Meziroční inflace se v září v Česku vyšplhala na 18 procent. Stojí za ní hlavně zdražující náklady na bydlení, které jsou o čtvrtinu vyšší než loni. Zdražují ale i potraviny a před dalším růstem cen stojí pohonné hmoty.
Tuzemská míra inflace dosáhla podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] v měsíci září hodnoty 18,0 procenta. To je o osm desetin procentního bodu více než v srpnu. Nadále zdražuje zejména elektřina, plyn, teplo, nájemné, potraviny a další zdražení vzhledem k vývoji na trhu s ropou přijde u pohonných hmot. Spotřebitelské ceny v září oproti srpnu rostly hlavně u:
- Zemního plynu: +15,2 %.
- Tuhých paliv: +6,9 %.
- Elektřiny: +3,6 %.
- Tepla a teplé vody: +0,8 %.
Vládní zastropování cen energií přišlo pozdě. Dopady pomoci ze strany vlády se podle ekonoma Komerční banky [KB] Martina Gürtlera projeví až v říjnu.
„Ceny energií by však od října měla začít snižovat zavedená vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie,“ říká.
Podle něj by mohl jejich přímý dopad v posledních třech měsících přispět ke snížení meziroční inflace v rozsahu jednoho až 2,5 procentního bodu. Na druhou stranu je podle něj i otázka, zda vládní opatření vyvolají vůbec nějaké praktické dopady.
„Plánované cenové stropy by zatím neměly být omezující, když průměrné spotřebitelské ceny elektřiny a plynu jsou nyní, oproti výši vládou představených cenových stropů, pravděpodobně o 25 až 30 procent nižší,“ upřesňuje.
Nezdražují jenom energie. Inflace je brzda ekonomiky
Podle hlavního ekonoma skupiny Creditas Petra Dufka za zdražováním nákladů na bydlení nezaostávají ani potraviny. Ty jsou v průměru meziročně dražší o 21 procent a reagují na vývoj cen zemědělských produktů i nákladů zpracovatelů. Ceny stravovacích služeb jen v meziměsíčním srovnání stouply o dvě procenta. Potraviny z měsíce na měsíc podražily v souhrnu o 3,7 procenta.
„Ještě více, a sice o čtvrtinu, si musíme připlácet v hotelích a restauracích,“ přidává meziroční srovnání Petr Dufek.
Výrazně se prodražuje oblečení a obuv, vybavení domácností nebo elektronika. Některé tyto ceny už řadu měsíců rostou dokonce nejrychleji v rámci celé EU. Vzdělávání meziměsíčně podražilo o 6,4 procenta. Podle Dufka s dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. Upozorňuje i na dopady inflace, jež výrazně brzdí ekonomiku, když v jejím důsledku prudce klesá kupní síla.
„O co více lidé zaplatí za bydlení, o to méně jim zbude na to ostatní. Logicky proto už řadu měsíců klesají reálné tržby obchodníků, snižuje se spotřeba a nyní začíná docházet i na investice domácností do už tak drahého bydlení,“ upřesňuje.
Zpátky pod okap, tvrdí Vít Hradil
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil k výsledkům za září říká: „Po nadějných třech měsících, kdy meziměsíční tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha. […] Zvláště s ohledem na pokračující postupné propisování dražších energií do účtů domácností nešlo očekávat, že inflace v dohledné době pomine.”
Upozorňuje na rizika v podobě opětovného zrychlení inflace u ryze poptávkových kategorií, jako je odívání, obuv, stravování a ubytování. Podle ekonoma České spořitelny [ČS] Jiřího Polanského jsou tu ale i další rizika.
„V proinflačním směru to může být ještě výraznější růst cen energií a potravin. Výrazným rizikem je také vývoj mezd, jejichž případný vysoký růst by mohl roztočit mzdově-inflační spirálu,“ říká analytik ČS.
Podle něj tak „nadějí“ z hlediska inflace je další špatná zpráva, kterou je výraznější ekonomické globální ochlazení. Což by podle něj přispělo k rychlejšímu zpomalení inflace už na začátku příštího roku.
—
Pro úplnost uveďme, že inflace roste i v dalších zemích. Přesto ale neroste takovým tempem jako v Česku. Jakkoli rekordní inflace v zemích eurozóny činila v září deset procent. Míra inflace v celé EU v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta.
