Ve věku 77 let zemřel jeden ze zakladatelů oboru public relations [PR] v Česku Michal Donath. V mediální a komunikační komunitě byl respektovanou osobou. Zakládal Public Relations na počátku 90. let, když PR u nás ještě neexistovalo.
Michal Donath zemřel 24. dubna 2026. O úmrtí s odkazem na rodinu informoval dlouholetý spolupracovník Michala Donatha Tomáš Jelínek ze společnosti Jerico Consulting.
Svoji první PR agenturu založil Michal Donath ve spolupráci s globální sítí Burson-Marsteller a pojmenoval ji Donath Burson-Marsteller. Později agentura pokračovala jako Donath Business Media.
Michal Donath zakládal obor public relations na počátku 90. let, když PR branže v Česku ještě neexistovala. Byl zakladatelem takzvané staré školy českého PR. Odděloval PR a žurnalistiku. Prosadil se především jako krizový komunikátor. Klientů, kterým pomáhal, aby se o nich nemluvilo, měl skoro stejně jako těch, o jejichž činnosti naopak dával světu vědět. Veřejně vystupoval například jako mluvčí americké mediální skupiny CME, vlastníka TV Nova. Ve sporu s Vladimírem Železným o vlastnictví televize, který se táhl několik let, nakonec Česká republika zaplatila CME přes deset miliard korun.
Než se pustil Donath do PR, pracoval s novináři jako překladatel. Zahraničním novinářům z týdeníku Time pomáhal pokrývat závěr komunistického režimu i sametové revoluce. Hovořil plynně anglicky, německy a rusky.
Spolupráce s StB a divoké roky transformace
Wikipeda uvádí, že v období před rokem 1989 byl Michal Donath agentem Státní bezpečnosti. Odvolává se na Cibulkovy seznamy a další zdroje. Sám Donath to nikdy nepopřel, konstatoval, že plní ustanovení lustračního zákona. Vrchní soud rovněž přikázal někdejšímu řediteli a majiteli TV Nova Vladimíru Železnému omluvu za tvrzení, že Donath je „bývalý vysoký funkcionář StB“. To stvrdil i Nejvyšší soud. Michal Donath před rokem 1989 působil i jako pražský dopisovatel časopisu Time. Většina z novinářů, kteří mohli oficiálně publikovat na Západě, měla uzavřenou spolupráci se Státní bezpečností.
Nezávislost médií leží ve schopnosti říci ne, tvrdí Petr Masopust
V letech 1996-1998 firma Michala Donatha DBM poskytovala mediální zastoupení společnosti TVX Bohemia Důlní. Ta usilovala o vytěžení zlatého ložiska v Kašperských Horách. Přitom se dostala do střetu s ekology a místními samosprávami. Působení DBM v kauze zkritizoval ve shrnujícím materiálu pro časopis Sedmá generace zástupce ekologického hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Zastupoval též Ronalda Laudera a společnost CME v arbitráži s Českou republikou ohledně investice v TV Nova. Arbitráž přiznala v březnu 2003 CME odškodné ve výši přes deset miliard korun. V roce 2012 DBM pod jeho vedením pečovala o mediální obraz a komunikaci společností Billa, Karlovarské minerální vody, Reckit Benckiser, Tesco SW či UPS.
Stal se též mediálním zástupcem International PhotoVoltaic Investors Club. To sdružovalo provozovatele slunečních elektráren. V květnu 2013 dokonce vyvolalo arbitráž s Českou republikou kvůli mimořádné dani zavedené českou vládou ke kompenzaci nadměrně vysoké státní podpory solární energie. Jako mediální zástupce zastupoval během úpadkové krize společnost Heavy Machinery Services, významného českého výrobce železničních vagonů.
Michal Donath, profesionál
Přes všechny problematické kauzy v krizové komunikaci podle Tomáše Jelínka podporoval zásady maximální transparentnosti. Což ale neznamenalo, že by nepostupoval tvrdě proti těm, kteří šli proti zájmům jeho klientů. Tvrdost spočívala v agresivních postupech i dehonestaci protivníků, jež ohrožovala jejich profesní existenci. Podle Wikipedie byl novináři vnímán jako kontroverzní a neskromný. Sám je naopak kritizoval za neprofesionalitu a nekolegialitu.
Podle jeho rodiny ho přesto blízkost k novinářskému řemeslu údajně formovala a získal k práci novinářů respekt a žurnalistiku promítal i do své práce.
„Vždycky razil zásadu, že jeho tisková zpráva musí být schopna vyjít v novinách jako článek, kdyby náhodou novináři neměli čas,“ uvádí zástupci jeho rodiny.
Michal Donath se významně zapsal i do novodobých dějin Public Relations v Česku. O oboru přednášel na pražských kurzech London School of Public Relations. V roce 1995 spoluzaložil českou Asociaci Public Relations Agentur. Byl členem jejího vedení a její etické komise. V roce 2007 z ní vystoupil, jelikož údajně zastával názor, že pro informování o public relations je třeba uvádět konkrétní příklady z praxe, zatímco pro APRA byla otevřenost přehnaná.
Nakonec sám zjistil, jak silnou Asociaci spoluzaložil. Což se projevovalo například v tom, že nemohl vstupovat do významných tendrů na zakázky, do nichž mohli vstoupit – takzvaně z etických důvodů a samoregulace trhu – pouze členové „jeho“ Asociace.
–RED/ČTK–
