Během svého prvního funkčního období americký prezident Donald Trump Číně hrozil, že jeho cla způsobí zánik pěti milionů čínských pracovních míst. Ve svém tweetu v roce 2019 uvedl, že ji jeho obchodní politika donutí „srazit podpatky“.
Skutečností je, že Trumpova cla i nyní dopadají na zaměstnanost v Říši středu. Problému se věnuje list The New York Times [NYT]. Jako první zmiňuje, že čínská ekonomika závisí na exportu. Což znamená, že Trumpova cla v Číně ohrožují zejména zaměstnance v průmyslu.
Podle čínských oficiálních letošních dubnových údajů klesl objem objednávek z Číny na nejnižší úroveň od roku 2022. Před zavedením cel export posiloval. V momentě zavedení cel nad sto procent i jen na několik málo týdnů v Číně neklesl jen vývoz, ale velice citlivě zareagoval i trh práce. Trumpova celní hra podle NYT ohrožuje až 100 milionů Číňanů v průmyslu.
Války jsou inflační, protože jsou velmi nákladné, říká John O’Toole
V Kantonu, v centru čínského textilního průmyslu, došlo k zavírání podniků kvůli propadu objednávek. A koncem dubna Yu Jiadong, úředník čínského ministerstva lidských zdrojů a sociálního zabezpečení, uvedl, že vláda připravila sérii opatření ke stabilizaci počtu pracovních míst, zvláště ve firmách zabývajících se vývozem. Uvedl, že Peking společnostem pomůže udržovat zaměstnanost a nezaměstnaným návrat do práce.
Co říkají lidé v Číně
Jane Huová, zaměstnankyně v administrativě v Šanghaji, minulý měsíc přišla o práci. To se stalo nikoliv kvůli Trumpovým clům, ale kvůli reakci Číny na ně, když ta zvýšila cla na americké zboží na 125 procent, vysvětluje NYT.
„Můj bývalý zaměstnavatel, výrobce stavebních strojů, byl závislý na dovozu amerických součástek a nemohl si dovolit tak vysoké clo platit,“ vysvětlila.
Ve třiatřiceti letech se Huová obává, že je na méně náročnou pozici „překvalifikovaná“. Tvrdí, že mnoho firem s přijímáním bezdětných žen, jako je ona, váhá, protože se obávají jejich odchodu na mateřskou dovolenou a nákladů s ní spojených.
„Jsme staré a drahé. Proč by nás měl někdo přijmout do zaměstnání?“ Ptá se Huová.
Prozatím absolvovala jen dva pracovní pohovory. Aby si přivydělala, začala příležitostně pracovat jako dispečerka.
Vlastník továrny na jihu Číny, který nechtěl být jmenován, zase uvedl, že chtěl propustit zaměstnance, ale včas se dozvěděl o „celním příměří.“
USA se dohodly s Čínou na nižších clech. Dolar sílí a trhy znovu šílí
Propouštění je v Číně drahý špás. Zaměstnavatelé jsou podle zákona povinni propuštěné dělníky odškodnit. To většinou ve výši jednoho měsíčního platu za každý odpracovaný rok. Což propouštění velmi prodražuje. Proto se stává, že majitel továrnu náhle zavře a zmizí neznámo kam [i s penězi zaměstnanců, pozn. red.].
Problémy na trhu práce má Čína dlouhodobě
I když čínská ekonomika roste 5% tempem, které jí ordinuje čínská vláda, od pandemie covidu stále překonává problémy. Trh práce v Číně ale vykazoval nedobré tendence už před covidem. Částečně souvisely s pádem nemovitostního trhu v Číně. Potíže v zemi mají zejména mladí lidé.
„Současný trh práce je na tom hůř než kdy jindy,“ říká dnes Laura Wangová, čerstvá absolventka.
Až 80 procent jejích spolužáků má problém najít si práci. Zvlášť těžkou pozici mají na čínském trhu práce podle ní absolventi financí a účetnictví.
„Nic není jisté,“ stěžuje si Wangová a rezignovaně dodává: „Čerství absolventi bez zkušeností, jako já, jsou na tom zvláště špatně.“
Absolventi škol vstupují na trh práce v situaci, kdy míra nezaměstnanosti mladých lidí dosahuje dvouciferných hodnot. Když v roce 2023 dosáhla nezaměstnanost mladých lidí rekordních 21,3 procenta, vláda zastavila zveřejňování tohoto údaje. Někteří ekonomové odhadují, že současná míra nezaměstnanosti u nich činí až 50 procent, uvádí NYT.
„Loni vláda tyto údaje opět povolila zveřejňovat, ale v rámci nové metodologie, která čísla nezaměstnanosti snižuje,“ uvádí americký list.
Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 16 až 24 let tak nyní v dubnu podle čínských oficiálních údajů dosáhla 15,8 procenta. Vzhledem k tomu, že letos přijde na trh dalších 12 milionů nových absolventů škol, je i tento údaj vysoký. Nejistý je ale i osud zaměstnaných lidí. Méně firem nabízí místa na plný pracovní úvazek. Nabízejí spíše dočasné úvazky, za něž platí méně, příliš nedbají o bezpečnost práce a krátí benefity.
„Situace je stále horší,“ tvrdí Alicia Garcia-Herrerová, šéfekonomka investiční banky Natixis působící v asijsko-tichomořské oblasti.
Čínská a americká ekonomika
I když čínská vláda letos opět plánuje ekonomický růst o pět procent, ekonomové mají pochybnosti. To, že se čínští a američtí představitelé dohodli na dočasném snížení represivních cel, je dobrá zpráva. Nabízí se ale i otázka, jak moc dobrá.
Podle zmíněné dohody USA a Čína snížily cla na 90 dní. Americká cla klesla ze 145 procent na 30 procent a čínská ze 125 procent na deset. Investiční banka Natixis ve své analýze i tak uvádí, že pokud by zůstala americká cla na dosavadní úrovni 30 procent, poklesl by čínský vývoz do USA až o polovinu.
Což podle banky znamená zánik až šesti milionů pracovních míst. Pokud by obchodní válka vypukla v plné síle, pak by šlo o devět milionů pracovních míst. Je to na miliardovou Čínu hodně?
I po čtyřech měsících druhého Trumpova prezidentského úřadu USA a Čína o clech stále jednají. Prezident Trump nyní obvinil Čínu z porušení ženevské předběžné dohody o snížení cel. Podle něj Čína nadále zadržuje vývoz strategických nerostů.
Problémy ale mají i Spojené státy, zdůrazňuje NYT. Americký průmysl je závislý na vzácných kovech a minerálech, jejichž trh ovládá z velké části právě Čína. Zastavení dodávek čínského zboží podle listu zvyšuje inflaci v USA [ta aktuálně v USA klesá, pozn. red.] a vede k nestabilitě ve výrobě.
„Pokud výsledek jednání dopadne špatně, je to Čína, která je schopna ekonomickým potížím čelit lépe,“ míní Diana Choyleva, šéfekonomka londýnské výzkumné firmy zaměřené na Čínu.
„Peking je totiž podle mě schopen se s nespokojeností na trhu práce vyrovnat snadněji než američtí politici s nespokojeností Američanů před prázdnými regály obchodů,“ dodává.
Michal Achremenko
Chalupník to má jednoduší. Má třeba kozu, krávu, slepice, lesní plody…
Je třeba tuto informaci rozklíčovat, aby vynikla podstata. Pro pochopení čehokoliv je nutné jít od obecného ke konkrétnímu.
Už léta a léta se čínským komunistům vytýkalo, že se mají starat o svoji zemi. Starat o její celkový rozvoj, i zaostalých vesnických oblastí, a ne často dotovaným vývozem živit západ. Nestalo se. Proč? Může to mít jen dvě příčiny. Buď jsou to totálně vymaštěné hlavy, že nevěděli, co se jim říká, nebo si bez západu, co se týká rozvoje své společnosti, ani nepšouknou. Životní zkušenost praví, že podceňovat protivníka se nikdy nevyplácí. Takže první možnost zavhrněme. Je proto pravděpodobná ta druhá. Musí vyvážet, aby si mohli koupit to nemodernější pro svůj rozvoj. Sami totiž toho nejsou schopni, si vytvořit materiální základnu se vším potřebným. Museli by za tím účelem uvolnit svůj rigidní hospodářský model a centralizace moci by se jim zákonitě zhroutila následně. To nakonec vidíme i u nás v EU, jak se zelení komouši nechtějí hnout a opustit svoje nereálné sny.
Jenže Čínu nechme USA, ty se na ni připravují dlouhodobě a právě Trump to spustil. Pro nás je důležitá EU. A zde vidíme tu neuvěřitelnu tragédii. Když si Čína bez západu, což EU ještě do nedávna také byla, ani nevrzne, tak proč EU dnes dělá vše proto, aby se z ní stával stále větší a větší hospodářský mrzáček? Projevy tohoto vývoje reality jsou dnes více než zřetelné. Na ukrajinské krizi je to nádherně vidět. To bylo řečí, že ruská ekonomika má HDP na úrovni Itálie a podobně. Ale když jde to, to tam konečně s Ruskem ukončit, nikoho nenapadne se s evropskými hospodářskými a vojenskými mopslíky ani bavit. Natož se jich na něco ptát, jak by to tam mělo nakonec dopadnout. A vše, to jest Rusko a Čína dohromady, leží na bedrech jen USA.
Snad to voličům konečně docvakne, kam se řítí a jaké konce je čekají!