Byl to Viking, Erik Rudý, jenž roku 986 jako první poznal význam Grónska. Ve snaze ostrov úspěšně kolonizovat použil bezostyšný trik marketérů. A Grónsko nazval Zelenou zemí, aby do ní přilákal osadníky.
Nutno dodat, že v té době skutečně šlo o Zelený ostrov. V době příchodu Vikingů v Grónsku totiž panovalo relativně teplé klima, což umožnilo zemědělství a chov dobytka. Až později přišlo „globální ochlazování“, které Grónsko proměnilo v kus ledu. I když i o toto se dodnes mnozí přou…
Avšak zpátky do současnosti. O 1040 let později, nyní, se vydal v kročejích Erika Rudého americký prezident Donald Trump. A o ostrově hovoří docela podobně.
„Je to velký realitní kšeft. Vlastnit Grónsko je zásadní věcí pro bezpečnost USA … a ekonomickou bezpečnost. … Je to absolutně nezbytné a nemohu vám slíbit, že nepřistoupíme k vojenskému nebo ekonomickému nátlaku.“
Více informací o významu Grónska už předkládá komentátor britského magazínu The Spectator James Gray v článku Why would anyone want to rule Greenland?
—
Amerika už v Grónsku operovala: Během druhé světové války to byl de facto americký protektorát. USA v minulosti i uvažovaly o koupi Grónska. V roce 1946 za něj nabídly 100 milionů dolarů ve zlatě. To dnes představuje sedm miliard dolarů [cca 140 miliard Kč].
Grónsko ale stále přináleží Dánsku. Avšak dánské vlastnictví není vlastně ničím jiným než kolonialismem, jak napovídá politika nucené asimilace ve 40. a 50. letech minulého století. Co z toho plyne? Plyne z toho to, že Dány většina Gróňanů nesnáší.
Grónsko navíc usiluje o samostatnost skoro tak dlouho, jak dlouho je dánskou kolonií. V roce 1979 byl v zemi schválený Zákon o samosprávě, aby v roce 2009 následoval další upravený Zákon o samosprávě, který Grónsku přiznává právo vyhlásit samostatnost.
Grónská ústava z roku 2023 pak výslovně uvádí nezávislost ostrova. Přičemž už ve svém letošním novoročním projevu bývalý grónský premiér Múte Egede, nyní ministr financí, vyzval k odhození okovů kolonialismu, aby si Gróňané sami rozhodovali o své budoucnosti.
[Pozn. red. FinTag: Múte Egede je představitelem strany Inuitské společenství, jež je levicová a separatistická grónská politická strana. Založena byla v roce 1976. Na jejím zrodu se velkou měrou podílel vzrůstající radikalismus mládeže v Dánsku v 70. letech. A co chce tato strana? Strana usiluje o vznik nezávislého Grónska. To se jí ale zatím plně nepodařilo. Dánsko si dodnes zachovává dohled nad obranou, zahraničními vztahy a fiskální politikou Grónska.]
Co váže Grónsko k Dánsku
Pojítkem mezi Grónskem a Dánskem je roční příspěvek 3,9 miliardy dánských korun [cca 12,7 mld. Kč]. Což představuje asi 19 procent grónského hrubého domácího produktu [HDP]. To je – pro srovnání – ještě méně než částka, kterou americká vláda ročně dotuje texaské město El Paso. A už vůbec je to zcela zanedbatelná částka ve srovnání s hodnotou jednodenní produkce grónského nerostného bohatství, kterou by s radostí zaplatily přinejmenším hned tři velmoci: USA, Rusko a Čína.
Zájem jeví zvláště Čína. Peking [v duchu svých současných tradic] již nabídl investici do vybudování dolů za 2,5 miliardy dolarů [cca 52,5 mld. Kč]. Což je více než HDP ostrova. Doly by budoval a provozoval s pomocí 5 000 dovezených čínských dělníků. Dále by Čína investovala do infrastruktury, přístavů a letišť. To by Grónsko ale navždy uvrhnulo do vlivu Číny. Není proto překvapením, že s tím ani Dánsko ani USA nesouhlasí.
Proč takový zájem o Grónsko?
Důvodem zájmu světových velmocí o Grónsko je jeho nerostné bohatství. Mimořádný zájem je o vzácné nerosty, dnes už i strategické, nutné pro výrobu baterií, telefonů, elektroaut a počítačů. Je to mimo jiné křemík, germanium, fosfor, bór, indium, fosfáty, galium, grafit, uran, měď, lithium, kobalt a nikl. Ten, kdo ovládne jejich těžbu, ovládne digitální svět.
Snad se může zdát divné, že Grónsko je z tohoto pohledu obdobě strategické jako Tchaj-wan. Tchaj-wanští výrobci zásobují svět polovodiči z více než 60 procent světové poptávky a více než 90 procenty čipů.
TSMC rozjela výrobu nové generace čipů. Půlku produkce už prodala
Pokud by napadla Čína Tchaj-wan a obsadila ho, pak by ovládla celosvětové zásobování mikročipy. Ptejme se proto, chceme být na ní závislí každým telefonem, každým počítačem a elektroautem, který se vyrábí v Evropě?
