Vláda určila ceny energií. Platit mají i v roce 2023

2060
ceny
Ilustrační foto: Pixabay.com

Vláda svým dnešním nařízením [5.10.] stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Cenové stropy pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby platí bez ohledu na spotřebu.

Informaci potvrdili zástupci vlády po dnešním jednání. Zastropované ceny energií vláda udrží v platnosti po celý příští rok. V zálohách na energie se mají projevit již v listopadu. Premiér Petr Fiala [ODS] odhadl náklady na toto opatření na „kolem 130 miliard korun“.

Aktuálně přitom platí i úsporný tarif na energie. Tento příspěvek na elektřinu, plyn a teplo vláda ale pro příští rok zrušila. Nahradí ho podporou s vyšší finanční alokací ve formě zastropování cen energií. Upřesněme, že úsporný tarif si jen v září podle informací Ministerstva financí ČR vyžádal výdaj ve výši 17,4 miliardy korun. Významnou měrou se tak podílel na navýšení deficitu státního rozpočtu, který v září dosáhl 270,9 miliardy korun a meziměsíčně stoupl o bezmála 40 miliard korun.

Jak vysoké jsou stropy energií

„Zastropování cen bude platit po celý rok 2023. S tím, že nařízení nám umožní toto období případně prodloužit,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN].

Potvrdil, že domácnosti budou mít cenový strop nastaven na 100 procent své spotřeby elektřiny i plynu. I to, že zastropování cen se bude týkat také všech malých a středních podniků do 250 zaměstnanců a obratem do přibližně 1,25 miliardy korun.

  • Cenu za dodávku elektřiny tak vláda podle MPO stanovila ve výši 5 Kč/KWh bez DPH, tedy 6,05/KWh s DPH. Stálý měsíční výdaj za dodávku elektřiny stanovila ve výši 130 Kč/odběrné místo za měsíc [poplatek za odběrné místo bez ohledu na spotřebu].
  • U plynu vláda stanovila cenový strop ve výši 3 Kč/KWh, tedy 3,63/KWh s DPH. Stálý měsíční výdaj za dodávku plynu se stanoví ve výši 130 Kč/odběrné místo za měsíc.

Vláda tak stanovila dříve uvedené maximální ceny energií. A to 6 000 korun za jednu megawatthodinu [MWh] elektřiny včetně daně z přidané hodnoty [DPH] a 3 000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [MPO] uvedlo, že zákazník, který má sjednanou nižší cenu elektřiny či plynu, než je stanovený strop, hradí dodavateli sjednanou cenu podle smlouvy o dodávce nebo sdružených službách dodávky elektřiny či plynu. Stávající smluvní vztah zůstává nedotčen novou regulací do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.

Malé a střední podniky podrobně

Malé a střední podniky připojené na vysoké a velmi vysoké napětí získaly cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se zastropování týká mimo domácností také firem s roční spotřebou do 4 200 MWh. Vláda původně podmiňovala zastropované ceny spotřebou do 630 MWh.

„Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny,“ upřesnil po jednání premiér Fiala.

Malé a střední firmy s roční spotřebou plynu od 630 do 4 200 MWh budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje ještě opatření pro velké podniky.

Petr Fiala včera [4.10.] na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně uvedl, že Česko už několik týdnů usiluje při českém předsednictví v Radě EU o celoevropské řešení, které pomůže i velkým firmám.

Hanák: Jednání ministrů EU pro energetiku zklamalo

Podle ministra průmyslu a obchodu Síkely se podařilo v EU schválit dvě normy, které zasahují do energetiky. Jedna zajišťuje dostatek plynu napříč Evropou v případě, že některé země ho budou mít nedostatek. Druhá upravuje využití nadměrných zisků z některých odvětví k přímé pomoci domácnostem a středním a malým firmám.

Kdo zastropované ceny energií zaplatí

Náklady na pomoc s drahými energiemi chce vláda uhradit z dividendy ČEZu a inkasa z mimořádné daně z neočekávaných zisků [windfall tax, pozn. red.]. Tu hodlá prozatím uplatnit u výrobců energií, rafinerií a bank. Podle premiéra Petra Fialy na podobě takzvané windfall tax pracuje ministerstvo financí. Přitom zohledňuje páteční rozhodnutí Rady Evropské unie pro energetiku. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová uvedla, že úřad chce parametry daně představit tento čtvrtek.

EK navrhla povinné snížení spotřeby energií ve špičkách

Fiala očekává schválení příslušného zákona na podzim. Legislativním procesem by podle něj měl zákon projít do konce roku. Očekává v této věci, jak uvedl, spolupráci opozice.

Windfall tax ale má mnoho odpůrců. Nespokojení s normou, jak ji vláda připravuje, vyjadřují i akcionáři ČEZ. Akcie polostátního podniku spadly v okamžiku, kdy vláda záměr na mimořádné zdanění oznámila.

„ČEZ přišel na tržní kapitalizaci o 150 miliard korun jenom kvůli tomu, že se tady žvaní o windfall tax. Prostě, kdyby do toho ten stát nezasahoval, udělal by vůbec nejlíp,“ uvedl v této souvislosti v nedávné debatě XTB například investor Jaroslav Šura.

Vláda jedná neprofesionálně, připustil poradce Síkely

Windfall tax kritizují i zástupci zasažených sektorů a někteří analytici. Například partner PKF Apogeo Martin Bortlík řekl, že windfall tax je formou sektorové daně. A ta podle něj znamená pokřivení trhu. Stát má podle něj jiné možnosti, jak si zajistit prostředky na zmírnění vysokých cen u odběratelů energií.

Banky nechtějí mimořádnou daň. Státu nabídly peníze

„Pokud většinový vlastník v energetické společnosti rozhodne o výplatě dividendy, aniž by byla narušena stabilita společnosti, půjde o jednoduchý a rychlý krok v podobě rozhodnutí většinového akcionáře,“ uvedl.

Podobně se vyjádřil ve zmíněné debatě Jaroslav Šura s odkazem na to, že stát je většinovým akcionářem největší tuzemské energetické společnosti ČEZ.

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. Pokud je tu čtenář, který má to z pekla štěstí, že nezažil socialismus a věci s ním souvisejícími na vlastní kůži, tak současné dění kolem energií, tedy výroby, distribuce, ceny výrobní, ceny pro spotřebitele, organizace její výroby a organizace kolem spotřeby, řešení její ceny od výroby až po spotřebu dokonce až na vládní úrovni, nabízí následující příležitost. A právě takovému čtenáři nyní říkám: „Vítejte, prosím, na palubě stroje času, dnešní výlet je do oblasti socialisticky řízené ekonomiky, speciálně do oboru energetického hospodářství. V každém případě se prosím pohybujte jen po určených stezkách, hrozí efekt motýlích křídel.“

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here