Ve věku 56 let zemřel novinář a chartista Ondřej Černý

35716
Ondrej_Cerny
Ondřej Černý [vpravo] s Karlem Schwarzenbergem. / Foto: Archiv Davida Černého

Po půlnoci 18. června ve věku 56 let zemřel po krátké těžké nemoci novinář Ondřej Černý. Platil za všestranného profesionála a před rokem 1989 se aktivně postavil proti totalitnímu režimu. Odešel statečný, spravedlivý, laskavý a vtipný člověk.

Ondřej Černý se narodil 23. srpna 1966 v Praze. Ještě na střední škole se oženil a založil rodinu. Ta mu dle jeho slov pomohla k úniku z reálného světa do světa vlastního. Přesto se angažoval i v době totality. Po demonstraci na Staroměstském náměstí v roce 1987 napsal dopis ministrovi vnitra, na jehož základě ho oslovil jeden z iniciátorů Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti. Aktivně se účastnil demonstrace na Škroupově náměstí, začátku Palachova týdne, akcí Společnosti za veselejší současnost. V roce 1988 podepsal Chartu 77 a zároveň byl organizátorem Nezávislého mírového sdružení.

„Můj pocit byl, že je potřeba se aktivně postavit proti tomu strašlivému a všeobjímajícímu marastu. Zdálo se mi ale, že Charta 77 není úplně pro mě, že je to věc jiné generace. Nikoliv, že bych měl cokoliv proti Chartě. To vůbec, ani náznak, ale přišlo mi strašně divné podepsat text, ve kterém se kromě výzvy ke společenskému dialogu mluví o uvěznění mladých hudebníků. Což byli Plastic People of the Universe, kteří už ale byli v té době dávno doma. Nechtěl jsem se postavit proti bolševikovi podpisem věci, která je vlastně deset let stará. Tak se mi zdálo, že bych měl spíš něco vymyslet,“ popsal tu dobu Ondřej Černý.

Mnohokrát byl Veřejnou bezpečností zadržen a sledovala ho Státní bezpečnost. 17. srpna 1989 ho ozbrojená moc po zadržení vzala do vazby za distribuci protirežimní petice Několik vět. V pankrácké věznici strávil čtyři dny, částečně i na samotce. Příslušníci mu vyhrožovali odebráním dětí. Obrat přišel po revoluci v roce 1989.

Ondřej Černý novinář

Na dobu po pádu komunismu oceněný účastník Třetího odboje Ondřej vzpomíná takto: „Rok 1990 byl jako sen, ze začátku. Všude byly koncerty, které člověk chtěl, aby byly. Do Prahy přijel Allen Ginsberg, hráli tady Rolling Stones. Připadal jsem si jako ve snu. Všude se otvíraly kluby. Místo topičem jsem se stal novinářským elévem a posléze redaktorem, dělal jsem práci, která mě bavila. Všude se furt něco dělo. Bylo to pěkné.“

Ondřej Černý jako novinář působil jak v tištěných, tak elektronických médiích. V posledních letech se věnoval i oboru public relations. Hlavní část jeho profesní kariéry ale spočívala v médiích.

„Po revoluci otec pokračoval v tom, co začal. Stal se novinářem a dál vedl boj proti přetrvávajícím zlořádům, za demokracii, svobodu, spravedlnost, rozumné pořádky a slušnost. I tady vynikal a perfektně se orientoval v politických i mravních otázkách nové doby,“ říká Ondřejův syn Jakub.

Dodává, že táta spolu se svým bratrem Davidem Černým prošli prakticky všemi možnými médii v Praze. Stali se známou dvojicí, o to znamenitější, když mohli tu a tam profesně spojit síly.

„Byla to dobrá doba. Rodině se dařilo a otec byl s lehkostí štědrý,“ vzpomíná Jakub.

Za smrtí stála onkologická nemoc

Spolu se specifickým typem humoru, který je vlastní jak bratru Ondřeje Davidovi i strýci Adamovi Černému, jenž předsedá Syndikátu novinářů ČR, projevoval Ondřej talent i v dalších oblastech. Málokdy spěchal a rád spal. Na druhé straně se ale aktivně věnoval bowlingu, offroadu a jachtingu. Jeho další vášní se nakonec stal svět počítačových online her, kde mohl naplno zapojit svou soutěživost a hračičkovství.

„Unikal sem před šedí každodennosti. Snad až příliš často. Na dobrodružných výpravách ve virtuálním světě ale kolem sebe brzy shromáždil roztodivnou skupinu mocných válečníků a spojil je ve věhlasný Diablo Requiem Clan. Z virtuálních přátelství se pak stala přátelství opravdová a trvalá. Byl jako vždy tmelem společnosti, která se i díky němu scházela i ve skutečném světě,“ říká syn Jakub.

Onkologická nemoc Ondřeje Černého se po nějakou dobu skrývala za zdravotními neduhy, jimiž dlouhodobě trpěl. I přišla v době, kdy vedl jeden ze svých vnitřních zápasů. Ve chvíli, kdy nemoc lékaři diagnostikovali, bylo už nad lidské síly, aby se s ní důstojně utkal a zvítězil. Ondřej Černý zemřel po půlnoci 18. června roku 2023. Bylo mu 56 let. Odešel statečný, spravedlivý, laskavý a vtipný člověk. Čest jeho památce.

–RED–

1 komentář

  1. Sice jsem pana neznala ale vždy mě zasáhne taková smutná zpráva 😢🙏. Autor článku napsal vše moc pěkne citlivě s úctou k zesnulému 😔

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here