Sliby, že ruská aktiva a majetek Rusů Evropa použije na podporu Ukrajiny proti Rusku, zůstávají nenaplněny. Má to své důvody. Zmrazení nebo zabavení ruských aktiv řeší i v Británii, kde je Rusů a ruského majetku víc než dost.
A zdá se, že Británie Rusům majetek a aktiva nejenže nezabaví, ale ani nezmrazí. Uvádí to v článku „Londongrad forever? Why the UK may never seize Russian assets“ list Politico. Mimo jiných cituje Harriet Baldwinovou, konzervativní poslankyni a předsedkyni britského sněmovního výboru Commons Treasury Committee. Ta uvedla, že Británie přece nemůže lidem zabavovat majetek, protože by nastolila „kleptokratický režim.“
Ozývají se ale i takové hlasy, které naopak volají po zabavování aktiv a majetku Rusů. Třeba ministr pro vyrovnání rozdílů mezi regiony, bydlení a komunity Michael Gove již vyzval k zabavování honosných ruských sídel v Londýně, kterým se kvůli tamním majetkům ruských oligarchů často přezdívá „Londongrad“.
„Zabavit a využít jich jako ubytovny pro ukrajinské uprchlíky,“ představil svůj plán ministr.
V centru Londýna se najde i levné bydlení. Třeba v kontejneru
Jiní navrhují zabavení bankovních aktiv Rusů. Z nich by se financovala podpora Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, případně následná poválečná obnova země. Ale ani za dva roky se v těchto návrzích nic zásadního nestalo. Proč? Podle politiků a právníků bez ohledu na politickou příslušnost tento krok totiž nikdy nebude mít právní opodstatnění.
„A není pravděpodobné, že by britská vláda chtěla prosazovat nové zákony,“ říká Anna Bradshawová, právnička specializující se na sankce ve firmě Peters and Peters.
Britská vláda nikdy nezveřejnila oficiální údaje o celkové hodnotě zmrazených ruských aktiv v Británii. Odhaduje se, že dosud zmrazila aktiva za 18 miliard liber [cca 529 mld. Kč]. Je tu ale dalších 26 miliard liber [cca 765 mld. Kč] ruské centrální banky uložených v Británii. Je to sice úctyhodná suma, ve srovnání s 260 miliardami eur [cca 6,5 bil. Kč] ruské centrální banky v EU je ale zanedbatelná.
Zabavit aktiva a majetek není to samé jako je zmrazit
Hlavně v prvních měsících po vypuknutí války Velká Británie přece jen nějaká ruská aktiva zmrazila a zabavila. Z nich mediálně nejznámější byl vynucený prodej fotbalového klubu Chelsea, který patřil ruskému oligarchovi Romanu Abramovičovi.
Vynucený prodej je ale přece jen něco jiného než zmrazení či zabavení aktiv. Odborníci navíc upozorňují na to, že je velký rozdíl mezi zmrazením aktiv a jejich zabavením. Zmrazení aktiv je právně přijatelnější, protože jde o přechodné opatření. Zatímco úřady mohou využívat jejich výnos a investovat ho, jak to schválila Evropská unie, samotná aktiva musí být teoreticky jednoho dne vrácena. Jejich trvalé zabavení by mohlo vyústit v lítý právní spor.
Jsou tu ale i další aspekty. Zmrazená ruská aktiva mohou být účinnou zbraní při budoucích jednáních o míru. Miliardy liber zmrazených v hotovosti jsou společně s luxusními aktivy jako domy a jachtami v této budoucí hře vysokými kartami.
„Pokud chcete Putina přivést k jednacímu stolu, co jiného vám zbývá,“ říká Freya Pageová, ředitelka ve firmě Kharon, která sleduje sankce.
Podle ní by trvalé zabavení aktiv vyjednávající pozici Západu hodně ztížilo.
„Zabavení aktiv dělá ze sankcí neúčinný nástroj, protože nesplňují svůj účel. Sankce nemají trestat. Mají být prostředkem, jak lidi přivést k jednacímu stolu,“ dodala.
Její slova potvrzuje britský politik, který si ale nepřál být jmenován: „Uvalujeme sankce jako dočasná opatření a reakci na konkrétní situaci. Ale zabavení aktiv je trvalý krok.“
Nejednotný názor panuje i v EU
O tom, zda a jak využít zmrazená ruská aktiva, se hovoří na celém světě. V USA se obě politické strany shodly na tom, že by se měla ruská aktiva zabavit. V EU, kde je jich nejvíc, ale panují obavy a usilovně se hledají řešení. Jelikož je jejich většina zaregistrována v Euroclear, depozitáři cenných papírů v Belgii, je zapotřebí souhlasu všech členských zemí.
Belgie s použitím zisku ze zmrazených aktiv ve prospěch Ukrajiny souhlasí. A třeba estonská premiérka Kaja Kallasová vyzvala západní země k zabavení aktiv ještě před americkými volbami. Summit G7 o tom má jednat v červnu. Avšak některé země, hlavně Francie a Německo, s tímto krokem váhají. Unie je rozštěpená.
Tom Keating, specialista na finanční zločiny v Royal United Service Institute [RUSI], sdělil, že mu zástupci německé vlády v červnu 2022 řekli: „Přece nechcete sebrat majetek lidem jen proto, že je nemáte rádi.“
A Keating s tímto náhledem souhlasí: „Musíme dodržovat právo.“
I kdyby Británie souhlasila se zeměmi G7 ohledně zabavení státních aktiv, právníci věří, že na soukromá aktiva zřejmě nesáhne. Znepokojují je právní a finanční následky zabavení peněz. Obávají se, že by to odradilo investory, nebo přimělo ostatní země, aby přesunuly své vklady v centrální bance. Zvláště Británie se obává prolomení právních norem.
