Roky byly USA lídrem v oblasti technologií, disponovaly nejmodernějšími čipy, obřími finančními zdroji a nejsilnějšími platformami na světě. Čína a její vznikající technologický ekosystém však tyto zavedené pořádky poněkud nabourává.
Alespoň tak hodnotí ve své analýze na FinTag americké a čínské technologické firmy hlavní investiční analytička Saxo Bank Charu Chanana.
Nedělejte si iluze, že Čína zaostává, řekl šéf společnosti Microsoft
Poslední výsledky společnosti Alibaba ukázaly, že čínští giganti dokáží monetizovat umělou inteligenci a cloud computing, a to i pod tíhou amerických exportních omezení. Otázka pro investory už nezní, zda Čína dokáže americký náskok dohnat, ale spíše, kdy se tak stane.
Proč na tom záleží?
- Oživení společnosti Alibaba má symbolický význam: Její cloudová divize díky poptávce po umělé inteligenci silně vzrostla. Ukazuje, že čínské firmy dokáží monetizovat nové technologie ve velkém měřítku.
- Omezení týkající se čipů nutí k inovacím: Americké exportní kontroly omezují přístup Číny k nejmodernějším čipům GPU. To nutí místní firmy k inovacím. Ironií je, že se tím může urychlit snaha Číny o soběstačnost.
- Čínu podporuje příznivé prostředí hospodářské politiky: Fiskální a regulatorní opatření Pekingu spolu s domácím trhem čítajícím 1,4 miliardy spotřebitelů nelze přehlížet.
- Rozdíl v ocenění zůstává výrazný: Americké technologické firmy se obchodují na úrovni 27násobku očekávaných zisků, zatímco čínské firmy jsou blíže 12násobku. To ponechává prostor pro přehodnocení ocenění, pokud bude pokračovat růst prognózovaných zisků.
- Nejistota americké politiky: Od rizik spojených se cly až po proměnlivý regulatorní přístup k velkým technologickým firmám je tamní prostředí méně předvídatelné.
Čína: Od demografické k inovační dividendě
Čína kdysi těžila z demografické dividendy, s obrovskou zásobou levné pracovní síly, která poháněla růst výroby a exportu. Vzhledem k tomu, že pracovní síla aktuálně klesá, zaměřuje se země na dividendu inovační. To znamená, že do popředí se dostávají umělá inteligence, zelená energie a pokročilá výroba. Pro investory jde o strukturální posun, který vytváří nové příležitosti.
Čínský DeepSeek zaskočil Západ i investory. Co bude dál, se uvidí
Oproti USA, které posouvají hranice stále většími modely a pokročilejšími čipy, je strategie Číny odlišná. Čína se nesnaží vyvinout největší nebo nejvýkonnější modely umělé inteligence. Spíše usiluje o to, aby byla AI efektivnější, dostupnější a hlouběji integrována do ekonomiky. Má k tomu všechny předpoklady:
- Data: Největší datový soubor na světě – více než miliarda uživatelů mobilních telefonů pod centrální správou.
- Energie: Deset nových jaderných elektráren vybudovaných v loňském roce a dalších deset ve výstavbě, což zajišťuje dlouhodobé energetické potřeby AI.
- Talent: Podle Světového ekonomického fóra se 47 % nejlepších světových výzkumníků v oblasti AI dnes nachází v Číně.
- Výpočetní technika: Americké čipy jsou v současné době výkonnější, Čína ale tento rozdíl rychle stírá, a to díky společnostem jako Huawei a dalším.
- Regulace: Již nyní je zavedeno více než 250 regulačních standardů pro AI, které vyvažují inovace s dohledem a bezpečností.
Tím vzniká prostředí, v němž je ekonomická stránka důležitější než samotná dokonalost. Prostředí, v němž domácí čipy s dostatečným výkonem a efektivní modely mohou proměnit e-commerce, platební systémy, logistiku i spotřebitelské služby.
Jak se čínské technologie liší od těch amerických
Silné stránky:
- Zaměření na efektivitu, které snižuje náklady na přijetí a podporuje masové přijetí.
- Open-source dynamika – Meituan, Baidu’s Ernie – urychluje šíření inovací.
- Politický soulad a rozsah infrastruktury podporují rychlé nasazení nových technologií.
Slabé stránky:
- Závislost na méně výkonném hardwaru ve srovnání s americkými lídry, jako je Nvidia.
- Globální dosah je omezený kvůli otázkám správy, důvěry a regulatorní shody.
- Inovace jsou často spíše postupné než průlomové.
