Válka na Ukrajině se stala největším a finančně nejnáročnějším konfliktem v Evropě od konce II. světové války. Zatímco politologové a vojáci analyzují situaci na frontě, ekonom se ptá: „Lze konec tohoto konfliktu vypočítat skrze peníze?“
Aktuální pohled na finanční toky ukazuje, že se válka na Ukrajině dostala do fascinující matematické rovnováhy. Klíčovou roli hrají dvě téměř identické cifry – cena západní pomoci Ukrajině a výše zablokovaného ruského majetku. Jedná se o rovnici, která drží frontu. A tuto rovnici definuje účet Západu na pomoc Ukrajině. Vycházím z částek, které jsou veřejně volně dostupné, ale i upozorňuji čtenáře, že tyto částky se často liší. Mnohdy záleží na tom, kdo je sděluje a proč. Jsou to ale částky snadno ověřitelné, vyřčené a spočítané.
Války jsou drahé
Proti sobě v tomto konfliktu nestojí pouze dvě armády, ale dva ekonomické systémy. Na jedné straně Rusko, které ale už masivně transformovalo své hospodářství na válečnou ekonomiku. A podle prvotních odhadů za vojenské operace, platy a zničenou techniku vydá zhruba 300 milionů dolarů denně [cca 6,5 mld. Kč].
Komentář: V Kremlu se prý chystá převrat. Kdo tomu věří, ať tam běží
Na druhé straně stojí Ukrajina, jejíž obranu plně sponzoruje demokratický svět. Celková bilaterální vojenská, finanční i humanitární pomoc, kterou západní země a instituce dosud fakticky vydaly nebo pevně přislíbily Ukrajině, přesahuje zhruba 300 miliard dolarů [cca 6,5 bilionu Kč].
Tato obří suma se dělí na dvě hlavní poloviny:
- Vojenská pomoc, cca 150 mld. USD / 3,25 bilionu Kč: Zbraně, těžká technika a munice. Zhruba polovina z této částky, hlavně z USA, představovala hodnotu starších zbraní vytažených přímo ze západních vojenských skladů. Tyto peníze fyzicky neodešly na Ukrajinu, ale skončily v západních zbrojovkách. Ty za ně vyrábějí moderní náhrady pro vlastní armády.
- Finanční a rozpočtová podpora, cca 150 mld. USD / 3,25 bilionu Kč: Přímé půjčky a granty, které drží nad vodou ukrajinský státní aparát. Financují se z nich platy učitelů, lékařů, hasičů a vyplácení důchodů. Hlavním tahounem v této oblasti je Evropská unie. Což se ale i teď mění, protože EU nově financuje i nákup amerických zbraní pro Ukrajinu.
Při denních nákladech Ukrajiny na obranu ve výši zhruba 190 milionů dolarů [cca 4 mld. Kč] je zřejmé, že bez tohoto západního finančního kyslíku by zkolabovala Ukrajina během několika týdnů. Výpočet konce války je tak v první řadě závislý na ochotě Západu tyto miliardové kohoutky nechat otevřené.
Ruské miliardy v pasti: Dokonalé zrcadlo
Nejpozoruhodnějším momentem celého ekonomického pozadí války je pohled na druhou stranu barikády – na sankcionovaný majetek Ruské federace. V reakci na invazi západní státy a globální finanční instituce zablokovaly devizové rezervy Ruské centrální banky a majetky oligarchů.
USA řeší mír na Ukrajině. EU spolu s ním zmrazená ruská aktiva v EU
Částka, kterou Západ Rusku takto zmrazil, činí přibližně 300 miliard dolarů [cca 6,5 bilionu Kč]. Nejvíce zablokovaných aktiv je v Belgii. Část ve Francii, Německu, Velké Británii a Japonsku. Až sedm miliard dolarů Ruské federaci zmrazily USA. Součástí zmrazených aktiv je hmotný majetek.
Z právního hlediska tyto peníze nikdo „neukradl“. Stále patří Ruské federaci, která k nim ale nemá přístup. Západ navíc našel elegantní způsob, jak tuto hromadu peněz využít, aniž by porušil mezinárodní právo přímou konfiskací. Samotný majetek zůstává nedotčen, ale výnosy a úroky, které tyto stamiliardy dolarů na západních účtech generují, legálně převádí na podporu Ukrajiny.
Co z toho plyne? Vidíme, že aktuálně vznikla fascinující finanční parita. Západ zablokoval Rusku částku, která téměř přesně odpovídá sumě, kterou Západ sám dosud utratil za podporu Ukrajiny. A tady v tomto bodu se podle mě začíná lámat chleba.
Verdikt: Dá se konec války spočítat?
Pokud bychom konec války modelovali čistě jako matematickou rovnici, dojdeme k závěru, že válka skončí v momentě, kdy jedna ze stran ztratí schopnost nebo ochotu financovat své obří ztráty. Rusko tento týden oznámilo, že zvedne daně, aby mělo na válku. Tentokrát tamější ministerstvo financí navrhuje například zvýšení daní na nadměrné zisky v odvětví kovů a hnojiv. Navrhuje i zvýšení daní u osobních příjmů z investic do cenných papírů, z prodeje nemovitostí a z úroků u bankovních vkladů.
