Unijní prezidenti a premiéři budou dnes [16.10.] během druhého dne summitu EU v Bruselu diskutovat o situaci na Ukrajině a rovněž ruských hybridních útocích v Evropě, následně pak o migraci, bezpečnosti, obraně a dění na Blízkém východě.
Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Bruselu přijel již včera. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš [ANO].
Představitelé zejména pobaltských zemí vyzvali již ve čtvrtek k zesílení tlaku na Rusko a rovněž k zákazu vydávání ruských turistických víz. Zástupci států EU se ale budou také zabývat dalšími finančními potřebami Ukrajiny. Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu. Belgie, kde se většina těchto aktiv nachází, zatím svůj odmítavý postoj k jejich uvolnění nezměnila.
Názor: Jde spočítat konec války na Ukrajině? Ano, ruské peníze došly
Lídři EU by se měli zabývat také postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dohodl minulý týden s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300 000 tun ruské nafty na americký a světový trh, přičemž v dalších měsících mají následovat další dodávky. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích.
„Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ stojí v poslední verzi závěrů Rady.
Prezident Trump tlačí na zlevnění ropy. Volá i po konci Zelenského
„Trumpova dohoda s Putinem o dodávkách ruské nafty není dobrá zpráva. Evropa musí konečně nějakým způsobem reagovat a říct, co vlastně chce,“ uvedl již ve čtvrtek v Bruselu český premiér Andrej Babiš.
Komentář: Trump namlsal americké olejáře. Ale sklidí hořké plody
Zopakoval, že je zvědavý na reakci evropských lídrů: „Sílí hlasy, že Evropa by se měla nějakým způsobem angažovat. Trump mluví s Putinem běžně. My jsme úplně out.“
Eurokomisař pro migraci zjistil, co v EU ví většina lidí už dlouhé roky
Posledními tématy dnešního jednání budou migrace a následně obrana a bezpečnost. Očekává se, že mezi státníky bude zejména rezonovat nedávná migrační krize ve španělské enklávě Ceuta.
Jednání o víceletém rozpočtu EU
Včera [15.10.] se jednalo na summitu lídrů EU o chystaném víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Irské předsednictví minulý víkend navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur [cca 39,5 bilionu Kč], ukázal dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur [cca 42,9 bil. Kč]. Irský návrh je přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Další peníze na výdaje požadoval Evropský parlament [EP].
Diplomati mluví o škrtech v rozpočtu EU na roky 2028 až 2034
Premiér Babiš se po včerejším jednání domnívá, že se lídrům EU nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku.
„Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu,“ uvedl premiér Babiš dnes při příchodu na druhý den summitu EU.
O podobě rozpočtu EU se dál jedná
Český premiér potvrdil, že mezi unijními prezidenty a premiéry panují v podobě rozpočtu EU zásadní rozdíly. Hlavní rozpory spočívají ve výši výdajů rozpočtu. Jako problematické se ukazují i nové poplatky a daně, které hodlá zavést Evropská komise.
Sám Babiš například odmítá novou unijní daň na tabákové výrobky, jež by sebrala část peněz z národního zdanění tabáku.
Hloupé Česko: Místo, aby z daně z tabáku inkasovalo víc, inkasuje míň
Podle něj byla čtvrteční diskuze o rozpočtu EU velmi náročná: „Můj pocit je takový, že je celkem možné, že se to nedomluví do Vánoc. Ty pozice jsou extrémně rozdílné.“
Pro Česko je důležité, jak řekl Babiš, aby ve vyjednávacím návrhu zůstaly finance pro kohezi a zemědělství.
„Bojujeme o stovky miliard a bude se v tom dále pokračovat koncem listopadu,“ dodal.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Další summit na toto téma se uskuteční 26. listopadu. Předseda Evropské rady António Costa několikrát zdůraznil, že doufá v dohodu právě nejpozději v prosinci. Aktuální irský návrh je však nepřijatelný pro Švédsko. Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz [CDU], podle kterého jsou škrty nedostatečné.
Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem a Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina 17 zemí známá jako „Přátelé koheze“. Mezi nimi jsou Itálie, Španělsko, Polsko i Česká republika.
Jednání o povolenkách ETS2
Jedním ze závěrů summitu je dohoda o nových požadavcích na systém emisních povolenek ETS2. Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi, aby je znovu vyhodnotila. Potvrzuje to konečný dokument z prvního dne summitu.
Komentář: Povolenky ETS 2 jsou veš v kožichu. I jich se nejde lehce zbavit
Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen emisních povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. O změny usilovaly země Visegrádské skupiny [V4], tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Tyto země v jejich požadavcích podpořily také Itálie a Řecko.
„Evropská rada vyzývá Evropskou komisi, aby znovu posoudila dopady systému ETS2, zejména jeho nastavení a ochranné mechanismy,“ stojí nově v článku 8 závěrů summitu.
Přibyl i nový článek 7 týkající se takzvané rezervy tržní stability [MSR]. Ten reguluje nabídku povolenek na trhu a zmírňuje její výkyvy.
„Evropská rada vyzývá spolunormotvůrce, aby urychlili probíhající legislativní proces týkající se rezervy tržní stability s cílem zmírnit nadměrné kolísání cen,“ píše se v textu.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Komise již dříve předložila určité úpravy systému emisních povolenek a rezerv tržní stability. Čeští představitelé ale opakovaně uváděli, že jsou nedostatečné. Nyní o těchto navrhovaných změnách jedná Evropský parlament.
–ČTK/RED–
