Platební morálka Čechů se letos ve druhém čtvrtletí mírně zhoršila. Počet lidí s dluhem po splatnosti vzrostl o tisíc na 350 000. Problém je, že jde o změnu trendu. Počet lidí s dluhem po splatnosti se dosud v průměru snižoval.
Informace o vývoji platební morálky Čechů přineslo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k údajům o lidech s potížemi při splácení závazků. Podle jeho dat se letos ve druhém čtvrtletí zvedla i celková výše dluhu po splatnosti na 35 miliard korun. Ještě na konci prvního čtvrtletí činila 34,1 miliardy korun. K mírnému zhoršení platební morálky došlo mezičtvrtletně ve všech krajích s výjimkou Jihočeského.
„Jde o změnu trendu po několika čtvrtletích pozitivního vývoje, ale prozatím nelze hovořit o nástupu jakékoli krize. Česká republika patří v oblasti schopnosti splácet k premiantům v rámci celé EU,“ uvedl tajemník sdružení Solus Jan Stopka.
Nejvíce lidí s dluhem po splatnosti eviduje Solus v Ústeckém kraji, kde mělo nesplacené závazky 7,8 procenta dospělých obyvatel. Následuje Karlovarský kraj, kde má dluhy po splatnosti 6,6 procenta dospělých, a Liberecký kraj, kde je to 5,2 procenta. Naopak nejnižší podíl lidí s dluhem po splatnosti dlouhodobě vykazuje Zlínský kraj, kde jich bylo ke konci pololetí 2,3 procenta. Za ním následoval Kraj Vysočina s 2,4 procenta dospělých.
Podle sdružení se zvýšil i počet případů, kdy o úvěr žádají spotřebitelé, kteří již mají u jiného poskytovatele závazek po splatnosti. Zatímco v dubnu to bylo u 7,96 procenta žádostí o úvěr, v červenci u 8,31 procenta.
Škodlivý trend potvrzují i další rejstříky
O tom, že v Česku roste počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry, informují i další registry. Na znatelný nárůst jejich počtu v prvním letošním čtvrtletí upozornila i statistika Bankovního a Nebankovního registru klientských informací [BRKI/NRKI].
Úvěry nezvládá splácet čím dál víc lidí. Nejvíce jich je mezi mladými
Podle jejich údajů se v daném období v Česku meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu o 14 procent. To je nárůst o 4,14 miliardy korun. Rovněž pokračoval růst nespláceného dluhu na spotřebu, který se zvýšil letos v prvním čtvrtletí meziročně o 3,8 miliardy korun na 29,3 miliardy korun.
„Tempo růstu ohroženého dluhu na spotřebu bylo již v loňském roce dvouciferné a v prvních třech měsících letošního roku se objem nesplácených úvěrů zvýšil meziročně o 15 procent,“ uvedl Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Počet nesplácených úvěrů dál roste. Loni to platilo i pro hypotéky
Již na konci loňska se vůbec poprvé po deseti letech zvýšil i objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst v prvním čtvrtletí ještě zrychlil.
„Růst nespláceného dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent. Což je více než dvojnásobná dynamika oproti poslednímu čtvrtletí roku 2024,“ uvedl Rajl.
Obrat trendu nastal i u hypoték Čechů
Přitom už loni se prvně po deseti letech, jak bylo řečeno, meziročně zvýšil objem nesplácených úvěrů na bydlení na 4,6 miliardy korun [+3 %]. To, že rostl i objem takzvaného ohroženého dluhu na spotřebu, je setrvalý stav. U hypoték tomu dosud tak ale nebylo, což potvrdila výkonná ředitelka BRKI Lenka Novotná.
Průměrná výše hypotéky stoupla v lednu o více než 60 tisíc korun
„Loni nastal obrat trendu ve vývoji objemu ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více jak 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku poprvé od roku 2015 meziročně vzrostl,“ uvedla Novotná.
Zároveň upozornila, že objem ohroženého dluhu na bydlení i tak zůstává výrazně nižší než v minulosti. Zatímco nyní se pohybuje kolem hranice cca pět miliard korun, v roce 2015 dosahoval téměř 19 miliard korun. To podle Novotné ale souvisí i s tím, jak se zvyšuje průměrná hypotéka a rostou ceny nemovitostí.
Nemovitosti v Česku zdražily za posledních devět let o 124 procent
„Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se sice zmenšil o procento, průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 procenta na 2,85 milionu korun. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí,“ vysvětlila s tím, že průměrná částka dlouhodobého dluhu na klienta byla loni o milion korun vyšší než před pěti lety.
–RED/ČTK–
Kdyby na tom byli ekonomicky lépe, klesl by počet krádeží, domácího násilí, bezdomovců a narostla by porodnost a platební morálka. Naše sponzorování války, nacismu, na Ukrajině tak přichází občany ČR i stát velmi draho. V Maďarsku zainvestovali do sociální oblasti a vzrostla porodnost o 46 %, zahraniční Maďaři se vracejí do vlasti. Mateřská dovolená trvá 6 let. . .