Ústavní soud [ÚS] zamítl návrh senátorů na zrušení dvou klíčových příloh úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Ty se týkají přerozdělování peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatele zdravotní péče.
Svůj nález, který podpořili všichni soudci, Ústavní soud veřejně vyhlásil. / Těžištěm návrhu senátorů bylo tvrzení, že úhradová vyhláška v důsledku zakotvení takzvaného koeficientu centralizace zavádí diskriminační rozdíly v úhradách za stejné služby. Koeficient centralizace poskytovatelům se statutem centra vysoce specializované péče navyšuje úhrady o pět procent. Ale jiným poskytovatelům, kteří tento statut nemají, úhrady za tytéž diagnózy snižuje. A v některých případech je snižuje dokonce až o 50 procent.
„Rozdíly ve výši úhrady přitom nejsou odůvodněny kvalitou péče ani reálnými náklady, přičemž nemají oporu v zákonu o veřejném zdravotním pojištění,“ stojí v návrhu senátorů, podle kterého má ÚS přistoupit ke zrušení napadených příloh úhradové vyhlášky.
Senátoři navíc podotýkají, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] úhradovou vyhláškou realizuje vlastní tvorbu sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Což mu ale zjevně nepřísluší. MZd ČR navíc vydává úhradovou vyhlášku svévolně a bez zohlednění objektivních podkladů pro spravedlivé nastavení úhrad. Ústavní soudci situaci ale vidí podstatně jinak.
„Snahu o zlepšení kvality poskytované péče prostřednictvím finanční motivace k ‚centralizaci‘ léčby některých vybraných diagnóz považuje ÚS za legitimní cíl, který je prostý prvků svévole,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Podle něj si lze jistě představit i jiné cesty ke zvyšování kvality zdravotních služeb.
„ÚS nicméně není tvůrcem zdravotnické politiky a nepřísluší mu právo hodnotit jednotlivé varianty této politiky z pohledu jejich účelnosti,“ vysvětlil dále.
Zklamání na straně předkladatelů návrhu
Senátory a zástupce menších nemocnic, kteří dostávají za shodné výkony méně peněz než velké nemocnice, nález ÚS zklamal. Takto nastavenou ministerskou úhradovou vyhlášku nadále pokládají za nespravedlivou.
„Vidíme jako krajně nespravedlivé, proč léčba hypertenze či operace kyčle v Krnově má být zaplacena o 50 % níže než ve fakultní nemocnici,“ řekl za 31 senátorů Ladislav Václavec [ANO], který vede Sdružené zdravotnické zařízení právě v Krnově na Bruntálsku.
„Naše zařízení přichází kvůli koeficientu o 155 milionů ročně,“ vyčíslil rozdíl.
Nespokojená je i Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN]. Ta bude dále usilovat o změnu principu a chce o vyhlášce jednat s budoucí vládou.
„Je to pro nás určitě negativní zpráva… Věříme, že nové vedení ministerstva bude méně pro-fakultní a bude více zastupovat všechna zdravotnická zařízení v celé ČR,“ uvedl předseda Asociace Michal Čarvaš.
Asociaci, jak tvrdí, nevadí rozdíly v úhradách, připouští, že specializovaná centra mají vyšší náklady, soud se však měl podle něj zabývat i tím, zda jsou rozdíly přiměřené.
Kauza Motol ani neutichla, ale k fakultním nemocnicím jdou další miliardy
Naopak Asociace nemocnic ČR, která sdružuje větší zařízení, rozhodnutí soudu vítá. A již dříve varovala před destabilizací systému v případě zrušení úhradové vyhlášky.
A jsou to právě její dvě sporné přílohy. Jedna stanovuje hodnotu bodů, výši úhrad a regulační omezení. Další definuje, jaké diagnózy a případy hospitalizace spadají do úhrady formou paušálu a jakou relativní váhu mají pro systém úhrad.
O co se jedná v úhradové vyhlášce
Úhradová vyhláška je každoroční předpis vydávaný MZd ČR. Určuje, kolik peněz dostanou nemocnice, lékaři a další zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči. Součástí vyhlášky jsou komplikované výpočtové vzorce. Cílem dokumentu je rozdělit peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla zajištěna dostupnost péče a stabilita zdravotnických zařízení. Pro letošek rozděluje téměř 530 miliard korun, v roce 2026 už má jít o částku kolem 560 mld. Kč.
Zdravotní pojišťovny varují před rozfofrováním posledních rezerv
ÚS se zabýval vyhláškou opakovaně. V roce 2013 ji označil za protiústavní, ale přesto ji nechal v platnosti. Okamžité zrušení by ohrozilo systém i pacienty. V roce 2015 senátoři poukazovali na rozdíly v úhradách v různých částech Česka. ÚS tehdy řekl, že vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná. Byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
Připravme si peníze. Zdravotnictví je opět ve výrazném minusu
V roce 2016 soud část vyhlášky zrušil, protože rozšiřovala regulaci úhrad také na ošetřovatelskou péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. V roce 2022 zamítl návrh senátorů na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče. Senátoři i tehdy tvrdili, že mechanismus smluv a úhrad je nastavený tak špatně, že zdravotnictví přivádí do permanentní krize. ÚS ale zdůraznil svou zdrženlivost a respekt k dělbě moci.
–ČTK/DNA–
