Česká národní banka [ČNB] letos oslaví sto let od zahájení činnosti Národní banky Československé, první samostatné československé centrální banky a její právní předchůdkyně. ČNB výročí připomíná doplňkovou expozicí o Aloisovi Rašínovi.
V Návštěvnickém centru ČNB se může veřejnost seznámit s odkazem prvního československého ministra financí. Pracovna Aloise Rašína je novou expozicí v rámci okruhu Lidé a peníze. Jejím jádrem je audiovizuální projekce režiséra Jiřího Stracha s hercem Ondřejem Vetchým v roli Aloise Rašína. Expozice představuje Rašína na pozadí historických událostí spojených se vznikem Československa.
„Alois Rašín prosazoval, že bez odpovědnosti, disciplíny a důvěry lidí nelze vybudovat stabilní měnu a hospodářství. Jeho odkaz „pracovat a šetřit“ zůstává aktuální i dnes,“ uvedla ke 100. výročí vzniku ČNB nynější členka bankovní rady Karina Kubelková.
Alois Rašín byl český a československý politik a ekonom. Byl jedním z odsouzených k trestu smrti v procesu s Omladinou za první světové války. Nakonec se ale stal prvním československým ministrem financí a funkcionářem Československé národní demokracie. Alois Rašín zemřel v roce 1923, pět týdnů po atentátu střelnou zbraní na něj anarchistou Josefem Šoupalem 5. ledna.
Na přelomu února a března 1919 Rašín provedl odluku československé měny a inflační měny rakouské a zahájil deflační měnovou politiku, aby od ní pak v době deflační krize odstoupil. A razil silnou a stabilní československou korunu.
„Koruna zároveň ale fungovala jako stabilní solidní národní měna. A to mělo v době vzniku samostatného státu silný význam,“ uvedl pro FinTag viceguvernér ČNB Jan Frait.
Podcast o Aloisu Rašínovi s Jakubem Kunertem
PhDr. Jakub Kunert vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie a archivnictví a pomocné vědy historické. Od roku 2004 je zaměstnancem Archivu ČNB. V roce 2009 se následně stal hlavním archivářem. Právě s ním pořídila redakce FinTag podcast, v němž zaznívají otázky na osobu Aloise Rašína v době, kdy jeho radikální politický i národohospodářský styl často mírnil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jakub Kunert v podcastu FinTag popisuje, jaké dokumenty o Aloisovi Rašínovi má centrální banka k dispozici. A zasazuje je do širšího kontextu. Blíže představuje jeho postup při měnové odluce a přípravě vlastní měny po vzniku samostatného Československa. Zmiňuje úlohu Aloise Rašína jako předsedy bankovního výboru při ministerstvu financí v době, kdy jako ministr financí působil.
„Příprava měnové odluky. Když se podíváme na samotné myšlení, ta hlavní zásluha jde nejspíš za Vilémem Pospíšilem, protože on přišel s tím nápadem kolkování rakouskouherských peněz. […] Hlavní organizátor přechodu na vlastní měnu ale byl Alois Rašín,“ říká například v podcastu FinTag Jakub Kunert.
Popisuje v něm i příčiny a průběh takzvané deflační krize. Při ní Alois Rašín udržoval silný kurz koruny, čímž komplikoval výkon československé exportní ekonomiky. Silná koruna zdražovala československý vývoz, který se stal kvůli vysoké ceně nekonkurenceschopný. Československo prakticky přestalo vyvážet. Názory na tento postup se podle Jakuba Kunerta ale lišily už tehdy. Debata se vedla podle něj i o tom, v jakém poměru vázat korunu na zlatý standard. Hledala se odpověď na otázku, jaká je správná hodnota koruny.
Pamětní bankovka s Vilémem Pospíšilem
Česká národní banka ke svému výročí vydala novou pamětní bankovku nominální hodnoty 100 Kč. Na bankovce je portrét prvního guvernéra tehdy Národní banky Československé [NBČ] Viléma Pospíšila. Ten byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína. Rašín si ho do NBČ i sám vybral. Pospíšila do funkce jmenoval prezident Masaryk. Vilém Pospíšil dříve působil v Městské spořitelně pražské. Aktivně se věnoval například hře na klavír.
„V roce 1926 byl učiněn ten krok, abychom provozovali významnou měnu, tak byla potřeba i samostatná centrální banka. Stavělo se na odbornosti a nezávislosti,“ popsal pro FinTag dobu působení Viléma Pospíšila v NBČ viceguvernér ČNB Jan Frait.
„Bylo to zhmotnění představ tehdejšího ministra financí Rašína, který měl za to, že při správě vlastní silné národní měny je nutná také nezávislá centrální banka,“ říká s tím, že koruna byla po dlouhá léta pevná měna a patřila k nejstabilnějším měnám své doby.
Pamětní bankovka s Vilémem Pospíšilem doplňuje již v minulých letech vydané pamětní bankovky s Aloisem Rašínem a Karlem Englišem. Ostatně i toho zmiňuje v podcastu FinTag Jakub Kunert. Karel Engliš byl český ekonom a politik, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity a rektor Univerzity Karlovy.
Daniel Tácha
