zbraní z druhé ruky nakupují i od Jihokorejců. Jsou to tanky, letadla a jiné zbraně. Jedná se o dodávky v přepočtu za necelé tři stovky miliard korun. A to se bavíme pouze o ceně pořízení, další peníze vezme servis. Výhodou Jihokorejců, stejně jako v případě nových bloků v Dukovanech, je levnější vojenský materiál než americký a evropský. A také ho umějí rychle dodat.
Potíž ale je, že polské nákupy, které realizovala ještě vláda polské strany PiS, se staly solí v očích nejen Američanů, ale hlavně Francouzů. Vždyť je okomentoval i francouzský prezident Macron. I když se vyjádřil „po francouzském způsobu“, vyjádřil se jasně.
Řekl, že sní o „evropské strategické autonomii“ v oblasti obranného průmyslu. Je příznačné, že docela stejně mluvil loni na jaderné konferenci v Praze. Tam pro změnu snil o jaderné alianci „Made in Europe“.
Rusko ztrácí ve vývozu zbraní. Dominují USA, ale úspěšná je i Francie
Přeloženo do běžného jazyka to vždy ale znamená hlavně to, že Polsko zbraně nebo Česko jaderné bloky, mají kupovat hlavně od evropských firem. A škarohlídi by pak mohli dodat – hlavně od těch z Francie.
Daniel Tácha
K tomuto mám následující. Za to, že se zatím nestaví, může hodně kšeftmon Babiš. Jako veký fanda jaderné energetiky jsem to sledoval. I když při naší životní úrovni, a od zelených komoušů různých finančních přílepků s názvem příspěvek na to či ono, to tak nevypadalo, ale cena elektřiny tehdy byla taková, že se téměř nevypácelo stavět nové zdroje, zvláště ty jaderné. A sám Babiš to stále opakoval, že je tu otázka návratnosti. To je tak, když kšeftmon není schopen přepnou roli, že je už v dané chvíli politik, který má mít vizi, a ne nákupčí zemědělského zásobovacího podniku. Tak to nechal na Havlíčkovi a sám řešil, jak rozprodat část státních rezev a jak něco ze státního posunout voličům – jako kdyby kšeftoval ve své firmě. Vlak zadarmo a podobně.
Jenže potíž, že to nyní drhne, je v tom, že se do kapitalistického výrobního systému vlivem hlavně zelenokomoušké EU, a pak nelze zapomenou na komouše v Číně, stále více a více vlamuje socialismus. To je křivení trhu ve formě dotací a podobných manýrů. Ostatní svět se přizpůsobil. Takže na jedné straně dotují a subvencují v různé míře všichni, ale když je potřeba, poukáže se právní na zákaz subvencí (ten zákaz ještě stále „tvrdošíjně odolává“), což jsou také dotace, že křiví trh a že jsou nezákonné.
No, a na to vše, podobně jako na fešandu náušnice, náhrdelník a zvýraznění obočí, pak ještě nalepíte, ne moc výrazně, osobní a jiné zájmy a máte tu fešandu, která sice dobře vypadá, ale jinak je k jakékoliv akci zcela k ničemu. A ta fešadna, dámy a pánové, je kapitalisticko-socialistický bastard, realita dnešních dnů. Doufejme, že je zcela neplodná, jinak by ty, kteří ještě očekávají nějakou svoji budoucnost, muselo šlehnout.
Amatérismus vlády i ČEZu. Absolutně nechápu, proč, když už musí jít cestou zadávání zakázky dle zákona, proč roztrubují, že podpis smlouvy bude tehdy a tehdy. Měli smlouvu v tichosti podepsat hned, jak to šlo.