Může to samé udělat Ukrajina? Může, ale jsou oprávněné pochyby o přínosech tohoto kroku. Ukrajina peníze buďto dostane od západních zemí, nebo si je od nich půjčí. To s příslibem, že až skončí válka, všechno vrátí. Co když jí peníze už ale nikdo neposkytne?
Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?
A to třeba i proto, že Západ se dostal do bodu, kdy vyčerpal objem peněz na pomoc Ukrajině, který se rovná objemu peněz, který zablokoval Rusku. Finanční matematika dosáhla bodu nula. Zrcadlová částka 300 miliard byla proinvestována a pomyslný účet Západu krytý ruským kolaterálem je prázdný.
Pokračování války už jen za úroky
Kapitalista [bez pejorativního akcentu] ví a má přesně spočítané, kdy neprodělá, ale již se nebude angažovat v obchodu, na kterém by reálně tratil. Můj názor tedy je, že éra masivních vládních podpůrných balíčků Ukrajině schvalovaných na úkor západních daňových poplatníků definitivně končí.
Americký plán nabízí mír. Ukrajina přijde o území, Rusko o peníze
A pokud bude konflikt dál, tak už jen za částku, kterou tvoří získané úroky ze zabavených ruských peněz. A to je maximálně 5,5 miliardy dolarů ročně. To je v přepočtu 118 miliard korun. Což přepočítáno na dny značí zhruba 323 milionů korun. A ty mají do dosavadních několika miliard denně hodně daleko.
Nicméně právě tato suma představuje nový, fixní strop, za který západní pragmatismus z bezpečnostních důvodů nepůjde. Válka se tak mění z dynamického konfliktu na přísně rozpočtovanou operaci, kde tempo bojů určí pouhý úrokový výnos z majetku nepřítele.
Miroslav Šimonek
—
Pozn. red.: Miroslav Šimonek je penzista [76] se zájmem o věci veřejné. Mezi jeho témata patří důchodová reforma, nebo i nově válka na Ukrajině. Při psaní svých komentářů aktivně využívá umělou inteligenci. Když má pocit, že uhodil hřebíček na hlavičku, obrátí se na FinTag.
Akorat ze uz pred par lety nekdo spocital, ze pro Zapad je levnejsi ekonomicky podporovat Ukrajinu, nez aby sam valcil s russkem. Takze cela tahle uvaha pana penzisty je naprosto nesmyslna. Ochota Evropy financovat se totiz vubec neodviji od vyse zablokovaneho majetku russka.
Přesně tak.
Se zablokovaným majetkem to nesouvisí. Útok na Ukrajinu Evropu nachytal ve vojenských nedbalkách, na slíbené výdaje na zbrojení totiž nedbala, zpočátku jí dokonce nepřikládala velkou důležitost. Probudila se až ve chvíli, kdy se schylovalo k příměří v režii USA-Rusko, který byl ve stylu, jako by Evropa vůbec neexistovala. Tedy existovala, ale jen v následné fázi kdo tu celou poválečnou rekonstrukci zatáhne. Takže když to má EU zatáhout, a ona to také zatáhne, tak chce být také u toho všeho. A to bez vojenské angažovanosti v konfliktu nelze.
A kdy konflikt skončí? To je přece jasné. Až ve chvíli, kdy buď jedna strana prohraje, nebo až ekonomické náklady převýší politické cíle. Už nebude dávat politický smysl. Neboť válka, tuto nevyjímaje, je pokračování politiky násilnými prostředky. Konkrétní datum však určit nelze, protože se do tohoto konfliktu promítají globální politické zájmy nejen Ruska, USA, ale také nemalé části tzv západu a jeho protivníků. Třeba takové Číně tato válka sice nevyhovuje, ale současně je spokojena s tím, že USA mají i jiné starosti, než jen ten její obří vývoz do USA. Pro ni má dnes více přínosu než nákladů. Co ji však určitě bolí, je Írán.
Ale tipl bych si, že válka určitě skončí až začne vadit většině zmíněným aktérům. Pak, nechť je Bůh Ukrajině milostiv, protože ti rozhodně nebudou. Na to je, bohužel pro ni, moc malá a také proto, že železné pravidlo, že mír a život je víc než právo a spravedlnost, funguje objektivně. To to znamená, že to takto vždy dopadne. Proto každá taková válka pokračuje až do svého hořkého konce. Majetek, nemajetek.
Ruské peníze došly? Jak to ale ti Rusové dělají, že si pořád mohou dovolit vyrábět nové a nové zbraně, zatímco Ukrajina žebrá o Patrioty a jiné zbraně všude po světě, ač se tam sypou peníze horem dolem? Ještě že v Evropě je tolik daňových poplatníků, kteří stále ještě nenarazili na dno svých kapes a pomocí darů z Bruselu udržují v chodu ukrajinský válečný stroj. Vzdor řadě optimistických zpráv o tom, kolik čtverečních kilometrů ukrajinské jednotky vyrvaly z drápů ruským okupantům, stále se nemůžeme dočkat dne, kdy herojové budou hnát Rusy (SS) okolo Urálu až na Sibiř, jak vždy ke svým komentářům v novinových diskusích připojoval jistý Fingerhut. Nebo to jméno bylo české? (Neměl jsem snad podle sympatizantů rusofobů napsat slovo Rus s malým písmenem na začátku?)