Roční příjem prezidentky Evropské centrální banky [ECB] Christine Lagardeové činil v roce 2024 v přepočtu 11,3 milionu korun. Dalších zhruba 3,3 milionu korun obdržela formou benefitů. Prezidentka ECB si ale přijde ještě na mnohem více.
Odhaduje se, že celkový roční příjem šéfky ECB je v přepočtu zhruba 18 milionů korun, to je 1,5 milionu korun měsíčně. Informuje o tom list Financial Times [FT], který navíc upozorňuje na další „přivýdělky“ prezidentky ECB. Podle něj Lagardeová obdržela za rok 2025 od Banky pro mezinárodní platby [Bank for International Settlements, BIS] 140 000 eur [3,4 mil. Kč] jako odměnu za účast ve správní radě BIS.
FT ale i správně uvádí, že ECB svým zaměstnancům zakazuje přijímat odměny od třetích stran za činnosti související s jejich prací v ECB. Opírá se přitom o informace z interních diskuzních fór zaměstnanců ECB, kteří si stěžují na zjevný dvojí metr v přístupu k vypláceným odměnám pro prezidentku ECB od BIS.
Sama Evropská centrální banka FT potvrdila, že zaměstnanci „nesmějí přijímat odměny za činnost, kterou vykonávají jako součást svých úkolů pro ECB“. Nicméně její zástupci ale i dodali, že prezident/ka není běžným zaměstnancem ECB. A proto se na něj/ní pravidla pro běžné zaměstnance nevztahují.
„Prezidentka místo toho podléhá kodexu chování pro vysoké představitele ECB,“ uvedli zástupci banky.
A skutečně. Kodex chování šéfce ECB, jak uvedla osoba obeznámená s touto záležitostí, umožňuje peníze od BIS přijímat. Na druhé straně pravidla pro zaměstnance to samé zakazují například pracovníkovi ECB, který své šéfce připravuje podklady pro jednání s BIS. Anebo ji na jednání doprovází.
„Situace prezidentky Lagardeové je odlišná, protože jako členka správní rady BIS nese rozhodovací a právní odpovědnosti. To ostatní zaměstnanci ECB nemají, proto šéfce ECB BIS vyplácí odměnu,“ vysvětlila banka.
Ursula von der Leyenová je diktátorka, měla si postěžovat Kaja Kallasová
Americký list ale rovněž upozorňuje, že zaměstnanci ECB si už delší dobu stěžují na podmínky a pracovní vztahy v bance. Kritizují vedení za neprůhlednost, špatné pracovní podmínky a nespravedlivé praktiky. Jmenují i vysoké riziko vyhoření mezi pracovníky. Napětí podle FT vyvrcholilo v říjnu, kdy odbory zastupující zaměstnance podaly žalobu proti bance a obvinily ji z cenzury a zastrašování.
Kodex chování pro vysoké představitele ECB
Kodex chování pro vysoké představitele Evropské centrální banky upravuje pravidla pro chování členů Rady guvernérů, Výkonné rady, Rady dohledu, Generální rady a dalších klíčových orgánů ECB. Stanovuje pravidla pro předcházení střetu zájmů, omezuje jejich soukromé finanční transakce. Například je zavazuje k tomu, že musí držet svá soukromá aktiva minimálně jeden rok. Nebo stanovuje povinnost zveřejňovat měsíční kalendář schůzek vysokých představitelů ECB. Aktuální znění kodexu vstoupilo v platnost 1. ledna 2023, kdy nahradilo jeho původní verzi z roku 2019.
„Etika nás vede k tomu, abychom i tváří v tvář výzvám nebo pod tlakem činili správná rozhodnutí. Je základem důvěry veřejnosti a v konečném důsledku i důvěryhodnosti ECB,“ uvádí na stránkách ECB, kde je kodex zveřejněný, sama šéfka ECB.
Kostlivcem ve skříni Ursuly von der Leyenové jsou vakcíny od Pfizeru
Dokument je rozčleněn do několika bodů. Upravuje nejen střet zájmů, ale i přijímání darů a dalších benefitů. Soustředí se na definici přípustných externích aktivit členů ECB. Definuje postupy při jednání s třetími stranami. Upravuje možnosti pro správu osobních financí členů vedení banky. Vyjasňuje postupy při zadávání veřejných zakázek i náborů nových lidí do banky. Stanovuje pravidla pro činnost členů vedení banky poté, kdy skončí v ECB.
