Česká ekonomika rostla v letošním druhém čtvrtletí stejně jako v tom prvním – meziročně o 2,4 procenta. Mezikvartálně přidala 0,2 procenta. To je ale o 0,5 procenta méně než v prvním čtvrtletí [+0,7 %].
Vyplývá to z prvního odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Což značí, že uvedené číslo může doznat ještě několika změn. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu [HDP] podle statistiků podpořily především výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty zaznamenaly růst již čtvrté čtvrtletí za sebou. Naopak negativní vliv na HDP mělo saldo zahraničního obchodu.
„V meziročním srovnání rostla ekonomika shodným tempem jako v 1. čtvrtletí. Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
[Zdroj: ČSÚ]
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty [HPH] nejvíce podpořil průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo naprosté většině odvětví národního hospodářství.
Mezičtvrtletní růst HPH podle ČSÚ pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Prosperovalo i stavebnictví. Naopak mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl. Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o procento.
Analytici: Česká ekonomika zpomalila
„I když to podle meziročního výsledku tak nevypadá, česká ekonomika zpomalila. Oproti prvnímu čtvrtletí se její růst snížil na 0,2 procenta, zatímco v úvodu roku si ještě připisovala mezikvartálně 0,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
ČSÚ revidoval růst HDP. Přibývá zaměstnanců ve veřejném sektoru
Zatímco tehdy podle něj ekonomika překvapila pozitivně, a to i díky efektu předzásobení před zavedením amerických cel, nyní překvapila negativně.
„Na straně poptávky ekonomiku podporovala spotřeba domácností, na straně nabídky obchod a s ním spojené služby. Zpracovatelskému průmyslu – jako největšímu odvětví v českém hospodářství – se tentokrát příliš nevedlo. Opět se ukázalo, že sice firmy mohou hýřit optimismem, ale pokud nemají nové zakázky, nejsou ani výsledky,“ shrnuje Dufek.
Přesto ani slabší výsledek za druhý kvartál podle něj ještě neznamená ohrožení celoročního výhledu růstu HDP ve výši dvou procent.
Investiční výdaje v EU ukazují na recesi. A to i přes mírný růst HDP
Na zpomalení tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 procenta z předchozích 0,7 procenta upozorňuje i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Podle něj je výrazné a nepříjemné, nicméně ne zcela překvapivé.
„Předchozí kvartál se nesl ve znamení snahy evropských výrobců předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér. Jednalo se tedy o jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu. Ten od té doby z velké části vyprchal a ve druhém kvartále tak zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil,“ tvrdí.
Spotřeba domácností je nejhorší v EU
Z domácích faktorů Vít Hradil upozorňuje na pokračující růst spotřeby domácností. Ta zůstává zhruba dvě procenta pod úrovní z předpandemického konce roku 2019. Což představuje suverénně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie. Je to přitom spotřeba domácností, která hlavně táhne českou ekonomiku.
„Za celý letošní rok momentálně počítáme s průměrným růstem těsně pod dvěma procenty,“ doplňuje Hradil, který upozorňuje na to, že ekonomice neprospěje propad zahraničního obchodu kvůli clům na dovoz zboží do USA.
Optimismem nehýří ani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stejně jako všichni ostatní analytici zdůrazňuje, že ČSÚ přinesl první odhad, a tak se finální čísla mohou změnit. I první odhad podle něj ale zaostal za očekáváním. Upozorňuje na to, že analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých dohadů – ta činila 2,5 procenta.
„Ještě výrazněji zaostal růst české ekonomiky za předpoklady v mezikvartálním pohledu. Očekával se růst 0,4 procenta, zatímco výsledek je jen poloviční, a to 0,2 procenta,“ tvrdí.
Znalostní ekonomika v Česku je vtip. Ukazuje to trend u patentů
Přesto je v kontextu hrozby transatlantické obchodní války podle něj mezičtvrtletní růst pořád úspěchem. Pomohla skutečnost, že americký prezident Donald Trump v první polovině dubna odložil zavedení takzvaných recipročních cel o 90 dní, tedy až za horizont druhého čtvrtletí.
