V září prodala Ruská centrální banka 6,2 tuny zlata. Rusko od loňského prosince prodalo celkem zhruba 62 tun drahého kovu. A jde o největší souvislý výprodej ruských zlatých rezerv od finanční krize v roce 1998.
Tehdy Ruská centrální banka za pouhé tři měsíce prodala 118 tun zlata. Byl za tím kolaps rublu a riziko státního bankrotu v rámci takzvané ruské finanční krize. Tehdy šlo o jednu z nejvážnějších hospodářských krizí v moderní historii Ruska. Ekonomiku potápěly vysoké rozpočtové deficity, korupce a masivní únik kapitálu. Poslední ranou byl propad světových cen ropy a dozvuky asijské finanční krize z roku 1997. Ropa Brent se tehdy v celoročním průměru prodávala za dnes jen těžko uvěřitelných necelých 13 dolarů za barel. Dnes [22.10.] se obchoduje za necelých 108 dolarů za barel.
Analýza: Vladimira Putina Írán netrápí. Naopak mu hraje do karet
Avšak zpátky k ruskému zlatu. Na konci září se dostala oficiální ruská rezerva v tomto vzácném kovu na úroveň 2 264 až 2 282 tun. To je nejnižší hodnota od konce roku 2019. Nicméně – čistě pro srovnání – Česká národní banka [ČNB] drží v devizových rezervách 87,4 tuny zlata. To značí šest až sedm procent celkových devizových rezerv ČR. Nicméně jak je na tom Rusko se svými zásobami zlata, když ho nyní tak intenzivně rozprodává? To na FinTag podrobně rozebírá vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Proč Rusko prodává zlato po tunách
Odpověď je prostá a potvrdila ji i guvernérka Centrální banky Ruské federace Elvira Nabiullinová. Ta uvedla, že jde o záležitost financování rozpočtu, nikoliv o paniku nebo měnovou krizi. Jejím slovům přitom můžeme věřit do posledního písmene.
- Ruský rozpočtový deficit směřuje v roce 2026 k hranici 7,3 bilionu rublů [cca 1,9 bilionu Kč]. To je dvojnásobek původních odhadů.
- Výdaje na obranu a bezpečnost by měly v roce 2026 pohltit 38 procent celého federálního rozpočtu. Představuje to čtyřnásobný nárůst od roku 2021.
Na otázku, proč Rusko prodává zlato ve velkém, existují ale i další odpovědi. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 a následném zmrazení ruských dolarových a eurových aktiv Západem se stalo zlato jedním z mála dostupných, likvidních ruských rezervních aktiv. Ta spravuje ruský Fond národního bohatství [NWF]. Prodej zlata Rusko iniciuje především skrze tuto instituci a ministerstvo financí.
Názor: Jde spočítat konec války na Ukrajině? Ano, ruské peníze došly
To znamená, že většina prodeje zlatého pokladu Ruska se odehrává přímo, nikoliv skrze intervence tamější centrální banky. A to i přesto, že většina zlata ve fondu NWF je součástí rezerv banky. A tak nic nemění na slovech Nabiullinové, která říká, že prodeje zlata jsou standardními operacemi k zajištění likvidity rezervního fondu, nikoliv projev krize.
Nicméně ale určitě stojí za zmínku, že zlato vlastněné fondem NWF kleslo z 555 tun v květnu 2022 na přibližně 160 tun ke konci loňského roku. Další zlato stále drží ruská centrální banka a ministerstvo financí.
Jak přesně prodávají Rusové své zlato
Může ruská centrální banka financovat státní rozpočet, když podle ruských zákonů ale nemůže? S výše uvedenou otázkou se čas od času setkáváme i v Česku. V USA, ale i jiných zemích totiž převádějí centrální banky své zisky, když ten rok neskončí ztrátou, do státního rozpočtu. Je to něco jako dividenda.
Ruské zlato formálně náleží Fondu národního bohatství. NWF jako státní investiční fond roky plní zejména příjmy z ropy a zemního plynu. Ruské ministerstvo financí s nimi většinou nakládalo jako s rezervou pro horší časy. Centrální banka tato aktiva, včetně zlata, pouze spravuje a provozně provádí prodejní transakce. Z toho plyne, že není jejich vlastníkem ani příjemcem prostředků.
Formálně se nejedná o klasické „monetární financování deficitu“. To znamená situaci, kdy centrální banka přímo nakupuje vládní dluh nebo tiskne peníze na pokrytí výdajů. Což se ve většině právních řádů zakazuje [omezuje, pozn. red.] kvůli riziku hyperinflace a ztráty důvěryhodnosti měny.
Může tedy ruská centrální banka financovat státní rozpočet? Ano, může, byť nepřímo. Je to fond NWF a ministerstvo financí, kdo rozhoduje o prodeji zlata, aby výnosy z těchto prodejů ruská centrální banka následně poslala na účet ministerstva financí. A to je využilo na úhradu svých výdajů. Samotná ruská centrální banka jako instituce z rozprodeje ruského zlata nic nezískává, protože vystupuje pouze v roli zprostředkovatele.
