Osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Naopak téměř 28 procent jich pracuje a 58 procent si přivydělává brigádou. Jak ale upozorňují personalisté, například u studentů dlouhodobě klesá jejich zájem o práci.
S příchodem letních prázdnin se tradičně zvyšuje poptávka po brigádnících napříč Českou republikou. Letos podle ředitelky společnosti ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové ale čelí zaměstnavatelé výzvě.
„Ochota mladých lidí nastoupit na sezónní práce klesá, a to navzdory tisícům volných pozic,“ říká k ne příliš pozitivnímu trendu.
Personální agentury tak upozorňují na znatelný pokles zájmu studentů o klasické manuální brigády a zároveň na změnu jejich pracovních preferencí.
„Firmy hledají hlavně pracovníky do výroby, logistiky a gastroprovozů. Letos ale pozorujeme, že studenti více váhají. Chtějí si odpočinout, cestovat nebo si přivydělat jiným způsobem online. Často se jejich očekávání neslučují s tím, co trh nabízí,“ popisuje šéfka personální agentury.
Studentka: Rodiče mě podporují, ale každá koruna navíc se hodí
V Praze se pohybují nástupní hodinové mzdy běžně od 150 do 170 korun. Za náročnější nebo urgentní směny lze vydělat až 250 korun za hodinu. V regionech jsou sazby nižší, ale v logistice nebo fyzicky náročných pozicích se překračuje hranice 190 korun za hodinu. V ojedinělých případech, kdy firma nutně potřebuje pracovníky, vydělá brigádník více než stálý zaměstnanec. To díky ochotě nastoupit rychle a bez delšího zaškolení a na omezenou dobu.
Co se nabízí letos za brigády
Největší poptávka po brigádnících je v krajích s koncentrací skladů a výrobních závodů, například v okolí Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně. Zároveň roste zájem studentů o administrativní, kreativní a digitální práce, kterých je ale omezené množství.
Brigády pro studenty jsou. Ne každá ale patří k těm vysněným
Průzkum společnosti Portu přináší i další informace. I přes pokles zájmu o brigády mezi studenty, pro některé z nich práce není jen prázdninovou záležitostí. Celoročně si přivydělává brigádou 35 procent respondentů.
„Během letních prázdnin tuto možnost využívá podle našeho průzkumu přes 23 procent. To platí i pro studenty. Z nich devět procent uvádí, že má klasické zaměstnání při studiu, celoroční brigádu 47 procent a letním přivýdělkem si finance zajišťuje 34,6 procenta. Bez jakéhokoliv vlastního příjmu je pět procent studentů,“ uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Celoroční brigády jsou nejčastější v Praze a na Vysočině. Důvodem oblíbenosti celoročních brigád v Praze je nejen široká nabídka pracovních příležitostí, ale také vyšší životní náklady. Ty hodně motivují mladé k přivýdělku.
Jaké jsou motivace mladých lidí k práci
Hlavní motivací mladých lidí k brigádě nebo jinému výdělku je snaha získat vlastní peníze, které jim dají větší svobodu. Tuto možnost uvedlo 62 procent dotázaných.
Na druhém místě je motivace odložit si peníze na budoucí potřebu, kterou zmínilo 56,5 procenta mladých. Přibližně třetina uvedla, že si vydělává na pokrytí běžných výdajů, jako jsou nájem, doprava a školné. Stejný podíl respondentů šetří na konkrétní věc nebo zážitek, případně proto, aby byli méně závislí na rodičích.
„Osamostatnění od rodičů není v České republice snadné, zejména z pohledu získání vlastního bydlení. Rostoucí ceny nemovitostí činí bydlení pro mladou generaci bez finanční pomoci rodičů stále méně dostupným,“ nabízí další pohled na věc Pokorný.
Podle nejnovějších údajů Eurostatu žije 39 procent Čechů ve věku 18 až 34 let u rodičů, což je mírně nad průměrem EU, kde to je 37 procent. Na Slovensku je situace ještě složitější. Kvůli horší dostupnosti bydlení tam zůstává u rodičů přes 52 procent mladých. Vyšší podíl má už jen Chorvatsko s 57 procenty a Malta se 70 procenty. Naopak ve Švédsku žije v této věkové skupině s rodiči jenom necelá pětina mladých lidí.
Nově mohou na brigádu už i čtrnáctiletí
Výraznou změnou pro letošní sezonu je novela zákoníku práce, která s účinností od června 2025 umožňuje pracovat i čtrnáctiletým. Zatímco dříve mohli brigádu vykonávat pouze ti, kdo dokončili povinnou školní docházku [tedy od 15 let]. Nově se tato možnost otevírá i mladším ročníkům. Brigáda pro čtrnáctileté se povoluje výhradně během letních prázdnin a za jasně daných podmínek.
Pracovní doba nesmí přesáhnout sedm hodin denně a 35 hodin týdně. Zakázány jsou noční směny, přesčasy a jakákoli riziková práce. Povoleny jsou jen takzvané lehké práce, například v administrativě. To podle zákona posuzuje krajská hygienická stanice. Uzavření dohody o provedení práce či pracovní činnosti je možné jen s písemným souhlasem zákonného zástupce.
–DNA–
Je to výchovou, ničím jiným. Tak mladému člověku je třeba už od útlého věku vysvětlovat, často i prakticky, že v životě bude muset něco dělat. A v pozdějším věku, před dokončením vyučení či studia, je nutné na brigády chodit, aby si to, k čemu dojde později, v praxi „osahali“ přímo vlastníma rukama. Že to je hlavní úkol brigády a výdělek je druhotný. Jeho důležitost nastane až nastoupí do práce a jeho výše jim bude určovat životní úroveň. Na vycestování a poznání člověku postačí čtrnáct až dvacet dní, což je jen část prázdnin. Nemluvě o tom, že tím pomohou firmám vykrýt období, kdy si chtějí na dovolené odpočnout jejich rodiče.
Také by jim měli vysvětlit, že pokud se jejich rodiče, myšleno rodiče ve všeobecnosti, budou u voleb chovat jako vygumované hlavy a zelení komouši docílí svého, tak dobrá a dobře placená práce bude jen pro známé a kámoše. A pokud práce i tak bude dost, bude kvůli nekonkurenceschopném EU hospodářství na světových trzích mizerně placená. Přesněji řečeno, mzdy vysoké budou, ale bude vše pekelně drahé. Brigádou se tak budou schopni ekonomicky rozhlédnout a udělat si určitý obrázek už dopředu.
Uvědomu ji si, že to, co sem napsal, má jeden závažný nedostatek. A to, kdo jim to řekne. Přiznám se bez mučení, to bohužel fakt nevím.