–DNA–
Zločinec Stanjura předložil první návrh státního rozpočtu na příští rok a prý tam plošně škrtl národní dotační programy a jednoduše k nim napsal nulu (Při té bídě státní salámové politiky se tomu ani nedivím; a to nás budou hodně stát ještě například emisní povolenky a deindustrializace západní Evropy. A to nerozvádím fakt, že někdy bude muset kleknout dluhový dolar a budeme muset platit zvýšené částky za dovoz z Číny v juanech – u nás půjdou tyto obchody přes Německo, které si také přirazí.).
Politikou pana Stanjury se dá ušetřit asi 30 mld korun. Největší výdaje jsou na zbrojení a výstavbu jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá půjčit 24 miliard korun společnosti Elektrárna Dukovany II. Skutečné jednání o prioritách vlády – tedy kolik peněz, kdo a na co dostane – na ně čeká až v druhé půli srpna. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci června činil deficit 152,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejlepší výsledek od pandemie. Proti loňskému červnu je schodek nižší o 26,2 miliardy korun. Stát si bere půjčky i na umořování půjček, které si vzal na umořování obsluhy státního dluhu, tedy na narůstající úroky a může se tak dostat do nezvladatelné spirály (a po volbách za sebou tato hrůzovláda práskne dveřmi). Ještě dáme 17 mld panu Šťávovi. Jak to bude s dotacemi politických neziskovek ?
To bude Fialovy vlády cíl „čím hůř, tím lépe“. Přivedou ekonomiku na hranici krachu, nadělají neplatitelné dluhy a prásknou dveřmi. A budou se chechtat, jak to další vládě (už sestavené z opozice) zavařili, která bude muset drsně konsolidovat rozpočet. To zase bude nutně obnášet utahování opasků lidem a větší chudobu. Fialovi šmejdi, co problémy způsobili si počkají v pohodlných opozičních lavicích, budou vládu neúnavně kritizovat a házet ji klacky pod nohy další čtyři roky a před volbami opět začnou nasrané lidi oblbovat „jak jedině oni dají Česko zase dohromady“. A zblblí lidi mezi tím jako vždy zapomenou, kdo zemi do marasmu předtím dostal a zase těm šmejdům sednou na let a znovu jim tohodí ve volbách. To je taktika spálené země, která je ODS se svými přicmrndy z pidistran praktikována celou dobu od vzniku ODS. A tak se tu k vůli hrstce šmejdů plácáme přes 30 let ode zdi ke zdi.
Řeknu vám, jak si myslím, že to bude. On si totiž náš pan premiér myslel, jak to půjde hladce s jeho plány a jak se po premiérování přesune do Bruselu, na čemž celou dobu intenzívně pracuje (toto druhé si o něm myslím já), aby si ho bruselské struktury všimly a pak si s velkým důchodem řekne, jakou udělal skvělou životní kariéru. Je logické, že zájem státu se pak u toho trochu krčí vzadu. Jenže přišla válka a sankce a protože je to bruselský alpinista, tak je v pasti.
