Česká ekonomika rostla v letošním druhém čtvrtletí stejně jako v tom prvním – meziročně o 2,4 procenta. Mezikvartálně přidala 0,2 procenta. To je ale o 0,5 procenta méně než v prvním čtvrtletí [+0,7 %].
Vyplývá to z prvního odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Což značí, že uvedené číslo může doznat ještě několika změn. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu [HDP] podle statistiků podpořily především výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty zaznamenaly růst již čtvrté čtvrtletí za sebou. Naopak negativní vliv na HDP mělo saldo zahraničního obchodu.
„V meziročním srovnání rostla ekonomika shodným tempem jako v 1. čtvrtletí. Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
[Zdroj: ČSÚ]
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty [HPH] nejvíce podpořil průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo naprosté většině odvětví národního hospodářství.
Mezičtvrtletní růst HPH podle ČSÚ pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Prosperovalo i stavebnictví. Naopak mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl. Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o procento.
Analytici: Česká ekonomika zpomalila
„I když to podle meziročního výsledku tak nevypadá, česká ekonomika zpomalila. Oproti prvnímu čtvrtletí se její růst snížil na 0,2 procenta, zatímco v úvodu roku si ještě připisovala mezikvartálně 0,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
ČSÚ revidoval růst HDP. Přibývá zaměstnanců ve veřejném sektoru
Zatímco tehdy podle něj ekonomika překvapila pozitivně, a to i díky efektu předzásobení před zavedením amerických cel, nyní překvapila negativně.
„Na straně poptávky ekonomiku podporovala spotřeba domácností, na straně nabídky obchod a s ním spojené služby. Zpracovatelskému průmyslu – jako největšímu odvětví v českém hospodářství – se tentokrát příliš nevedlo. Opět se ukázalo, že sice firmy mohou hýřit optimismem, ale pokud nemají nové zakázky, nejsou ani výsledky,“ shrnuje Dufek.
Přesto ani slabší výsledek za druhý kvartál podle něj ještě neznamená ohrožení celoročního výhledu růstu HDP ve výši dvou procent.
Investiční výdaje v EU ukazují na recesi. A to i přes mírný růst HDP
Na zpomalení tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 procenta z předchozích 0,7 procenta upozorňuje i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Podle něj je výrazné a nepříjemné, nicméně ne zcela překvapivé.
„Předchozí kvartál se nesl ve znamení snahy evropských výrobců předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér. Jednalo se tedy o jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu. Ten od té doby z velké části vyprchal a ve druhém kvartále tak zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil,“ tvrdí.
Spotřeba domácností je nejhorší v EU
Z domácích faktorů Vít Hradil upozorňuje na pokračující růst spotřeby domácností. Ta zůstává zhruba dvě procenta pod úrovní z předpandemického konce roku 2019. Což představuje suverénně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie. Je to přitom spotřeba domácností, která hlavně táhne českou ekonomiku.
„Za celý letošní rok momentálně počítáme s průměrným růstem těsně pod dvěma procenty,“ doplňuje Hradil, který upozorňuje na to, že ekonomice neprospěje propad zahraničního obchodu kvůli clům na dovoz zboží do USA.
Optimismem nehýří ani hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stejně jako všichni ostatní analytici zdůrazňuje, že ČSÚ přinesl první odhad, a tak se finální čísla mohou změnit. I první odhad podle něj ale zaostal za očekáváním. Upozorňuje na to, že analytici oslovení agenturou Bloomberg počítali ve střední hodnotě svých dohadů – ta činila 2,5 procenta.
„Ještě výrazněji zaostal růst české ekonomiky za předpoklady v mezikvartálním pohledu. Očekával se růst 0,4 procenta, zatímco výsledek je jen poloviční, a to 0,2 procenta,“ tvrdí.
Znalostní ekonomika v Česku je vtip. Ukazuje to trend u patentů
Přesto je v kontextu hrozby transatlantické obchodní války podle něj mezičtvrtletní růst pořád úspěchem. Pomohla skutečnost, že americký prezident Donald Trump v první polovině dubna odložil zavedení takzvaných recipročních cel o 90 dní, tedy až za horizont druhého čtvrtletí.
–DNA–
Zločinec Stanjura předložil první návrh státního rozpočtu na příští rok a prý tam plošně škrtl národní dotační programy a jednoduše k nim napsal nulu (Při té bídě státní salámové politiky se tomu ani nedivím; a to nás budou hodně stát ještě například emisní povolenky a deindustrializace západní Evropy. A to nerozvádím fakt, že někdy bude muset kleknout dluhový dolar a budeme muset platit zvýšené částky za dovoz z Číny v juanech – u nás půjdou tyto obchody přes Německo, které si také přirazí.).
Politikou pana Stanjury se dá ušetřit asi 30 mld korun. Největší výdaje jsou na zbrojení a výstavbu jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá půjčit 24 miliard korun společnosti Elektrárna Dukovany II. Skutečné jednání o prioritách vlády – tedy kolik peněz, kdo a na co dostane – na ně čeká až v druhé půli srpna. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci června činil deficit 152,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejlepší výsledek od pandemie. Proti loňskému červnu je schodek nižší o 26,2 miliardy korun. Stát si bere půjčky i na umořování půjček, které si vzal na umořování obsluhy státního dluhu, tedy na narůstající úroky a může se tak dostat do nezvladatelné spirály (a po volbách za sebou tato hrůzovláda práskne dveřmi). Ještě dáme 17 mld panu Šťávovi. Jak to bude s dotacemi politických neziskovek ?