Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček

Evropa vstupuje do další energetické krize, nejvíce na ni doplatí střední Evropa včetně Česka. Na dnešním [18.9.] energetickém summitu Vysoké školy ekonomické to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

Ministr Havlíček předpokládá, že ačkoliv se zatím krize tolik neprojevuje v cenách pro odběratele, náklady na energie v příštích měsících porostou. Na tom se už několik měsíců shodují i nezávislí ekonomové. Už nyní cena zemního plynu vystoupala na nejvyšší úroveň od roku 2022. A postupně tak roste i cena elektřiny. Ceny pohonných hmot se pohybují vysoko dlouhodobě kvůli nekončící válce USA s Íránem. Barel ropy Brent se dnes obchoduje nad úrovní sto dolarů.

Komentář: Čtyři jezdci apokalypsy vyjeli zničit globální ekonomiku

„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě eskalují ceny. Zatím se to sice zákazníků tolik nedotýká, protože ceny na burze se k nám dostávají přes dlouhodobé kontrakty, postupně ale budou ceny energií se zpožděním několika měsíců stoupat,“ uvedl k situaci ministr Havlíček.

Připravte si koruny. Ceny elektřiny i plynu brzy vyletí nahoru

V souvislosti s blížící se energetickou krizí připomněl současný růst cen energií na burze. Potvrdil, že velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se na začátku týdne dostala nejvýše od konce roku 2022. Termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility [TTF] v Nizozemsku přesáhl 84 eur [cca 2 040 Kč] za megawatthodinu [MWh]. V průběhu týdne sice část zisků smazal. Nicméně i nynějších zhruba 78 eur [1896 Kč] je více než dvojnásobná úroveň oproti začátku letošního roku. Spolu s plynem výrazně roste i cena elektřiny.

Omezení povolenek ETS

„Potřebujeme s tím něco udělat a provést opatření. Hledáme proto v Evropě koalice, abychom je prosadili,“ řekl na summitu ministr Havlíček.

V tomto ohledu se zaměří zejména na emisní povolenky. EU by podle něj nyní měla odložit připravovaný systém ETS 2. Ten od roku 2028 počítá s rozšířením systému povolenek na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Česko podle něj žádá o omezení fungování již stávajícího systému povolenek ETS 1 pro některé průmyslové obory.

„Česko bude v EU hledat spojence pro stabilizační opatření,“ doplnil Havlíček s tím, že omezit chce především fungování emisních povolenek.

EK představila revizi systému emisních povolenek ETS 1

Také upozornil, že za energie se v Evropě platí výrazně více než v mnoha jiných částech světa. Zřetelně je to vidět při srovnání cen plynu v zemích EU a v USA.

„Plyn v Evropské unii je téměř desetkrát dražší než ten americký. Megawatthodina plynu v USA stojí 8,6 eura, v EU se nyní platí hned 84 eur,“ potvrdil rozdíl na FinTag hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda těsně poté, kdy cena plynu v uplynulých dnech vystoupala na za posledních necelých pět let rekordních 84 eur.

Ceny v Evropě nelze srovnat s cenami v USA

Přepočítáno na české koruny to značí, že země EU platí za MWh zhruba 2 042 korun, zatímco v USA je cena za MWh 209 korun. Rozdíl v neprospěch zemí EU činí asi 1 835 korun. Velkoobchodní plyn je tak nyní v Evropské unii téměř desetkrát dražší než v USA. A obdobné srovnání vychází také u elektřiny.

„Tak mimořádný rozdíl není chybou trhu. Je výsledkem toho, že evropský a americký trh s plynem jsou sice propojené, ale zdaleka ne tak dokonale jako například světový trh s ropou. Spojené státy mají díky břidlicové revoluci obrovskou a stále rostoucí domácí produkci,“ vysvětlil Kovanda.

Inflace ještě stoupne. Přijde zdražení potravin i energií

„Existuje fyzický strop množství zkapalněného plynu LNG, které lze z USA vyvézt. USA sice v prvním pololetí letošního roku vyvezly rekordních 17,4 miliardy kubických stop zkapalněného LNG denně, ale ani sebevyšší evropská cena neumí během několika týdnů vytvořit nové zkapalňovací terminály. Ty se budují roky,“ odpověděl i na otázku, proč Evropa nebere víc zkapalněného plynu z USA.

Jak to vidí ministr průmyslu Havlíček

Ministr Havlíček vysvětluje vysoké ceny energií v EU dalšími okolnostmi. Důvod spočívá podle něj i v systému takzvaného závěrného zdroje. Ten zásadně ovlivňuje cenu elektřiny. Závěrný zdroj, což je poslední energetický zdroj, který je nutné připojit do sítě pro pokrytí aktuální spotřeby, je totiž plyn. Zvlášť ve střední Evropě se pak podle ministra negativně projevuje například odpojení německých jaderných elektráren a některé další kroky.

„Evropa udělala chyby, překotně některé změny. Ztratili jsme tím 20 let. Nebude to trvat o moc méně, než to napravíme. Musíme stabilizovat Evropu s ohledem na nižší závislost a potřebu vybudovat nové zdroje,“ dodal Havlíček.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

V nedávném podcastu FinTag ale i uvedl, že změny v evropském energetickém systému jsou jen obtížně proveditelné. A to proto, že z jeho současného nastavení těží velké země EU. Sem zařadil například Německo. A jím i argumentoval, proč je například neprůchodné oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Aby cena plynu tak neovlivňovala cenu elektřiny.

Stát zaplatí POZE za firmy a domácnosti i v roce 2027

Ministr Havlíček už v minulých dnech avizoval, že vláda v případě dalšího růstu cen na energetickém trhu stanoví maximální ceny elektřiny u výrobců a dodavatelů. Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak učinila, zatím neupřesnil. Podle ministra by opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet. Jak by i toho docílil, už ale rovněž nerozvedl.

–DNA/ČTK–