Čínská TECH desítka vs. americká Velkolepá sedmička
Deset nejlepších čínských technologických společností podle společnosti Bloomberg [Alibaba, Baidu, BYD, JD.com, Meituan, Midea, NetEase, Tencent, Trip.com, Xiaomi, pozn. red.] představuje silnou konkurenci americké „Velkolepé sedmičce“. Ta zahrnuje Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta, Nvidia a Tesla.
Výkonnostní rozdíl:
- Od začátku roku: Čínská TECH desítka vykazuje lepší výkonnost, k čemuž přispívají zisky Alibaba a Tencent související s umělou inteligencí a síla BYD u elektromobilů.
DeepSeek zazvonil právě včas. Vyplatí se investice do čínské AI?
- Za posledních 5 let: Americká sedmička vykazuje výrazně lepší výkonnost, k čemuž přispívá dominance Nvidia v oblasti čipů pro umělou inteligenci, síla prostředí Apple a cloudových platforem Microsoftu, Amazonu a Alphabetu v hodnotě bilionů dolarů.
Rozdíl v ocenění:
- Americká sedmička se obchoduje přibližně na úrovni 30násobku očekávaných zisků.
- Čínská TECH desítka se obchoduje blíže k 13násobku, což odráží politické riziko a omezený globální dosah, ale zároveň poskytuje větší prostor pro přehodnocení, pokud setrvá pozitivní trend v AI a cloudu.
- Tento kontrast poukazuje na dva různé příběhy. Americké technologie jsou stále globálním měřítkem v oblasti inovací. Avšak čínské technologické firmy rychle dohánějí ztrátu na domácím trhu, kde mají na své straně politiku, rozsah a ocenění.
Americké firmy zůstávají jedničkami. Jak dlouho ale?
Čínský obrat k inovacím a umělé inteligenci je reálný, ale má i své limity. Domácí hráči mohou prosperovat v rámci lokálního trhu, ale na globální úrovni čelí překážkám v oblasti důvěry, dodržování předpisů a přístupu k čipům. Přesto základní stavební kameny – data, energie, talenty a systém – dávají Číně schopnost dále snižovat náskok, i když USA zůstávají globálním lídrem.
Vláda zakázala čínskou umělou inteligenci v české státní správě
Prozatím zůstávají americké megacap společnosti jako Nvidia, Microsoft a Alphabet jedničkami na poli hardwaru a platforem. Protože ocenění v USA jsou vysoká a v Číně se postupně zlepšují, je rozumné myslet ve dvou rovinách: americké technologie pro globální vedení a čínské pro domácí měřítko.
Charu Chanana, hlavní investiční analytička Saxo Bank
A teď si vzpomeňte, kdo a co říkal už za Trumpova prvního funkčního období (myslím v kdo v celé EU, nejen v našich luzích a hájích) a jak se ještě nedávno, to bylo před posledními volbami v USA, k němu a jeho plánům nemalá většina politických a komentátorských nul vyjadřovala.
I v USA je totiž dost politických sil, schopných i takového hospodářského giganta přivést na buben. Historie je plná těchto příkladů a například i my sami dnes v EU píšeme další odstavec do této kapitoly dějin. Kapitoly, o které se budou učit naši potomci, která bude mít nejspíše název – ústup ze slávy, případně pýcha předchází pád (to byly například ty řeči, že ruská ekonomika je na úrovni Španělska, možná Itálie, přičemž i jen k závazku 5% na zbrojení, ne k vedení války, se Španělsko z finančních důvodů raději nepřidalo).
Řešení je jediné. Dokud lidé svou pozornost neobrátí od sledování TV seriálů o ničem a od katalogů dovolených směrem k článků o ekonomických a politických ukazatelích své země, bude kapitola dějin, co se týká EU, dopsána ve stylu amerických filmů. U nich po úvodu, který ujasní, o čem děj bude, také víte, jak děj filmu dopadne. Oba se vezmou a loupežníci skončí v base.
Domnivam se, ze jakekoli informace o Cine jsou politicky filtrovane a nikdo uz se nemuze divit, pokud se dozvime, ze Cina USA i v teto oblasti USA uz predehnala. Paradoxem je to, ze tzv. demokraticky zapad si sve postaveni udrzuje omezenimi a nejruznejsimi blokacemi fungovani trhu, ktere si vysvetluje uz jen politicky. Ale pokrok nezastavis, a ty zeme, ktere nebudou reflektovat nejruznejsi zapadni beriery, coz uz je dnes vetsina sveta, se budou posouvat dal, zatimco co my tady budeme budovat ideologicke hraze s absurdnimi ekonomickymi opatrenimi, mimochodem uplne stejnymi, kterym jsme se kdysi vysmivali za ery „velkeho“ Maa.