No a když to po něm vezme Babiš, tak ten je zkušený kšeftmon, proto se dá snadno odhadnout, jak to pojede. Bude potřebovat prachy na to, co všechno nasliboval, a ty by naopak měly zbrojením mizet. Tak prohlásí, že na to stát nemá. Jenže Trumpa nelze moc okatě vodit za nos, tak se prohlásí, že třeba nové armádní odznaky, rámečky na diplomy, nové židle, oprava plotů kasárem, očištění chodníků kolem nich od listí, zkrátka všechny podobné pro obranyschopnost nezbytné výdaje jdoucí místním firmám se zahrnou do výdajů na zbrojení. Bude mít podporu ze západu, ti v tom pojedou stejně tak. No ale slib na nákup zbrojní techniky z USA se splnit bude muset a na to se vezmou půjčky, které se už plánují, na západě v tom pojedou stejně tak, ale jejich splátky on nebude muset řešit. A pak jsou tu další prachy mínus, což je GD. Ten sice původně s radostí podepsal, čekal půjčky, ty spadly nové vládě, jenže z Bruselu ji poslali do háje, že ne na silnice, ne na beton, takže už ví, že nic, tak je nyní hrdým bojovníkem proti němu. Dá se očekávat, podobně jako s migrací, že na některé výmysly hodí kakáč. Ale ty povolenky občanům, to si nejsem jist. Bude se muset domluvit i s dalšími, aby nebyl sám. No pak se porozhlédne doma. Třeba rozprodá zbytek státních rezrv, jak to zkoušel minule, zkusí nějaké společnosti, které si dovolili mít rezervy a které jistou částí platí stát, jim je zdanit. A pak si myslím, že tvrdě vyjede po všech společnostech, že se daně budou platit a hlavně včas. A to už může zavánět nezaměstnaností, protože hrozí, že to řada těch, co se klepe z podnikatelské podstaty, to bude muset zabalit. Konkurenti pak zvednou ceny, aby nedopadli podobně.
On nebude nic sanovat, není co. Hospodářství drží silou vůle, jede hlavně to, co je nutné pro provoz života vyrábět a z toho moc daní nekouká, ale perspektivní investice zelení šílenci brzdí. Očekávám hádačky ve zbrojení, protože třeba Babiš bude táhnout zpět, protože se toho u nás dělá málo a výdaje by tak byly větší, než hospodářské výnosy, ale naopak v jiných státech EU, kde je zbrojní průmysl silný, budou zase tlačit vpřed, protože očekávají opak. Ještě to pořádně nezačalo a už si vjeli do vlasů. Myslím, že šlo o stíhačky. Psalo se o tom.
Takhle nějak to vidím já. Co však nevím, po každých volbách ti, kteří se nezajímají o politiku, naříkají, že byli podvedeni. Vůbec netuším, kdo se bude cítit podveden, až nastane ta pravá hospodářská řežba. Režba, kdo si z té dříve úrodné pastviny, poskytující hojnou pastvu všem, dnes však pomalu vysychající, ještě urve její poslední zbývající šťavnaté výhonky. Abych použil moderní, zelený slovník.
Ještě přijdou výdaje za emisní povolenky například. Nyní mi někdo hodil do schránky předvolební materiál za SPOLU. Velký, rozkládací a na křídovém papíru. Jen jsem zahlédl velkými písmeny nápis, že nyní jde o hodně. Hodil jsem to do popelnice. Vím, že jde především o dostání zkompromitované, penězi nasáklé, bezohledné mafie SPOLU od vesel, na propadliště dějin.
Nevím, jestli lidé nesledující politiku vědí, o co tu běží. Protože chlubiči (to bude zřejmě příhodný název), kteří se potřebují pochlubit, jak odpovědně hospodaří s penězi, aby je lidé volili (to ovšem jinak dělá každý), tak neřeší ceny energií, protože to by znamenalo další zásek do veřejných peněz. Má to důsledek ten, že se lidé i firmy na vysokých cenách vydají z peněz a pak už nemohou tolik utrácet. Dílem také logicky začnou být navíc s výdaji opatrní. Ovšem ze zisků firem prodávající energie si stát mocně sosá, což deficit do jisté míry drží na uzdě, čímž se lze pěkně pochlubit. Když totiž neuvažujete přes peníze, ale jdete na podstatu, to znamená, že ekonomika je jen jedna, její výkonnost je vcelku daná, protože se z roku na rok nezmění o sto procent, když víte, že lidé mají produktivitu z roku na rok podobnou, když vidíte, že se nezaměstananost dramaticky nezměnila, tak je jasné, když si z vytvořených hodnot někdo, třeba přes energie, sosne značně víc, jinému logicky do chobotu přijde k sosnutí méně. Nejsou třeba k pochopení tohoto jevu žádná kouzla.To však už inflace srovnala tak, že nastavila novou ekonomickou rovnováhu, kdy každý výkonnostně jede tak, jak to článek popisuje.
