V ČR rychle přibývá mladých mužů z Ukrajiny. Jejich počty zvýší i zima

Ženy a děti z Ukrajiny v ČR tvořily v únoru 2023 asi 75% podíl osob s dočasnou ochranou, nyní v listopadu to bylo 64 %. Podíl mužů v aktivním věku za tu dobu vzrostl z pětiny na třetinu. A Česko žádá EK o odpuštění plateb kvůli migraci.

K nedělní [9.11.] půlnoci využívalo dočasnou ochranu v ČR podle statistik Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] 397 421 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 92 054 dětí a mládeže do 18 let a asi 17 340 seniorů. Počet ukrajinských uprchlíků mužů v aktivním věku eviduje úřad ke stejnému datu 123 914 a uprchlických žen pak 164 102.

Ministerská data ukazují, že počty ukrajinských uprchlíků v Česku ovlivňuje částečně roční období. Uprchlíků z Ukrajiny v Česku mírně ubývá v letních měsících a v zimě jejich počty naopak rostou.

Ukrajinci v Česku budou moci mít dvě občanství, dva pasy

Při srovnání posledních let jsou jejich počty meziročně ale vždycky vyšší. Letos na konci září pobývalo v Česku 396 500 ukrajinských občanů s dočasnou ochranou, před rokem 384 600 a před dvěma lety, v roce 2023, jich bylo 371 415, ukazují data MV ČR.

Počty lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou v jednotlivých obdobích

[Zdroj: Statistika MV ČR, archivy za jednotlivé roky]

Ministerské statistiky především ale ukazují, že se postupně proměňuje skladba uprchlíků, kdy rostou počty mužů v aktivním věku, a naopak ubývá dětí a žen.

Výdaje MPSV na Ukrajince jsou teď konstantní. Inkaso daní od nich roste

Podíl mužů s dočasnou ochranou v produktivním věku, tedy těch, kteří by měli pracovat, se od února 2023 do letošního listopadu zvedl z pětiny na téměř třetinu. Za zesílení migrace mladých Ukrajinců může rozvolnění podmínek pro jejich vycestování ze země.

• Příchod Ukrajinců vrhl tuzemský pracovní trh o několik let zpět

Letos v srpnu povolila ukrajinská vláda vycestovat mužům od 18 do 22 let. Do té doby platil zákaz opustit Ukrajinu, aniž by k tomu dostali zvláštní povolení, pro všechny muže od 18 do 60 let. Rozvolnění vysvětlil ukrajinský prezident tím, že chce mladým mužům umožnit vzdělání v cizině, z čehož bude země těžit po jejich návratu do vlasti.

V Německu omezují podporu pro Ukrajince

Informace o migraci z Ukrajiny přicházejí i z Německa. Ukrajinci, kteří do něj přišli letos po 1. dubnu, nebudou mít nárok na zařazení do podpor v nezaměstnanosti. Pobírat budou dávky stejně jako jiní uprchlíci. Shodli se na tom ministr vnitra Alexander Dobrindt a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová.

„Zelenskyj nás musí ujistit, že Ukrajinci budou sloužit své zemi. Místo aby odcházeli do Německa,“ rovněž uvedl německý kancléř Friedrich Merz. 

Polsko, ČR i Německo hlásí rekordní příchody mladých Ukrajinců

Vysoké počtu Ukrajinců v Česku hrají roli i ve vztahu Česka k Evropské unii. Po středečním [12.11.] jednání vlády ministr vnitra v demisi Vít Rakušan [STAN] potvrdil, že již odeslal dopis Evropské komisi [EK] s žádostí o úplné osvobození Česka od povinných příspěvků do unijního fondu solidarity.

„Na hlavu máme stále nejvyšší počet uprchlíků z Ukrajiny v EU, to už máme černé na bílém,“ řekl po jednání vlády Rakušan.

Rakušan dnes napíše do Bruselu, aby ČR neplatila za migranty

Podle EK spadá Česká republika kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí zasažených významnou migrační situací. Proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedli počátkem týdne zástupci ministerstvo vnitra.

Babiš už jedná se Slováky o migraci i Green Dealu. Spolek V4 posílí

Podle premiéra v demisi Petra Fialy [ODS] zpráva potvrdila, že Česko nemusí přijímat migranty nebo na ně finančně přispívat. O žádosti ale nakonec rozhodne Rada EU, tedy členské státy EU. A ty budou o případném odpuštěním plateb každý rok znovu.

Unijní migrační pakt a povinné příspěvky do fondu

Nyní neveřejný návrh Komise na takzvaný Fond solidarity uvádí podíl příspěvků, které by mohl každý členský stát do fondu poskytnout. Shoda na složitých propočtech má vzniknout do konce roku. Dánské předsednictví by chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince. České ministerstvo vnitra uvedlo, že se chystá podrobně seznámit s návrhy EK a zpracuje k nim připomínky.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle EK vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup do Fondu solidarity pro členské státy, které migrace zatěžuje. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci. A ty získávají možnost úplného nebo částečného odečtení jejich příspěvků.

O mimořádný pobyt na pět let zatím požádalo 80 tisíc Ukrajinců

Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak. A to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně. Což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko.

Většina Ukrajinců v Česku zůstane, ukazuje studie MPSV

Jmenované státy mají podle EK „přednostní přístup k nástrojům EU na podporu migrace a jejich situace se urychleně přehodnocuje v závislosti na změnách“. Kromě toho Komise s cílem pomoci členským státům čelícím hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů brzy zahájí výběrové řízení na podporu nákupu dronů a protidronové obrany. V něm rozdělí 250 milionů eur [cca 6 mld. Kč].

–ČTK/RED–

—

Aktualizace: Na konci září žilo v České republice legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16.000, meziročně pak více než 28 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí letošního roku. Cizinci v současnosti podle ministerstva tvoří asi 10,2 procenta populace, Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.