
Vláda obnoví od 1. října regulaci cen pohonných hmot. Jako na jaře ministerstvo financí denně stanoví maximální ceny benzinu a nafty. Odvodí je od cenového průměru na burze a z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva.
Spolu s tím opět sníží spotřební daň na naftu. Její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn. Včera vládou schválená opatření platí do konce října. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] počítá, že opatření sníží příjmy státního rozpočtu o přibližně 1,1 miliardy korun za měsíc.
„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Vláda se tak vrací k cenové regulaci, kterou zavedla letos od dubna do července. Ministerstvo financí každý den stanoví maximální ceny benzinu a nafty na následující den. Spočítá je z klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. A přičte k nim maximální marži obchodníků. Tu zastropuje na 2,50 koruny za litr paliva.
Změna spotřební daně z nafty
Spolu s tím od října sníží část spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí. Sazba daně klesne ze standardních 9,95 Kč za litr na 8,011 Kč za litr, což podle ministerstva odpovídá nejnižší přípustné hodnotě podle evropských směrnic. Spotřební daň se tak sníží o 1,939 koruny a po zohlednění daně z přidané hodnoty [DPH] bude pokles ještě vyšší.
„U nafty přistupujeme i k maximálnímu možnému snížení spotřební daně o 2,35 Kč za litr, které EU umožňuje,“ sdělil později premiér Andrej Babiš [ANO] na síti X.
Penzistům a bezpečnostním sborům přidá vláda. Deficit nesrazila
K tomu stát nově uplatní mimořádnou daň vůči rafinériím. Zdaní jejich zvýšenou marži oproti loňskému roku. Daň vláda zavedla pro letošní i příští rok. Činit bude 50 procent z nárůstu hrubé marže rafinérie oproti roku 2025. Vztáhne se na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně. MF ČR předpokládá, že fakticky půjde o jednoho poplatníka. Jediné dvě rafinérie v Česku, a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, vlastní polská společnost Orlen Unipetrol.
V4: Nejziskovější je Orlen, Mol, Škoda Auto a SPP Infrastructure
„Zákon nicméně není napsán pro konkrétní společnost. Stanovuje obecné podmínky a bude se vztahovat na každý současný nebo budoucí subjekt, který je splní. Konečné posouzení bude vycházet z konkrétních účetních údajů jednotlivých daňových subjektů,“ vysvětlili zástupci ministerstva financí.
Zástupci společnosti Orlen Unipetrol uvedli, že současné období vyšších rafinérských marží nelze vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic, doplnili v reakci na rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií.
Výnos z daně pokryje dopady regulace
Kabinet podle úřadu zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinérských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou. Výnos daně pomůže kompenzovat náklady opatření, kterými se vláda snaží reagovat na zdražování pohonných hmot. Podle MF ČR se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinérií uskutečněné v letošním roce by mělo být podle ministerstva cca 5,5 miliardy korun.
I loni odvedl na dani z příjmů nejvíc ČEZ. TOP 100 bude do několika dní
Vládní opatření vychází z podobné logiky jako daň z neočekávaných zisků [windfall tax]. Tu stát v letech 2023 až 2025 uplatňoval zejména na energetické společnosti v reakci na prudké zdražení energií. Ministryně Schillerová uvedla, že se nyní zdaňuje část rafinérské marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.
–ČTK/RED–








