Jenže velmi důležité je to nové, a to jsou cla. Možná jste si všimli, jak zasmušilí oproti nám jsou Němci, kteří mluví o patnáctiprocentní tragédii. A pak pan Fiala se nechá slyšet (logicky, těsně před vobami, jak jinak), že makroekonomické zdraví ČR je lepší, než v SRN. Proč je to svým způsobem pro nás naopak ještě horší, takže to není vůbec pravda? Je to proto, protože jsme vůči SRN v nevýhodě. Dojde k tomu, že zadavatelé zakázek řeknou. Tak hoši, potřebujeme 15% dolů, proto my 2-3% a vy ten zbytek. Mám známého, který se už loni setkal s tím, že mu řekli, že chtějí, aby šel ze sta na padesát korun za jednotku. Odpověděl že smůla, že to raději celé zavře. Protože se však potřebovali oba navzájem, nakonec se dohodli na 75 korunách. Jenže to není 25% dolů. Je to stejné, jako laciné řeči, že se zvládne 5%HDP na zbrojení. Není to žádných 5%, dělalo by to přes 18% z celého rozpočtu ČR. Když doteď se z něj dávalo tak z bídou 5% na zbrojení, tak to by bylo navýšení o 13%, když i teď se jede na těžký dluh, protože peníze nejsou. Takže cla 15% je to stejné. A až k tomu dojde, že se cla do ekonomiky plně promítnou, bude to pro české subdodavatele masakr motorovou pilou.
Jak to proběhne, jsme prakticky viděli na tahanicích o cla mezi EU a USA. USA jako hospodářský hegemon řekl 15% a deindustrializovaná EU si nedovolila ani pípnout. Stejně tak přijdou o hlásek naši dodavatelé subdodávek pro německé odběratele. Budou rádi, když nesjedou o 25% dolů tím, že budou sanovat 10% snížení sazby oproti minulosti za dodávku. To budou následné tlaky na šetření! Na mzdy, nové investice. Jestli se Babiš uchýli k tomu, že na firmy zatlačí, aby včas a řádně platily všechny daně, což se dá očekávat, sám totiž jede z nemalé míry z dotací, které jsou zákonem dané, může se mnoho lidí obávat toho, že přechod roku 2026/2027 nebudou slavit na vánočním večírku ve stejné firmě, jako rok před tím. Je otázkou, zda vůbec budou v nějaké firmě slavit.
Politiku je třeba sledovat. Je jako chléb. Ten znalému voní už ve chvíli, kdy se seje obilí!
Ackoli nejsem ekonom, nedovedu si predstavit duvod, proc by ekonomika mela vyrazne rust. Ano, k nejakemu rustu doslo, diky rustu spotreby domacnosti, protoze lide si potrebovali po dlouhe dobe doplnit zasoby (i pokud jde o spotrebni zbozi), ale prumysl klesa, doslo k nejvetsimu zaniku firem, stavebnictvi klesa, sluzby zdrazily tak, ze musi logicky dojit k jejich omezeni, platy vyznamne nerostou. Naproti tomu rostou dluhy a ocekavani dalsich obrovskych vydaju obyvatel na bruselsky diktat (od greendealu, po zbrojeni) a dalsi vydaje na valku, na UA, na USA cla, zastavi spotrebu domacnosti z obav o preziti a nejhure hodnocena ekonomika v OECD se vrati tam, kde od nastupu Fialovy vlady byla, tedy na hranici recese, techn.nuly, ci nerustu, je jedno, jak se to nazyva.
Pokud pripadna nova vlada nezmeni zasadne ekonomickou politiku, zahranicni politiku s durazem na narodni zajmy, politiku zvysovani zavislosti a naproste podrizenosti zahranici, neexistuje impuls, ktery by mohl ekonomiku a rust zivotni urovne nastartovat. Ze lzi nelze zit vecne a jednou to bude muset prasknout a je potreba si pamatovat , kdo se na tom podilel.