Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení 30% cel na dovoz z Evropské unie s účinností od 1. srpna představuje vážnou hrozbu pro celkový export EU. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem EU v oblasti zboží.
Evropský vývoz do USA tvoří přibližně jednu pětinu veškerého vývozu mimo blok. V roce 2024 vyvezla EU do USA zboží v hodnotě 531,6 miliardy eur [cca 11,217 bil. Kč]. Což představuje téměř 3 procenta celkového hrubého domácího produktu [HDP] EU. Ačkoli se tento podíl může zdát relativně malý, má zásadní vliv na změny HDP.
Zvýšení celní sazby ze současných 10 procent na 30 procenta by vedlo k prudkému růstu cen evropských výrobků. Očekávat lze výrazný pokles vývozu.
Nejzranitelnějšími sektory jsou:
- Farmacie: Přes 20 % z celkového exportu EU do USA.
- Autoprůmysl: Více než 10 % z celkového exportu EU do USA.
- Průmyslové stroje: Přes 6 % z celkového exportu EU do USA.
- Elektrická zařízení: 6,0 % z celkového exportu EU do USA.
- Specializované stroje: 5,0 % z celkového exportu EU do USA.
Eurozóna má největší podíl na dovozu do USA, jen o málo menší než celá EU, která navíc zahrnuje země jako Polsko, Česká republika a Skandinávie.
Ekonomické analýzy ukazují, že dopad na HDP EU bude významný, ale omezený. Podle odhadu Bloomberg Economics současná 10% cla snižují HDP eurozóny přibližně o 0,3 procenta. Zavedení 30% cel by mohlo tento dopad zdvojnásobit. Ekonomové Goldman Sachs odhadují, že pokud by byla 30% cla zachována po delší dobu, mohl by HDP eurozóny do konce roku 2026 kumulativně klesnout až o 1,2 procenta.
30% cla neudělají víc škody než covid či válka na Ukrajině
Podobné prognózy uvádějí další výzkumné instituce. Think-tank Bruegel odhaduje pokles HDP EU o 0,3 procenta v případě scénáře bez dohody, zatímco Evropský parlament uvádí možný pokles v rozmezí 0,2–0,8 procenta v závislosti na zavedení odvetných opatření.
Bilance vzájemného obchodu mezi USA a jeho obchodními partnery
[Zdroj: XTB Research]
Je třeba poznamenat, že dopad vysokých cel na HDP je stále nižší než u předchozích krizí, jako byla pandemie covidu-19 nebo nedávná energetická krize. Tento dopad však může být teoreticky dlouhodobý.
Německé automobilky jednají s USA o celní výjimce na vlastní pěst
Z toho plyne, že ekonomika Evropské unie pocítí dopady Trumpových cel, ve srovnání s předchozími krizemi je ale aktuální dopad zatím omezený. Přesto by mohla nová 30% cla zdvojnásobit stávající dopad na HDP.
Nejzranitelnější ekonomiky
Německo, jako největší ekonomika EU, je vůči americkým clům zvlášť citlivé. USA absorbují 10 procent německého exportu. To odpovídá 3,7 procenta německého HDP, v přepočtu zhruba necelým čtyř bilionům korun. Klíčový automobilový sektor vyváží 13 procent své produkce do USA. Avšak exporty automobilů z Německa do USA už se snížily o 13 procent v dubnu a o 25 procent v květnu. Je však důležité poznamenat, že na dovoz aut do USA nyní platí 25% clo. A to znamená, že průměrná celní sazba na zboží z EU je vyšší než obecně uváděných 10 procent.
Čistý export z EU do USA podle odvětví v mld. USD
Také Irsko je výrazně ohroženo – více než 53,7 procenta jeho vývozu směřuje do USA. Zvlášť ohrožený je farmaceutický sektor, který tvoří 55 procent irského exportu. A ještě lépe: Irský vývoz do USA odpovídá 18 procentům irského HDP. Zatím se na farmaceutické výrobky vztahují nižší celní sazby, Trump ale pohrozil uvalením 200% cel na farmaceutika během 12–24 měsíců.
Je to vyjednávací taktika EU
Reakce finančních trhů naznačuje, že investoři vnímají oznámená 30% cla především jako další „první krok“ k vyjednávání Donalda Trumpa s partnery. Euro po otevření trhů oslabilo pouze mírně, ačkoli měnový pár EUR/USD klesá už od začátku července. Reakce Evropské unie zůstává klidná. Usiluje o deeskalaci sporu.
Vývoj vývozu z EU do USA od roku 2010 v mld. USD
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila prodloužení pozastavení odvetných opatření do 1. srpna, aby se vytvořil prostor pro další jednání. Přesto má Brusel připravený seznam amerického zboží v hodnotě asi 21 miliard eur [cca 518 mld. Kč] a zároveň připravuje druhou vlnu opatření v hodnotě 72 miliard eur [cca 1,8 bil. Kč].
Kromě toho zvažuje aktivaci takzvaného Nástroje proti nátlaku [Anti-Coercion Instrument, ACI] — nejúčinnějšího obchodního nástroje v arzenálu EU. Tento mechanismus, neoficiálně označovaný jako „obchodní bazuka“ nebo „EU bazuka,“ umožňuje zavést cla a obchodní omezení, omezit přístup k veřejným zakázkám v EU, jejichž roční objem přesahuje 2 biliony amerických dolarů. Umožňuje i omezit obchod se službami a zavést vývozní kontroly.
Jiří Tyleček, vedoucí analytik XTB
Covidmánii v Česku zavinila tehdejší opozice svým sprostým řvaním nejen po Babišovi. Evropě se nevyplatila i nevyplácí obdivovatelka NSDAP vondeleyno. O fanatismu o neoanaciss..ké Ukrajiny se šílencem Ádou zelí je to ještě v horším a Evropě nebezpečný sociopat z Kyjeva jen bohatne na hlúposti eubol*eviků. Klaun v hadrech Ukrajince i UA zradil 20. hodin po své přísaze, to už jste amorální ukro*vábi zapomněli ?
Politici tzv. kolektivního západu musí být permanentně na drogách. Nad tím co provádějí, celý zbytek světa musí kroutí nevěřícně hlavama. Vždyť po posledním summitu NATO obletělo celý svět video s italskou premiérkou Georgiou Meloni, jak byla evidentně zdrogovaná, když z toho summitu vyšla ven. Vládnou nám narkomani a psychopati.