„Vlády, které zabaví soukromý majetek, přepisují základní principy, které tvoří základ většiny právních systémů. Jde tu o porušení vlastnických práv,“ říká Anna Bradshaw z Peters and Peters.
I proto podle Francise Bonda, právníka specializujícího se na sankce ve firmě Macfarlanes, má být jednotná celá Evropská unie.
„Pro zabavení aktiv je třeba mít jasný právní podklad a Evropská unie ještě tak daleko nedospěla. A i nedávná prohlášení Evropské komise a členských států naznačují, že jednotný postoj je ještě daleko,“ říká.
„Žádný přímý precedent pro zabavení aktiv neexistuje. Je to zcela neprozkoumané právní území,“ dodává.
Ruský majetek a aktiva v Evropa: Jak to vidí v Británii
Ministři jasně vnímají rozdíl mezi soukromým a státním majetkem. Počátkem roku ministr zahraničí David Cameron opět prosazoval zabavení ruských státních aktiv, tedy investic ruské centrální banky do vládních dluhopisů, měn a zlata.
„Až se prach usadí, ruská strana bude muset platit reparace a svoji ilegální invazi. Proč tedy neutratit část těchto peněz hned teď, než čekat na konec války a potom se přít o reparace,“ ptal se k tématu Cameron.
Tato slova si rádi vyslechli aktivisté, kteří věří, že by se zmrazené peníze měly využít oběťmi války nebo na poválečnou obnovu Ukrajiny.
„Velká Británie zmrazila miliardy ruských aktiv a se spojenci se zavázala podporovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny,“ uvedl Rupert Skilbeck, ředitel Redress, organizace, která vyžaduje zabavení ruských aktiv.
„Tyto peníze by mohly pomoci změnit život milionům obětí porušování lidských práv a zločinů na Ukrajině. Oběti nemohou čekat, až válka skončí,“ vysvětlil.
Ale je tu i londýnská City. I ta sleduje své zájmy. Přitom se obává ztráty své pověsti investičního finančního centra. Cynik by mohl říci, i útočiště špinavých peněz.
Labouristická poslankyně Margaret Hodgeová sdělila, že věří, že „finanční služby jsou pod velkým tlakem vlády, aby nic nepodnikly v oblasti zabavování ruských aktiv.“
Podle právníka, který ale nechtěl být jmenován, je však otázkou, pod jak velkým tlakem jsou.
„Nemyslím si, že by poskytovatelé finančních služeb potřebovali proti tomu lobovat, protože britská vláda je v tomto směru velmi opatrná,“ uvedl.
Změní náhled na ruský majetek volby v Británii?
Politico uvádí, že vzhledem k blížícím se volbám v Británii se pro opoziční Labour Party rýsuje dobrá příležitost kout železo, dokud je žhavé. A požadovat, aby Rusko za svoje činy zaplatilo [o předvolební situaci v Británii v rozhovoru níže, pozn. red.]
Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole
Chris Bryant, labouristický poslanec, předložil loni v únoru návrh zákona, který by vládu donutil zabavit aktiva do 60 dnů. Toryovská vláda ho však zablokovala. Loni v létě Labouristé vládu žádali o návrh, jak by ruská aktiva mohla být zabavena, odpověď zatím ale nedostali.
Elektorátu Konzervativní strany plány na diskuzi o zabavení ruských peněz vyhovují, ale k reálnému kroku je daleko, problém je příliš složitý. Pokud lze věřit průzkumu veřejného mínění, bude to Labouristická vláda řešit před koncem tohoto roku.
„Postupujeme pomalu a Velká Británie zaostává za USA a Kanadou a za unijními státy, jako jsou Belgie a Estonsko, které podnikají opatření na konfiskaci a přesměrování fondů na Ukrajinu,“ stěžuje si Duncan Smith, bývalý vůdce Toryů.
„Zabavení aktiv vzbuzuje právní, politické a ekonomické otázky, které je třeba vzít v úvahu, ale s pomocí odborníků nejsou nepřekonatelné,“ říká.
Ohnout zákon svému přání přináší bezpráví
Organizace jako Redress trvají na tom, že konfiskace za tímto účelem je podle mezinárodního práva jako protiopatření proti invazi na Ukrajinu oprávněná. Avšak jen tehdy, pokud Rusko donutí ukončit válku a platit reparace.
Právníci o tom ale přesvědčeni nejsou a odvolávají se na mezinárodní závazky v rámci institucí, jako je například Evropská konvence o lidských právech [ECHR]. Zdůrazňují, že většina ruských oligarchů snadno zbohatla zprivatizováním bývalých státních aktiv během chaotické dekády po rozpadu Sovětského svazu. A ti, kteří se postavili na stranu Putina, své bohatství zlegitimizovali.
„Každá země, která podepsala ECHR, by měla velké problémy s konfiskací soukromého majetku, pokud nejde o zločin, jednoduše jen proto, že je spojován s ruským státem,“ uvedl právní expert Bond.
„Dokonce, i kdyby se zabavil jen zisk z těchto aktiv, znamenalo by to léta a desetiletí mezinárodních právních sporů,“ varuje.
Závěr, ke kterému mnozí dospěli, zní, že přání získat ruské peníze, je velmi komplikovaná právní záležitost.
„Jako člověk byste chtěli tato aktiva zabavit,“ uvedla Pageová, ale dodala: „Ale je to i začátek volného výkladu zákonů. A když si zákon přizpůsobíme svému přání, ztrácí na váze. A nastupuje bezpráví.“
Michal Achremenko