I přes etický kodex pro vysoké činitele ECB to není poprvé, kdy se média soustředí na příjem prezidentky ECB a její „život v luxusu“. V tom vynikají zejména německá média. Ta tak činila zejména v uplynulých letech, kdy v Evropě panovala vysoká inflace, ale ECB v zájmu vybraných evropských zemí s vysokým dluhem udržovala nízké úrokové sazby. To proto, aby jim nestouply náklady na obsluhu jejich dluhů. Podle německých médií, ale i ekonomů a politiků, tak šéfka ECB a celá ECB ožebračila Němce o úspory.
Třeba německý deník Bild přinesl článek „Madame Inflace: Luxusní Lagardeová ožebračuje střadatele a důchodce“. V něm upozornil na výši přijmu šéfky ECB i její zálibu v luxusním oblečení, drahých hodinkách a pohodlném životu na útraty evropských daňových poplatníků. A nešlo jenom o životní styl.
—
Kritika nejen z Německa mířila i na postup ECB, která podle mnohých nezvládla zkrotit tehdejší inflaci v jejím zárodku. De facto tedy mířila na profesní selhání šéfky ECB ve výkonu funkce. Postup banky v té době kritizovali i mnozí centrální bankéři. V Česku na to upozorňovala spolu s některými ekonomy někdejší šéfka Národní rozpočtové rady, od června 2022 viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Koruna oslabuje. Může za to Eva Zamrazilová z centrální banky?
„Co se týče měnové politiky eurozóny, většina analytiků už má za to, že madam Lagarde zaspala, když inflaci vnímala jen jako tranzitní. Nedocenila hloubku toho inflačního podhoubí, kam patří i to, jak se lidem v době covidu rozdávaly peníze za nevyrobené výrobky a neodvedenou práci, a kdy se nepotkala poptávka za nabídkou,“ uvedla například na jednání sněmovního rozpočtového výboru v roce 2023.
Prezidentka ECB postupuje jako její předchůdci
V případě aktuální odměny od BIS ve výši v přepočtu přes tři miliony korun podle FT Lagardeová neporušila etický kodex banky ani zavedené zvyklosti. Podle zdrojů listu se řídí praxí svých předchůdců – Maria Draghiho a Jeana-Clauda Tricheta. I ti si nárokovali peníze od BIS. A i ti stejně jako Lagardeová byli jedněmi z 18 světových centrálních bankéřů, kteří zasedají ve správní radě BIS.
Na druhou stranu ale ne všichni členové správní rady BIS od ní peníze i berou. Přístup jednotlivých centrálních bank k odměnám vypláceným BIS se odlišuje. Například šéf americké centrální banky [FED] či guvernér britské centrální banky Bank of England si odměnu od BIS nenárokují. V případě FEDu to vyplývá z amerických zákonů, které veřejným činitelům zakazují přijímat peníze od zahraničních institucí. Francouzská centrální banka, která patří mezi několik málo institucí, které výši těchto odměn zveřejňují, si zase nárokuje polovinu pevné složky odměny svého guvernéra vyplácené BIS pro sebe.
Zajímavé je, jak se informace o odměně pro šéfku Evropské centrální banky od BIS dostala na veřejnost. BIS totiž zásadně nezveřejňuje jednotlivě platby pro členy své správní rady. Výši své odměny tak uvedla sama Lagardeová. Avšak to až ve svém písemném prohlášení, které v pátek obdrželi německý člen Evropského parlamentu Fabio De Masi a jeho švédský kolega Dick Erixon. Ti se po této informaci sami pídili.
Dodejme, že BIS je označována za centrální banku centrálních bank. Má přibližně 140 členů po celém světě, kterými jsou centrální banky, měnové orgány a mezinárodní organizace. Těm poskytuje finanční služby, analytické materiály a fórum pro koordinaci měnové politiky a finanční stability.
–ČTK/DNA–
