Pokud se Česko chystá trvale zvýšit obranné výdaje, bylo by nejvhodnější financovat je vyšším výběrem daní. Prohlubování deficitu kvůli obranným výdajům by vedlo pouze k tomu, že by bylo nutné v budoucnu daně více zvyšovat.
Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil think-tank IDEA při CERGE-EI. Vláda už dříve oznámila, že chce do roku 2030 postupně zvýšit obranné výdaje ze současných dvou procent hrubého domácího produktu [HDP] na tři procenta.
„Financování dodatečných obranných výdajů na dluh se může velmi prodražit v případě, kdy toto navýšení bude trvalého charakteru,“ konstatuje analýza.
Dluh vládních institucí na konci loňska dosáhl 3,7 procenta HDP
Podle ní by při financování obranných výdajů jen prohloubením rozpočtového deficitu vzrostlo zadlužení Česka do roku 2050 o dalších 35 procent HDP proti situaci, kdy by si stát nepůjčoval. Ke konci loňska činil dluh vládních institucí 43,6 procenta HDP. Analýza zároveň upozorňuje, že zvýšení dluhu značí nutnost zvýšit daně v budoucnu. Přičemž výdaje na obsluhu státního dluhu, tedy hlavně na úroky z něj, už loni vzrostly meziročně o 20,1 miliardy korun, tedy téměř o 30 procent. Vyžádaly si celkem 88,5 miliardy korun.
„Je efektivnější zvýšit daně hned a případný dočasný přebytek spořit v obranném fondu na horší chvíle,“ uvedl spoluautor materiálu a ředitel Ekonomického ústavu Akademie věd ČR Marek Kapička.
Více peněz na zbrojení už vláda schválila
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy [ODS] byl měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP a v dalších letech se zvyšovat o 0,2 procenta HDP ročně. V roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra nezbytné vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě.
Analýza, která vychází z rozhodnutí vlády, za nejvhodnější scénář označuje skokové zvýšení daňového zatížení v Česku o 0,7 procenta HDP od příštího roku. Pro ilustraci tohoto principu uvádí tři přístupy ke změně zdanění s cílem financování výdajů o objemu dvou miliard korun během dvou let:
- Vybrat letos na daních 2 miliardy navíc, příští rok navíc nevybrat nic.
- Letos navíc nevybrat nic a vybrat 2 miliardy příští rok.
- Vybrat navíc 1 miliardu letos a 1 miliardu příští rok.
Podle analýzy nárůst daní zpočátku vytvoří přebytky. Ty autoři analýzy doporučují ukládat do obranného fondu pro pozdější využití. Po roce 2030 by vytváření přebytků skončilo.
„Jednorázové zvýšení daní na vyšší úroveň, než je nutná v prvních letech postupného zvyšování obranných výdajů, je lepší než opakované úpravy daní kvůli předvídatelnosti podnikatelského prostředí,“ stojí v analýze.
Na dani z nemovitosti stát loni vybral rekordních 23 mld. Kč! Už rozesílá předpisy pro letošek
Materiál se podrobněji nezabývá možností, že by bylo možné vyšší obranné výdaje financovat úsporami u jiných veřejných výdajů.
„Empirická evidence ukazuje, že škrty v jiných kapitolách rozpočtu z důvodu navýšení obranných výdajů nejsou historicky příliš časté,“ konstatuje analýza.
Pro financování dodatečných obranných výdajů z analýzy plyne několik opatření. To první doporučuje rychlé zformulování dlouhodobé výdajové strategie sahající za horizont budoucích pěti let. Tato informace je velmi důležitá pro volbu optimální daňové strategie a nastavení financování již nyní, stojí v analýze.
Švédsko zvedlo daně, Německo jede na dluh
Analýza konstatuje, že financování dodatečných obranných výdajů na dluh se může velmi prodražit v případě, kdy toto navýšení bude trvalého charakteru. Naopak v případě dočasného navýšení obranných výdajů má dluhové financování své opodstatnění i s ohledem na čas potřebný k přípravě a schválení navýšení daní.
Proti vyššímu zadlužení na obranu ve Sněmovně hlasovalo jen SPD
Autoři analýzy v každém případě preferují na financování zvýšených obranných výdajů navýšit daně. Za příklad dávají Švédsko. To už od roku 2020 navyšuje obranné výdaje s cílem dosáhnout 45% navýšení v roce 2025. Zmiňují i Japonsko, které plánuje výdaje na zbrojení oproti roku 2020 do roku 2027 zdvojnásobit.
