Prezidenti a premiéři zemí EU už příští měsíc [15.10.] znovu projednají budoucí sedmiletý unijní rozpočet. Návrh rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034 v objemu 2 biliony eur [cca 48,5 bil. Kč] je dlouhodobým předmětem sporů.
Spory se vedou o celkovou výši rozpočtu i o to, jak se peníze přerozdělí. Vypracováním kompromisního návrhu unijního rozpočtu bylo proto v minulých měsících pověřeno Irsko v rámci jeho aktuálního předsednictví EU. Irsko návrh rozpočtu předloží ostatním zemím 15. října na summitu EU v Bruselu. Irové již v minulých týdnech vedli intenzivní individuální rozhovory, jak s jednotlivými ministry, tak velvyslanci členských států.
„Myslím, že jsme se dostali za fázi vymezování možností a nyní jsme ve fázi hledání kompromisního řešení,“ řekl bruselskému serveru Euractiv irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne.
Debata ale neběží jen o tom, jak a na co se přerozdělí peníze, ale i o tom, kde je EU vezme. Evropská komise [EK] v minulosti navrhla několik možností, jak doplní peníze od jednotlivých unijních zemí. Euractiv nyní informuje, že některé z jejích návrhů už našly podporu unijních států.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Podle serveru jde zejména o takzvané uhlíkové clo, poplatek související s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích [CBAM]. Tady jde o poplatky za emisně náročné zboží dovážené do EU. Evropské firmy ale varují, že toto opatření dál prodraží jejich nákupy z Číny. Další zdroj peněz pro EU, na kterém panuje shoda, je poplatek z nerecyklovaného elektronického odpadu. Tyto dvě varianty mají nejširší podporu členských států unie, píše Euractiv.
Co navrhuje Evropská komise
Komise loni navrhla celkem pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek [EU ETS], již zmíněné příjmy z uhlíkového cla a z nesesbíraného elektroodpadu. Navrhla ale i novou daň z tabáku a příspěvek velkých firem [CORE] působících na jednotném trhu EU. Komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur [cca 1,4 bil. Kč] ročně. Tím výčet nových zdrojů peněz pro unijní rozpočet ale nekončí. Další tři zdroje přidal Evropský parlament [EP]. V jeho případě jde o daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
V současném rozpočtu na roky 2021 až 2027 má EU tři hlavní zdroje příjmů:
- Největší část tvoří příspěvky členských států založené na jejich hrubém národním důchodu, které v roce 2025 představovaly zhruba 65 procent vlastních zdrojů. To je asi 97,2 miliardy eur [cca 2,36 bilionu Kč].
- Dalších zhruba 24,4 miliardy eur [ca 591 mld. Kč] přinesly v roce 2025 příspěvky založené na dani z přidané hodnoty [DPH].
- Dalších 21,1 miliardy eur [cca 512 mld. Kč] přinesla loni cla a 7,1 miliardy eur [cca 172 mld. Kč] příspěvek podle množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu.
Nové zdroje příjmů EK a EP navrhují i přesto, že státy EU už nyní přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly měřené hrubým národním důchodem [HND]. Vůbec největší plátce do unijního rozpočtu je Německo. To EU každý rok pošle zhruba půl bilionu korun. Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů. A ti přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Avšak ani příspěvky unijních zemí EU nestačí. To dlouhodobě zdůrazňuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta navíc letos v červenci uvedla, že bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků členských států by bylo nutné navrhovaný unijní rozpočet snížit o 40 procent.
Jednání budou opět hodně obtížná
Podle serveru Euractiv jednání o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 už intenzivně běží a otázka jeho příjmové stránky i nadále zůstává klíčová. Dohoda o těchto zdrojích se stále více považuje za klíčový stavební kámen pro dosažení shody o celém příštím sedmiletém rozpočtu, píše server. Členské státy se musejí shodnout v tom, který ze zdrojů podpoří.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Novými vlastními zdroji se podle Euractivu zabývali již tento týden i velvyslanci členských států při EU. Nicméně rozpory mezi jednotlivými unijním státy zůstávají. Německo například rezolutně odmítá poplatky pro velké firmy [CORE]. Země střední a východní Evropy jsou zase proti použití výnosů z emisních povolenek. Sem patří i Česká republika. Ostrovní Malta se zase staví proti dani z online hazardních her.
Zadlužování zemí EU pokračuje dál v řádu bilionů korun co tři měsíce
Předseda Evropské rady António Costa i tak chce do října zajistit shodu na balíčku příjmů a následně dosáhnout širší dohody o takzvaném víceletém finančním rámci [VFR]. Costa v současné době navštěvuje jednotlivé státy EU, aby si vyslechl jejich názory. Zatím je v polovině své takzvané Tour des Capitales [Cesty po hlavních městech, pozn. red.]. Podle dostupných informací je optimistou v tom smyslu, že si členské státy uvědomují nutnost najít dohodu o rozpočtu do konce letošního roku.
–ČTK/RED–