USA si potřebují vybudovat kapacity na výrobu mikročipů srovnatelnou s tou tchaj-wanskou. K tomu ale potřebují spolehlivý zdroj asi 50 kritických minerálů. A v Grónsku jich je 30, to ve více než dostatečném množství. Avšak skutečností je, že s populací kolem 57 000 Gróňanů, z nichž většina jsou rybáři nebo lovci, to USA nepořídí. Grónsko nedisponuje infrastrukturou, která by umožnila nerosty vytěžit. Toho jsou dnes schopny jen USA a Čína.
Když tají ledy, jezdí lodě. Když letí střely, letí přes Grónsko
Dalším velkým kladem Grónska je jeho strategická poloha. Jak tají ledy, tempem asi 270 miliard tun ročně, otevírají se strategické mořské cesty. Což značí, že svět si začíná všímat strategického významu největšího ostrova na světě. Grónsko přitom ovládá trasu Island – Velká Británie. Tu využívají ponorky států NATO. Trasa není žádným horkým hitem. Důležitou roli sehrála už při zásobování Evropy během druhé světové války.
Na ostrově je i americká letecká základna Thule, dnes přejmenovaná na Pituffik Space Base, která tvoří důležitou součást obrany USA. Totiž každá ruská střela, která by mířila na USA, by nutně musela přeletět nad Grónskem. I proto od roku 2017 disponuje americká základna vojenským systémem včasného varování. Ten navíc USA nedávno nákladem čtyř miliard dolarů [84 mld. Kč] modernizovaly.
Stále ubývající ledová pokrývka při pobřeží Grónska uvolňuje severozápadní plavbu. Uvažuje se i o výstavbě přístavu na obsluhu Severomořské nebo Severovýchodní plavby. A to buď na Islandu, ale spíše na východu Grónska. Někdejší americký republikánský ministr zahraničí Mike Pompeo v roce 2019 tyto trasy v arktickém moři označil za Suez a Panamu 21. století. Pokud by ovládly Spojené státy Grónsko, ovládly by i tyto trasy.
Ano, Grónsko má pro USA velkou strategickou hodnotu a Washington má zájem udržet protivníky co nejdále od amerických břehů. USA a Grónsko proto už v říjnu 2024 vydaly společné prohlášení zavazující obě země k užší spolupráci v mnoha důležitých oblastech.
Jak Trump dostane Grónsko?
Ta otázka stále visí ve vzduchu. Jak Trump nakonec dosáhne toho, co chce, tedy Grónska? Je zřejmé, že přímý nákup by byl politicky nemožný. Ale jsou tu i jiné možnosti. Třeba Compact of Free Association, podobné ujednání jako mají USA se strategicky položenými tichomořskými státy. Taková smlouva je hospodářsky a bezpečnostně přínosná pro obě strany. Jistě by po jejím podpisu přitekly do Grónska biliony dolarů na těžbu nerostů.
Trumpovo volání po koupi Grónska zní divně, dokonce urážlivě, podobně jako jeho ostatní výstupy. Ale skrývá se za ním racionální jádro. A mohli by z toho mít prospěch Inuité.
Komentář: Když nemůže Trump anektovat Kanadu, anektuje Grónsko
Totiž: I když bylo Grónsko ve své tisícileté zaznamenané historii už vikingskou kolonií, a územím, o které se dohadovaly velmoci, válečným protektorátem, dánskou provincií a nyní autonomním státem směřujícím k samostatnosti, sama drsná země osamocených Inuitů z toho prozatím moc nezískala.
Ať už se stane v budoucnosti cokoli, Grónsko se musí naučit využívat své nerostné bohatství, chránit svoji kulturu a životní prostředí. Grónsko nelze obětovat krátkodobým kapitalistickým zájmům, ale může, a musí, najít způsob, jak na tom vydělat. Pokud bude spravováno rozumně a s péčí, přinese to prosperitu nejen Gróňanům, ale stane se příkladem udržitelné těžby a naplněním touhy po samostatnosti. USA, Čína a Rusko sice mohou Grónsko chtít. Ale třeba ho sami Gróňané také potřebují.
James Gray, The Spectator, pro FinTag přeložil Michal Achremenko
V době Erika Rudého (kolem roku 982 n. l.) nebylo Grónsko celoplošně „zeleným ostrovem“. Název Greenland byl spíše promyšlený tah, jak přilákat osadníky, než přesný popis krajiny. Klima tehdy procházelo tzv. středověkým teplým obdobím (950–1250 n. l.), kdy teploty byly asi o 1–2 °C vyšší než v moderní době. Jihozápadní fjordy byly částečně travnaté, s nízkými keři a jalovci, což umožnilo Vikingům chovat dobytek a pěstovat seno, ale ne rozsáhlé zemědělství ani lesy. Archeologické nálezy potvrzují pastviny a hospodářská zvířata, nikoli lesní porosty. Kolonie zanikly v 15. století kvůli ochlazení (Malá doba ledová) a izolaci. Skutečně „zelené“ Grónsko existovalo jen v dávných interglaciálních obdobích, například před 416 000 lety, kdy byla velká část ostrova bez ledu a pokrytá tundrou či lesy. Historická představa, že za Vikingů šlo o zelený ostrov, je tedy mýtus – šlo jen o lokální travnaté oblasti vhodné pro osídlení.
Upevnovani vojenské přítomnosti EU a VB v Gronsku bude stát miliardy eur. Prezident Trump je nevypocitatelny. Je to minimálně osidleny největší ostrov světa. Za II. světové války tam měly USA 14 základen. Pro Dánsko to nemá dobré řešení a nějaké unijni území to je fikce.