„Obě země plánují financovat tyto nárůsty vyššími daněmi, tedy v souladu s ekonomickými principy. Na druhou stranu Německo svůj bezprecedentní nárůst obranných výdajů hodlá financovat dluhem. Což představuje ekonomicky neefektivní způsob,“ píší autoři analýzy.
Nové peníze na zbraně, investice a Ukrajinu schválil i Bundesrat
Dodávají i další příklad: Dlouhodobější trendy reprezentované například výdaji na armádu v USA ukazují na posun od čistě dluhového financování k financování vyššími daněmi, tedy směrem k ekonomicky optimálnější formě zdrojů.
Pokud budeme nadále kupovat zbraně dva až třikrát dráž než zbytek Evropy, a to od lehkých kulometů po stíhačky, tak je veškerá snaha marná. V téhle zemi to může klidně skončit tak, že za dvě miliardy navíc se koupí dvoje zelené ponožky po miliardě a hurá, utratili jsme na armádu dvě miliardy navíc.
Analyza jak nejlepe vybrat penize, abychom je potom neefektivne vyhodili. Cekal bych spis analyzu, jak efektivne vynalozit prostredky, aby neslo jen zvysovani vydaju na obranu za kazdou cenu. Je evidentni, ze je to na politickou zakazku, davat co nejvic penez na zbrojeni pri omezeni zdravotni a socialni pece, jak k tomu ostatne vyzval soucasny generalni tajemnik NATO Ruute v jednom ze svych nedavnych projevu.
Jeste by si meli soudruzi z vlady a z neziskoveho tink-tanku konecne vybrat jestli jsou Rusove ubozi a neschopni, kdyz tedy museli krast ukrajinske lednicky, aby meli na sve ubohe rakety, nebo maji tak dobrou armadu, ze zitra mohou stat se svymi tanky na Smichove, jak nas varoval soudruh Hrib. Oboji opravdu nejde. Asi nam schazeji opravdove analyzy, ale po tech ted uplne neni poptavka, ty by nam mohly nastinit pravdu.
Běžně se to dělá tak, že se nechá fungovat kapitalismus, jen se mantinely hlídá, aby sám nevykolejil a i z přiměřeně vysokých/vysokých daní se pak zaplatí vše potřebné. Provoz státu, sociální daje a i to zbrojení. Jenže je nutné k tomu dělat navíc to, co mně do hlavy při výchově vtloukala maminka. Musíš se do školy připravovat průběžně. Den, co den. Ne až ve chvíli, kdy ti hrozí špatná známka.
To jim stejně jako moje maminka, říkal v minulém volebním období i Trump. Řádně zbrojit nemůžete až ve chvíli, kdy je nebezpečí za dveřmi. Musíte přidat. No, dělali z něj, stejně jako dnes, blázna. To já jsem si samozřejmě dovolit nemohl, tak jsem to mamince alespoň slíbil. Jenže mezi mnou a zelenými komouši je rozdíl. Mně se tu prospěchovou zatáčku nakonec s kvílením gum vždy podařilo vybrat. Jenže z důvodů objektivního fungování ekonomických zákonů tu možnost komouši nemají. Ale je to dobře, jinak by stále zbývalo dost peněz na GD. Totiž abyste rozuměli. GD není primárně ochrana přírody, ale je to název pro řídítka ekonomiky. Jde o to, kdo je bude držet v ruce. A k tomu potřebujete zdroje. Jinak se k těm řídítkům nedostanete. Trh má zdroje z podstaty samé. Trh ztělesňuje ekonomickou aktivitu a ta zdroje generuje. Každý koumouš, ať rudý nebo zelený, se musí ke zdrojům nejprve dostat a pak může za řídítka zasednout. Ovšem když k tomu dojde, není tak jednoduché je takovému komouši zase sebrat. To nakonec vidíte dnes. Ekonomika se spokojeně sune do kopru, v Evrope zuří válka, jejiž výsledkem bude kus uloupnuté Ukrajiny ve prospěch Ruska, protože EU nemá pořádně ani na svoji obranu, a přesto ani tyto hrůzy ještě nezajistily, že jsou zelení komouši ze sedla ven. O tom, že by se svých snů vzdali, nemůže uvažovat nikdo, kdo se alespoň nepatrně vyzná v tom, jak politika funguje.