Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně zlepšily. A to dokonce nejvíce od února 2022. Index nákupních manažerů [PMI] v říjnu dosáhl 55 bodů po zářijových 53,5 bodu. V srpnu činil 54,1 bodu.
Ve svém pravidelném PMI indexu to uvádí společnost S&P Global. Souhrnný index PMI podle ní v říjnu vykázal maximum za 57 měsíců. Podmínky v českém průmyslu se zlepšily podle indexu osmý měsíc za sebou. Výroba, nové zakázky i zaměstnanost rostly dál rychle a v říjnu významně posílil také export.
„Český zpracovatelský sektor v říjnu podal pozoruhodný výkon. Předstihl eurozónu poosmé za sebou. Nůžky mezi výkony jsou rozevřeny nejvíc od března roku 2016,“ uvedl ekonomický ředitel S&P Global Market Intelligence Trevor Balchin.
Český zpracovatelský průmysl [bílá] / Zpracovatelský průmysl v eurozóně [modrá]
Dobré výsledky vykazoval tuzemský zpracovatelský průmysl podle indexu i v minulých měsících. Tlak na výrobní kapacity se vystupňoval už v září natolik, že výrobci přijímali nové zaměstnance nejrychlejším tempem od dubna 2022. A to pokračovalo i v říjnu. Na druhé straně inflační tlaky se opět zvýšily a ceny rostly jak u vstupů, tak na výstupu.
Důvěra v ekonomiku v říjnu prudce propadla, hlavně v průmyslu
„Euforické vyznění indexu nákupních manažerů poněkud nekoresponduje s ostatními dostupnými indikátory. […] Ačkoliv by bylo lákavé uvěřit v raketově se zlepšující perspektivu tuzemského zpracovatelského sektoru, kromě dnešního indexu nákupních manažerů pro tento závěr postrádáme přesvědčivé důkazy,“ okomentoval český PMI za říjen hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Co říkají analytici
„Ještě významnější než samotná hodnota indexu je struktura průmyslového oživení. Nové zakázky rostou nejrychleji od února 2022. Exportní objednávky dokonce od srpna 2021. Průmyslová výroba roste jedenáctý měsíc v řadě a podniky nabírají zaměstnance nejrychleji od ledna 2022. Firmy rozšiřují výrobní kapacity a zvyšují nákupy vstupů nejvýrazněji od dubna 2022,“ shrnuje aktuální vyznění indexu nákupních manažerů hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Výrobní inflace akceleruje. A už nejen kvůli benzinu a naftě
Je třeba podle něj ale rozlišovat mezi výsledky předstihového indikátoru indexu nákupních manažerů a skutečným vývojem průmyslové produkce. Kovanda zmiňuje pokles průmyslové produkce v září i za celé třetí čtvrtletí.
„Není to nutně rozpor. Index nákupních manažerů zachycuje především směr změn podnikatelských podmínek, nikoliv přímo objem vyrobeného zboží. Říjnové citelné zlepšení tak může předznamenávat příznivější skutečná data až za závěrečné čtvrtletí letošního roku,“ říká a doplňuje: „Zároveň nelze přehlížet, že průmysl stále zatěžují vysoké ceny energií, problémy dodavatelských řetězců a zpřísněné finanční podmínky.“
Citelné průmyslové oživení každopádně podle Kovandy přichází ve chvíli, kdy Česká národní banka [ČNB] již tento týden s největší pravděpodobností opět zvýší základní úrokové sazby, a to ze 3,75 na čtyři procenta. Ostatně [nejen] výsledky aktuálního PMI ji k tomu vybízejí. Ceny průmyslových vstupů rostly v říjnu nejrychleji za čtyři měsíce a ceny hotových výrobků pak nejvýrazněji za tři měsíce.
Zdražují energie, doprava i suroviny
„Rostoucí nové objednávky do značné míry naznačují, že se průmyslu bude dařit i v nejbližších měsících. Na druhé straně je však třeba počítat s tím, že rostoucí náklady, zejména na energie, se budou stále výrazněji promítat do cen pro odběratele i koncové zákazníky,“ komentuje říjnový PMI hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Vyšší ceny plynu a elektřiny znovu otevírají prostor pro výrobní inflaci v době, kdy o zakázky, jak ukazují aktuální data, není nouze.
„U zakázek jde o pohled na celý průmysl. Jednotlivé obory nemusí být v tak komfortní situaci jako například někteří výrobci v automobilovém průmyslu,“ doplňuje.
Upozorňuje, že elektřina pro příští rok se obchoduje za zhruba dvojnásobek únorových cen, plyn je přibližně trojnásobně dražší. Podle něj jde o nákladový impuls, který se nedá absorbovat pouze nižší marží. Tuzemské podniky se tak záhy dostanou pod ještě větší tlak konkurence z Číny, USA a dalších mimoevropských zemí.
HDP mírně roste, ale opět zpomalují investice. I se čeká zdražení
„Rizikem přitom nejsou pouze drahé energie samotné, ale i jejich nepřímé dopady. Hlavně možnost slabšího ekonomického růstu v Evropě, který by se následně promítl do ochabnutí poptávky,“ doplňuje Dufek.
Podle něj se už nadcházející zima stane pro tuzemský průmysl nejen mimořádně nákladná, ale skutečně prověří i jeho odolnost ve stále se přiostřujícím konkurenčním prostředí.
–DNA–
