Německý ministr pro evropské záležitosti Günther Krichbaum [CDU] se ostře vyhranil proti tomu, aby členské země EU odváděly více peněz do společného unijního rozpočtu. To prosazují orgány EU, pokud neprosadí nové unijní daně.
Günther Krichbaum tento týden při své návštěvě Bruselu dokonce obvinil předsedu Evropské rady Portugalce Antónia Costu z toho, že ztrácí kontakt s realitou. Právě Costa zodpovídá za vyjednání a schválení rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034.
Další jednání o rekordním rozpočtu EU se blíží. Jednání zesilují
Evropská komise [EK] spolu s Evropským parlamentem rozpočet plánují v rekordní výši zhruba dvou bilionů eur, v přepočtu téměř 50 bilionů korun. Finance chtějí zajistit nejen z vyšších členských příspěvků jednotlivých unijních zemí, ale i z výnosu nových unijních daní a poplatků. Zejména s tím prvním ale má problém právě Německo, které do unijního rozpočtu dlouhodobě přispívá vůbec nejvíce.
„Je třeba si položit otázku, zda Costa neztratil kontakt s realitou,“ řekl při své návštěvě Bruselu Krichbaum.
Nejen Costa, ale i představitelé EK opakovaně tvrdí, že bez nových zdrojů EU musí zvýšit příspěvky členských států.
„V průměru potřebujeme přibližně 66 miliard eur [cca 1,6 bilionu Kč] ročně z nových vlastních zdrojů,“ prohlásila již dříve šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Jestliže se nepodaří získat prostředky z nových vlastních zdrojů, je podle von der Leyenové jedinou možností navýšit národní příspěvky členských států. Případně seškrtat rozpočet.
„Pokud nechcete zvýšit národní příspěvky členských států a zároveň nebudete mít nové vlastní zdroje, budete muset škrtat. Pokud bychom museli provést škrty, které by kompenzovaly těchto 66 miliard eur ročně, znamenalo by to snížení předloženého návrhu o 40 procent,“ upřesnila předsedkyně EK.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Ale jsou to právě Němci, kteří do rozpočtu EU dlouhodobě přispívají vůbec nejvyšší měrou. Například loni do EU poslali v přepočtu přes 708 miliard korun. Po odečtení toho, co dostali z EU zpět, činil jejich čistý příspěvek v přepočtu 425 miliard korun. Ve srovnání s Francií, druhým největším plátcem do unijního rozpočtu, jejíž čistý příspěvek loni dosáhl zhruba 220 miliard korun, Němci platí dvakrát tolik. A v minulých letech posílalo do společného unijního rozpočtu ještě více prostředků. Stabilně platili více než dvakrát tolik co Francie.
Německá vláda je stabilní, říká ministr
Německý ministr pro evropské záležitosti Krichbaum při své návštěvě Bruselu také řekl, že vzhledem k tomu, že národní rozpočty, včetně toho německého, jsou pod „obrovským tlakem“, je zapotřebí dívat se na výdaje i příspěvky členských států více realisticky. Vyšší unijní příspěvky odmítá například i Nizozemsko.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Krichbaum v Bruselu reagoval i na aktuální politickou situaci v Německu, kdy v zemských volbách uspívá zejména pravicová AfD. Řekl, že volební neúspěchy strany německého kancléře Friedricha Merze [CDU], ale i propad SPD, s níž je CDU ve vládní koalici, jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu neovlivní. Což podle něj znamená, že Berlín i nadále trvá na škrtech v unijním rozpočtu ve výši několika set miliard eur.
„Německá vláda je a dále zůstává stabilní,“ uvedl Krichbaum a doplnil: „Ostatní evropské země či další státy absolutně nemusí mít důvod k obavám.“
Jeho slova jsou v příkrém rozporu se slovy zástupců opoziční AfD, kteří už po loňských předčasných volbách do Německého spolkového sněmu tvrdili, že Německo čekají další předčasné volby. A to proto, že jak CDU/CSU, tak sociální demokraté, SPD, nejsou sto společně odpovědně vládnout.
Vláda Friedricha Merze přitom nepožaduje jenom škrty v unijním rozpočtu o zhruba 20 procent, ale odmítá i zavedení jedné z nových daní, kterou navrhuje EK. Jedná se o zdanění velkých firem pod zkratkou CORE. To značí Corporate Resource for Europe, česky Korporátní zdroj pro Evropu. Tuto daň by platily všechny firmy s čistým ročním obratem nad 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč]. A platily by ji odstupňovaně podle výše obratu. Daň by neplatily malé a střední podniky.
Z čeho se skládá rozpočet EU
Státy EU přispívají do unijního rozpočtu primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem [HND]. Evropská komise ale již loni navrhla pět nových vlastních zdrojů:
- Výnosy z emisních povolenek [EU ETS].
- Příjmy z uhlíkového cla, poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU.
- Poplatek z nesesbíraného elektroodpadu.
- Daň z tabáku a tabákových výrobků.
- Zdanění velkých firem [CORE] působících na jednotném trhu EU.
Komise odhaduje, že těchto nových pět zdrojů by mohlo přinášet do unijního rozpočtu celkem asi 58,5 miliardy eur ročně [cca 1,4 bilionu Kč].
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Další tři zdroje přidal Evropský parlament: Daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv. Proti dani z digitálních služeb se staví USA. Prezident Trump opakovaně hrozí zemím, které ji zavedou, odvetnými cly.
V současném rozpočtu na roky 2021 – 2027 má EU tři hlavní zdroje příjmů:
- Největší část tvoří příspěvky členských států založené na jejich hrubém národním důchodu. Ty jen v roce 2025 představovaly zhruba 65 procent vlastních zdrojů. To je asi 97,2 miliardy eur [cca 2,36 bilionu Kč].
- Dalších zhruba 24,4 miliardy eur [ca 591 mld. Kč] přinesly v roce 2025 příspěvky založené na dani z přidané hodnoty [DPH].
- A dalších 21,1 miliardy eur [cca 512 mld. Kč] přinesla loni cla a 7,1 miliardy eur [cca 172 mld. Kč] příspěvek dle objemu nerecyklovaného plastového obalového odpadu.
Nové vlastní zdroje EU musí být schváleny jednomyslně. Žádný z návrhů zatím podporu nezískal. Podle diplomatických zdrojů by mohl být přijatelný pro všechny například poplatek z nesesbíraného elektroodpadu. Ten sám o sobě EK ale nestačí.
–DNA/ČTK–
