Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ

0

Minoritní akcionář ČEZ a externí poradce J&T v oblasti energetiky Michal Šnobr pokračuje v kritice energetické politiky Česka. Podle něj poslední dění kolem dostavby Jaderné elektrárny Dukovany [JED] ukázalo, že Česko nedokáže elektrárnu dostavět za férových, ale ani pro sebe výhodných podmínek.

„Ten směr, který si vybrala vláda Andreje Babiše [ANO], k realizaci jednoho nic neřešícího jaderného bloku v Dukovanech, nepovede dobrým směrem, nakonec skončí ve slepé uličce,“ říká Michal Šobr v dalším dílu videodebaty ABCD investora.

Podle něj Česko v energetice dlouhodobě selhává. Jako příklad zmiňuje odvolání vládního zmocněnce pro dostavbu Dukovan Jaroslava Míla. Ten například požadoval, aby stát zachoval 12měsíční lhůtu pro podání nabídek ze strany uchazečů o dostavbu elektrárny. O což však stát zájem neměl.

„Ten v uvozovkách tendr, nebyl nikdy ve skutečnosti tendrem. Šlo o přímé zadání ruskému Rosatomu s účastí ostatních uchazečů. Avšak ti, to bylo jasné od začátku, nikdy nemohli splnit podmínky tendru,“ tvrdí Šnobr.

Je toho názoru, že ve chvíli, kdy se v situaci zorientovala i opozice, se tendr na dostavbu Dukovan docela rozpadl: „Už i opozice zjistila, že když kvůli bezpečnostním rizikům z tendru vyřadíme Čínu, která ale nikdy vážný zájem o dostavbu Dukovan nejevila, a také vyloučíme z tendru Rusko, tak žádný tendr vlastně není.“

Michal Šnobr energetickou politiku kritizuje dlouhodobě

Minoritní akcionář ČEZ dlouhodobě tvrdí, že dostavba Dukovan bude podstatně dražší, než jak to prezentuje současná vláda. Zároveň říká, že postup vlády nejen v oblasti dostavby Dukovan, ale v celé energetické politice je v zásadě chybný a bez šance na úspěch.

V Česku se, co se týče energetiky, hodně lže, tvrdí Michal Šnobr

„Já jsem přesvědčen, že bez jaderné energetiky se neobejdeme. Jen si myslím, že se nebudou stavět velké mamutí jaderné elektrárny. Naopak šanci mají menší elektrárny, takže se vracíme jakoby nazpátek. A to je cesta, na kterou bychom se měli soustředit,“ říká v aktuální videodebatě ABCD investora.

Dodává, že stát by se měl soustředit také na využití plynu, který mu může celkem levně pomoci splnit závazek odstoupit od uhlí. To se však neděje. Naopak, aktuální novinka je oznámení společnosti ČEZ o tom, že do elektrárny Dukovany letos investuje dvě miliardy korun. A to do obnovy částí výrobních zařízení i administrativních budov. Modernizace Dukovan přitom již v posledních deseti letech stála 20 miliard korun. Další peníze podle podniku půjdou do modernizace Temelínu, která si vezme 2,5 miliardy korun.

Co je podstatné z pohledu ČEZ

Michal Šnobr se jako akcionář společnosti ČEZ vyjadřuje k situaci v české energetické společnosti. Podle něj bude nyní klíčové, kolik bude činit letošní dividenda. On sám její výši tipuje na 40 až 50 korun. Současně tvrdí, že ČEZ právě kvůli chybné energetické politice nefunguje efektivně. Což se projevuje do cen jeho akcií a výši dividend.

„Akcie ČEZ se obchodují s diskontem několika desítek procent. Stačí si srovnat ČEZ s podobnými podniky, jeho akcie jsou někde jinde. Je totiž vnímán jako politická společnost. A z toho chování vedení společnosti nepoznáte, jestli jsou to politici, kdo ho řídí, nebo je to vedení společnosti, které má jednat, ale nejedná, v zájmu všech akcionářů,“ vysvětluje.

Zdůrazňuje, že hodnotu akcií ČEZu ovlivňují i aktuální tanečky a šaráda, jak říká, právě kolem jaderné elektrárny Dukovany. Tomu dle něj nikdo nerozumí v Česku, natož pak v zahraničí.

„Analytik v Londýně, který rozhoduje o tom, zda se bude investovat do ČEZ, nebo ne, nemá šanci se v tom vůbec zorientovat,“ říká.

Dceřiná firma ČEZu Elektrárna Dukovany II zahájí v červnu

Dodává, že kvůli propojení ČEZ s politikou se z prezentací ČEZu vytratilo mnoho důležitých informací. Například vývoj jeho volného provozního cash flow ve srovnání s minulými a plánovanými investicemi. To už ČEZ podle něj nezveřejňuje.

„Já doufám, že se do vedení ČEZu dostanou lidé, kteří pootočí to kormidlo. Že výroba elektřiny se stane tím hlavním byznysem ČEZu i v současnosti, kdy energetika prochází rychlým vývojem,“ dodává.

Kritizuje také rozhodnutí ČEZ prodat elektrárnu Počerady, která mohla přejít na paroplyn a pomoci Česku odstoupit od uhlí.

Energetická politika státu sklízí kritiku ze všech stran

Kriticky se k energetické politice státu vyjadřují další zúčastněné strany. Naposledy například Svaz moderní energetiky, Solární asociace a ekologické Hnutí Duha. Nelíbí se jim plánovaná nižší podpora pro solární elektrárny. A to za situace, kdy je o tento druh obnovitelného zdroje energie enormní zájem a nahrává mu i pokles cen technologií.

Zájem o podporu na fotovoltaické elektrárny překonal očekávání

Problém je přitom v takzvané výši vnitřního výnosového procenta, které stát snížil v právě projednávané novele zákona IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta. Přitom u vodních, větrných a geotermálních elektráren to má být sedm procent. Pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here