Evropská komise dnes [11.9.] schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur [147,6 mld. Kč] Ukrajině na nákup obranného materiálu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony.
Kyjev je mimo jiné využije i na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu 90 miliard eur [2,2 bilionu Kč].
Další jednání o rekordním rozpočtu EU se blíží. Jednání zesilují
„Dnes jsme schválili 6,1 miliardy eur, které Ukrajině pomohou nakoupit různé obranné prostředky v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany, munice, dronů a elektronického boje,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
„Ukrajina může nyní nakupovat i vybavení pro systémy Patriot, které potřebuje k lepší ochraně svého vzdušného prostoru před bezohlednými ruskými útoky,“ dodala.
EK musela schválit výjimky pro nákup zbraní z USA
V souvislosti s balíčkem Evropská komise schválila i pět výjimek. Tři se týkají dronů a komponent vyrobených na Ukrajině, které překračují stanovené nákladové limity. Dvě se týkají vybavení vyrobeného v USA, zejména raket PAC-3. A to včetně možnosti využít mechanismus PURL koordinovaný NATO.
Výjimky byly potřeba, protože půjčka dovoluje nakupovat jen evropské a ukrajinské produkty v určité hodnotě. PURL je projekt, v jehož rámci evropské země a Kanada nakupují munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytují Ukrajině.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Půjčka na podporu Ukrajiny zahrnuje 30 miliard eur [cca 727 mld. Kč] na rozpočtovou podporu a 60 miliard eur [cca 1,454 bilionu Kč] na obranu pro letošní rok a rok 2027.
Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD
„Díky dnešnímu schválení je nyní plně alokováno celých 28,3 miliardy eur [cca 686 mld. Kč] určených na podporu obrany Ukrajiny v roce 2026,“ informovali zástupci Komise s tím, že tyto finance se sice schválily, nikoli uvolnily.
Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny
„Evropská komise již letos vyplatila 8,35 miliardy eur [cca 202 mld. Kč] na obranné financování pro Ukrajinu. A další prostředky budou brzy následovat,“ dodala unijní exekutiva.
–ČTK/RED–
Současně podle Gas Infrastructure Europe dosáhla kapacita evropských zásobníků plynu v srpnu třináctiletého minima, konkrétně 64,4 % (na konci srpna 2025 přitom činila 80 %). Na pozadí protiruských sankcí, přemrštěných cen amerického LNG a uzavření katarského kohoutku Íránem se schopnost doplňovat zásoby v evropských podzemních zásobnících plynu rychle zmenšuje a nadcházející topná sezóna už rozhodně nebude pohodová.
Nechme stranou třesoucí se mrtvoly Evropanů, kteří nohama hlasovali pro sebevražednou politiku svých vlád, a podívejme se na Rusko. Hlavním evropským cílem tam zůstává plán na celkové a rozsáhlé přezbrojení Evropy v hodnotě 800 miliard eur, známý také jako „Readiness 2030“. Právě tento plán je nejčastěji uváděn jako měřítko evropských vojenských příprav namířených proti naší zemi.
Tento velkolepý plán bude tedy s největší pravděpodobností narušen nebo výrazně opožděn, a jedním z hlavních důvodů jsou prudce zvýšené náklady na průmyslovou elektřinu v Evropě.
Atlas Institute for International Affairs ve své zprávě z 18. června uvedl: „Evropská obranná průmyslová základna funguje při nákladech na energie zhruba dvakrát vyšších než ve Spojených státech (tedy třikrát vyšších než v Rusku – pozn. red.). Jak vlády zvyšují výdaje směrem k cíli NATO ve výši pěti procent HDP, tento rozdíl snižuje skutečný objem produkce, kterého lze dosáhnout za každé euro vynaložené na přezbrojení.“
Je důležité si uvědomit, že vojenská výroba je v mnoha oblastech mimořádně energeticky náročná – například výroba pancéřové oceli, nitrocelulózy pro pohonné látky a hliníku pro konstrukce letadel, stejně jako zpracování kovů vzácných zemin pro naváděcí systémy, to vše vyžaduje „významné a nepřetržité energetické výdaje“, které nezmírní žádné řeči o zkáze Ukrajiny. Navíc podle odborných zdrojů při jakémkoli zvýšení cen průmyslové elektřiny náklady v těchto odvětvích rostou „neúměrně“ – tedy nikoli lineárně, ale exponenciálně.
Vezměme si například hliník pro letadla a obrněnou techniku (široce používaný u lehkých a středních obrněných vozidel).
Průmyslové sdružení European Aluminium uvádí, že elektřina tvoří až 40 % nákladů na výrobu tuny hliníku v Evropě. V souladu s tím by při růstu tarifů z 50 eur/MWh v roce 2021 na 184 eur/MWh v roce 2025 náklady na tunu „vojenského“ hliníku vzrostly z 2 600 eur na přibližně 4 568 eur – což by při stejném rozpočtu znamenalo 43% (!) pokles fyzického objemu.
Podle Evropské komory obchodu a průmyslu představuje v průměru podíl elektřiny na nákladech na konečné výrobky přibližně 25–30 %.
Vezmeme-li v úvahu prognózy růstu cen plynu a ropy v Evropě (srdečný pozdrav Íráncům, Húsíům a Američanům), pak ve Starém světě může v období do roku 2030 samotný energetický faktor vést k fyzickému nedostatku při plnění plánů přezbrojení ve výši 10 až 50 % (!), v závislosti na typu výrobku.
Jinými slovy: velká válka s Ruskem se odkládá, dokud se nevyrovnají debetní a kreditní zůstatky.
Není náhodou, že na konferenci FuelsEurope v Bruselu 10. června 2026 zástupkyně generálního tajemníka NATO Šekerinská uvedla, že „obrana závisí na spolehlivém přístupu k palivu a energii“: podle amerického zdroje Semafor „za poslední čtyři roky způsobila cena energií Evropě větší škody než jakákoli kinetická zbraň“.
Je ironické, že uprostřed všech těchto teatrálních záškubů podle CNBC „zásoby zbraní v evropských zemích NATO zůstávají pod úrovní z roku 2021“ a podle Politico „zatímco Brusel sází na militarizaci a konfrontaci s Ruskem, dluhové zatížení evropských ekonomik dosahuje kritické úrovně“.
Kdo dal právo evropským „činitelům“, aby peníze vydělané prací milionů evropských pracujících posílali na Ukrajinu, aby se tam a jinde změnily na hromady válečných trosek a zlatých záchodů ukrajinských oligarchů? Mne například se nikdo neptal.