Evropská centrální banka včera [10.9.] zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Posunula tím depozitní sazbu na 2,50 procenta. Rozhodnutí ECB investoři plně započítali v cenách už před zvýšením úroků. Trhy tak reagovaly mírně.
Základní úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace ECB zvýšila s účinností od 16. září na 2,65 procenta. Ta však není tolik důležitá jako depozitní sazba. Důvod je, že komerční banky v eurozóně aktuálně mají mimo jiné i kvůli dřívějším programům nákupu dluhopisů ze strany ECB velké množství volné hotovosti. A tak si nepotřebují od ECB peníze půjčovat za refinanční sazbu. Namísto půjček si banky naopak své masivní přebytky hotovosti ukládají u ECB. Úrok, který za to dostanou, je právě depozitní sazba.
„Euro vůči dolaru oslabilo přibližně o 0,2 procenta. Tento pohyb však podle všeho souvisel především s dalším růstem cen ropy a LNG. Barel ropy Brent se včera dostal až na hranici 105 dolarů, lehká ropa WTI na hranici sto dolarů,“ shrnul pro FinTag reakci měnového trhu na rozhodnutí ECB vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
ECB v tiskové zprávě uvedla, že válka na Blízkém východě dále podporuje inflační tlaky. Inflace v eurozóně podle ní zůstane delší dobu nad dvouprocentním cílem. Tam se pohybuje již několik měsíců. Rychlý odhad statistického úřadu Eurostat z minulého týdne navíc ukázal meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu, kdy tempo zrychlilo na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace je tak na nejvyšší úrovni za tři roky. Jsou za tím zejména ceny energií, které se zvýšily meziročně o 14,3 procenta.
Úroky ještě porostou
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje uvedla, že ECB plánuje další zvýšení sazeb letos v říjnu. Shoda na tom ale nepanuje. Trhy sice očekávají ještě jedno letošní zvýšení úroků, ale to podle některých analytiků přijde až v prosinci.
„Vývoj sazeb jsme si předem nestanovili. Rozhodneme se podle dalšího vývoje konfliktu na Blízkém východě, celkové situace a nejnovějších makroekonomických ukazatelů,“ řekla k tomu na tiskové konferenci [10.9.] prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Kvůli geopolitickému napětí, válce na Ukrajině a válce na Blízkém východě, inflace v eurozóně zůstane nad 2% cílem banky nejspíše až do roku 2027. Podle šéfky ECB průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. V příštím roce to bude 2,5 procenta. To je o dvě desetiny procenta více, než ECB odhadovala letos v červnu.
ECB revidovala odhad výkonu ekonomiky
Evropská centrální banka včera poopravila svůj výhled vývoje ekonomiky eurozóny. Podle její predikce vzroste hrubý domácí produkt [HDP] o 0,9 procenta. To je o desetinu procenta lepší odhad, než uváděla ECB v červnu. V příštím roce pak očekává zrychlení růstu na 1,4 procenta. V červnu uváděla, že to bude pouze 1,2 procenta.
„Ekonomika eurozóny ukázala v letošním druhém čtvrtletí velkou odolnost. A to přesto, že čelí problémům souvisejícím s energetickým šokem,“ řekla prezidentka ECB.
ČNB sazby nezměnila. Předchozí zvýšení bylo správné, uvedl Michl
Ve svém komentáři vyzdvihla to, že i v Evropě dochází k akceleraci sektoru spojeného s rozvojem umělé inteligence. To se podle ní projevuje boomem u digitálních služeb, v investicích firem a následně v exportu. Dobře si podle ní vede i evropský zpracovatelský průmysl. Ocenila vyšší výdaje států na zbrojení a budování infrastruktury.
„A i spotřebitelská důvěra stoupla z nízkých úrovní. Což se pozitivně promítá v sektoru služeb,“ dodala Lagardeová.
ECB kvůli dopadům americko-izraelské války s Íránem poprvé zvedla sazby letos v červnu. Sazby zvedla poprvé po bezmála třech letech. Zatímco v roce 2023 srážela vysokými úroky extrémní inflaci, v letech 2024 a 2025 sazby snižovala.
–DNA–
