Guvernér České národní banky Aleš Michl po posledním zasedání bankovní rady loni 18.12. zmínil jako protiinflační riziko hrozbu globální korekce na trhu aktiv. Ta by mohla tvrdě dopadnout do globální ekonomiky, a tak i české ekonomiky.
FinTag zjišťoval, co svými slovy měl guvernér Michl přesně na mysli. Vzhledem k tomu, že na členy bankovní rady ČNB se vztahuje takzvaná mediální karanténa, která žádá, aby se po určitou dobu kolem jejich zasedání nevyjadřovali do médií, vzalo to několik týdnů. První vodítko k tomu, co přesně měl guvernér Michl na mysli, přišlo se záznamem z jednání bankovní rady ČNB právě z 18. prosince 2025. V něm stojí, že z ekonomického vývoje v zahraničí členové rady vyvodili hned několik protiinflačních rizik.
Tím nejvíce frekventovaným, jak vyplývá ze záznamu jednání, patřilo pomalé oživovaní hospodářského růstu v Německu. Tam se podle členky bankovní rady Kariny Kubelkové zatím neuskutečnily ekonomické reformy v rozsahu slíbeném spolkovou vládou. Zároveň podle ní hrozí, že fiskální expanze v Německu nebude v očekávaném rozsahu. Anebo že její dopad na oživení německé ekonomiky bude omezený.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
Členka bankovní rady Kubelková navíc zdůraznila i přetrvávající nejistoty v podobě války na Ukrajině a potenciálních dopadů amerických cel. Ty se podle ní stále mohou projevit se zpožděním, a to nejen v podobě narušení mezinárodních dodavatelských řetězců. V tomto ohledu hraje roli i to, že celní válka mezi USA a Čínou se nachází aktuálně ve fázi příměří. To ale právě v těchto dnech končí. A vyjednávání o clech se rozjedou nejspíše nanovo.
Člen bankovní rady Jakub Seidler mimo zpožděného oživování německé ekonomiky upozornil na riziko ztráty konkurenceschopnosti Evropské unie vůči Číně. To podle něj může ovlivnit nejen proces oživování německé ekonomiky. Což podle něj může dopadnout i na tuzemské výrobce. V tomto ohledu není bez zajímavosti, že například vývoz z Číny poté, kdy klesl do USA, rychle stoupá do EU, ale i samotného Česka.
Hrozba globální korekce na trhu aktiv
Další člen bankovní rady Jan Frait podle záznamu z jednání už přímo hovořil o tom, co po jednání bankovní rady zmínil guvernér Aleš Michl – o hrozbě globální korekce na trhu aktiv. Jan Frait poukázal zejména na riziko přeinvestování do určitých ekonomických odvětví.
„Globální korekce cen příslušných aktiv by se mohla projevit zhoršením ekonomického sentimentu a ochlazením světové poptávky,“ měl uvést Frait.
V souvislosti s globální korekcí na trhu aktiv navíc podle něj vyvstává otázka možností vlád na takovou událost reagovat. A to třeba i proto, že jejich fiskální prostor se v posledních letech výrazně zmenšil. Což přeloženo do běžné řeči značí, že vlády jsou nyní zadlužené už dost na to, aby zadlužení bez mrknutí oka dál rychle a razantně prohloubily.
Výnosy státních dluhopisů stouply. Spolu s tím i náklady na státní dluh
Redakce FinTag se prostřednictvím mluvčí ČNB Petry Vlčkové doptala na podrobnosti. Ta reagovala okamžitě, jakmile skončila mediální karanténa pro členy bankovní rady ČNB. Dotazy redakce konzultovala s ředitelem Sekce měnové ČNB Petrem Sklenářem.
„Obecně potenciální riziko zhoršení sentimentu na finančních trzích řadí mezi rizika řada centrálních bank včetně třeba Evropské centrální banky. Podobně určitá rizika u globálních finančních podmínek s větší opatrností hodnotil i Mezinárodní měnový fond,“ odpověděl zkraje Petr Sklenář.
Podle něj z pohledu centrálních bank ale nejde o samotnou korekci konkrétních finančních aktiv. Upřesnil, že centrální banky spíše sledují vývoj finančních podmínek na trzích a změny averze k riziku ze strany investorů.
Makroekonomické dopady korekce na trzích
Dodal, že vývoj finančních podmínek na trzích a změny averze k riziku ze strany investorů avšak už může velice konkrétně ovlivňovat další ekonomickou aktivitu a mít různé makroekonomické dopady. A tady už centrální banky věc berou více než v potaz.
„Tedy nejde o korekci finančních trhů jako takovou, její hodnocení z hlediska investorů, ale o její případné makroekonomické následky,“ vyjasnil Sklenář.
Dále se vyjádřil k tomu, co centrální bankéře na finančních trzích nyní nejspíš znervózňuje. A to je to, na co už delší dobu upozorňují mnozí ekonomové a investoři. Tím je až nezdravá koncentrace investic do technologického sektoru, který se stal v posledních letech nejenom motorem burz, ale i ekonomického růstu. Nejde tedy jenom o výrazně nadhodnocené technologické akciové tituly.
„Výrazné investice a růst aktivity v oboru umělé inteligence například vysvětlují velmi dobrou výkonnost americké ekonomiky v roce 2025 a to navzdory očekávání a celé řadě jiných vlivů,“ uvedl pro FinTag v této souvislosti Petr Sklenář.
A dodal: „Následná změna trendu v tomto jednom sektoru při současné konstelaci ale má potenciál mít významné makroekonomické dopady. Tento scénář nemusí vůbec nastat, ale je obezřetné sledovat relevantní rizika.“
HDP USA ve 3. čtvrtletí pokořil hranici 4 %. Výhled je ale nejistý
Také zdůraznil, že v závislosti na tom, jaký bude mít případná globální korekce průběh a jaký bude mít dopad, se určí, jak budou reagovat na takovou skutečnost centrální banky, to včetně ČNB. Záleží na tom, co se „skutečně stane“, protože, jak uvedl, centrální banky nemusí reagovat vůbec. To ale jen v tom případě, pokud půjde o běžný výkyv na finančních trzích bez větších makroekonomických dopadů.
Problém důrazu na technologickou ekonomiku
Není tak divu, že centrální banky velice pečlivě sledují, co se děje na finančních trzích v technologickém sektoru. Ten v posledních letech totiž táhl nejen růst finančních trhů, ale i se stal motorem hlavních světových ekonomik. Také se ale ukazuje, že příliš úzké zaměření na technologie má své stinné stránky.
Podíl deseti největších firem v indexu S&P 500 dosáhl 42 procent
Jednou z nich je, že z něj profitují hlavně ti, kteří se na technologické ekonomice přímo podílejí. A pak i to, že se jiným odvětvím tolik nedaří, není moc vidět. Což se promítá i do ekonomik, jejichž výkon mohou boomující technologie zkreslovat.
V praxi to vede k tomu, že zatímco hrubý domácí produkt [HDP] mnoha ekonomik díky technologickému boomu roste, tak z tohoto růstu zdaleka neprofituje celá ekonomika. A to platí jak pro firmy, tak domácnosti. Vidět je to zcela konkrétně v jejich rozpočtech, chuti utrácet a investovat. To platí jak pro Ameriku, Evropu, tak i pro Čínu.
Čínská ekonomika se stále drží. Ztrácí ale čím dál víc Číňanů
To, že je pozornost centrálních bank aktuálně upřena na dění na finančních trzích a konkrétně do sektoru technologií, je namístě i z dalšího důvodu. Nyní dochází po několika letech hlavně přílivu kapitálu do technologického sektoru [nejen na burzách, ale i v přímých investicích firem] k jeho odlivu z něj.
Co se děje na trzích ve vztahu k technologiím právě teď
„Technologický sektor zaznamenal odliv kapitálu již třetí týden v řadě,“ uvádí dnes na FinTag ve svém pravidelném shrnutí dění za uplynulý týden na trzích [viz níže, pozn. red.] investiční analytik a spolupracovník redakce Petr Novotný.
Naopak vítězem týdne se staly podle něj malé firmy [Small Caps] s růstem přes 5 procent a cyklické akcie. Extrémní jízdu předvedly také tituly s vysokým objemem sázek na pokles [Short Squeeze]. Ty vylétly o 12 procent. A zde se podle něj jedná například o nejsilnější start do nového roku od krizového roku 2008.
Na trzích rychle rotuje kapitál. Odklání se od technologických akcií
Výše uvedené ale neplatí pouze pro první letošní obchodní týden. Zřetelný obrat trendu, odlivu kapitálu z technologických akcií, které byly v posledních letech jenom na maximech, nastal už v listopadu a prosinci loňského roku. Otázka tak zní, zda bude pokračovat. A dále to, co z toho vzejde. Termín „hrozba globální korekce na trhu aktiv“, který použili zástupci ČNB, se i proto jeví více než namístě.
Daniel Tácha
—
Aktualizace: Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet dnes [13.1.] poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů [cca 83 bilionů Kč]. Stalo se tak poté, kdy Apple oznámil, že v rozvoji umělé inteligence [AI] bude spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google. Dnešní zpráva posílila akcie obou technologických gigantů.