Válka v Íránu nutí některé státy sahat do svých zlatých rezerv
I proto Nabiullinová zdůrazňuje, že „pokles zlatých devizových rezerv odráží operace ministerstva financí a fondu NWF“. Hájí tím nezávislost centrální banky a rozptyluje dojem, že centrální banka financuje ruské vládní výdaje. Teoreticky se tyto její kroky pohybují v rámci stanovených právních předpisů.
Komu Rusko zlato prodává?
Ruská centrální banka nezveřejňuje úplné podrobnosti o transakcích s ruským zlatem. Je však známo, že zlato prodává především na domácím trhu. A to jak za účelem získání likvidity pro rozpočet, tak pro uspokojení rostoucí poptávky ze strany drobných střadatelů.
Kvůli daním a výpadkům internetu se vracejí Rusové k hotovosti
Ruští občané nakupují zlato, aby ochránili své úspory. V roce 2024 ruští spotřebitelé nakoupili 75,6 tuny zlata, tedy přibližně 25 % roční domácí produkce. Ačkoliv jakkoli vysoká inflace zůstává na ruské poměry poměrně mírná na úrovni přesahující 6 %, umělý kurz rublu a omezení pohybu kapitálu dělají ze zlata u veřejnosti vyhledávané aktivum.
Významný je také exportní kanál. Ruský vývoz drahých kovů do Číny roste, k čemuž částečně přispívá výrazně vyšší poptávka tamních drobných investorů o zlato.
Co to znamená v kontextu Ruska
Analytici zkoumající ruskou ekonomiku se shodují, že současné prodeje zlata neukazují na riziko finančního kolapsu Ruska. Nicméně vidí v něm i strukturální a z dlouhodobého hlediska znepokojivý trend. Důvody jsou:
- „Rusko prodává zlato ve velkém, protože mu chybí jiná likvidní aktiva na pokrytí rostoucích výdajů,“ uvádí ekonomka Peterson Institute Elina Ribakovová.
„Ani vysoké ceny ropy nedokážou tuto mezeru zaplnit, k čemuž se přidávají problémy spojené se sníženou kapacitou vývozu pohonných hmot v posledních měsících,“ říká dále.
- Prodej zlatých rezerv je praxí méně stabilních států, jak ukazuje například Turecko. Viděli jsme to letos v březnu… Nicméně při současném tempu prodejů by vyčerpání celkových rezerv trvalo Rusku zhruba dvě desetiletí.
Co z toho plyne? Ruské příjmy z ropy a zemního plynu i nadále zůstávají klíčovým nárazníkem podpořeným zvýšenými cenami komodit v souvislosti s konfliktem kolem Íránu. Právě tyto příjmy, nikoli zlato, představují „skutečné omezení“ schopnosti Moskvy dlouhodobě financovat válku.
Skutečné riziko pro Rusko tak nespočívá v náhlé krizi, ale v hromadění ekonomických deformací. Navíc jsou stále zřetelnější neshody mezi ruskou vládou, která usiluje o udržení současného válečného směřování, a významnými ruskými ekonomy a některými podnikateli varujícími, že nynější model je neudržitelný, má-li se hospodářství po skončení konfliktu vrátit k běžnému fungování.
Rusko je jedním z největších držitelů i producentů zlata
I přes deset měsíců výprodejů zlata za sebou Rusko zůstává šestým největším držitelem zlatých rezerv na světě. Zlato tvoří přibližně 41 procent celkových mezinárodních rezerv země. Před rokem 2022 bylo Rusko historicky pátým největším držitelem [cca 2 300 tun], na stejné úrovni jako Francie a Itálie a za Spojenými státy a Německem.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Zásadní rovněž je, že Rusko je po Číně druhým největším producentem zlata na světě s roční těžbou přesahující 300 tun. To znamená, že může své rezervy poměrně rychle obnovit nákupy od domácích producentů, jakmile se zlepší rozpočtová situace.
Válka v Íránu nutí některé státy sahat do svých zlatých rezerv
Rusko ale nemůže svět svým zlatem ani zahltit. Ruské prodeje ve výši 6,2 tuny měsíčně představují pouze zlomek globálních čistých měsíčních nákupů zlata centrálních bank. Jen v srpnu celkové čisté nákupy zlata centrálních bank podle World Gold Council [WGC] dosáhly 39 tun. V září to bylo podle odhadu Goldman Sachs až 79 tun.
Kdo nejvíce nakupuje zlato:
- Hlavním kupujícím zůstává Polsko. To je od začátku roku největším čistým nákupčím [98 tun]. Cílí na rezervy ve výši 700 tun [nyní má 648 tun]. V srpnu tamější centrální banka nakoupila dalších osm tun.
- Čína nakupuje zlato nepřetržitě již 22 měsíců. V srpnu oficiálně přidala 20 až 25 tun zlata. Tím zvýšila své zlaté rezervy na 2 387 tun na 9 % celkových rezerv.
- Další významní nakupující jsou Uzbekistán [+8 tun v srpnu, zlato tvoří 90 % jeho rezerv], Kazachstán [v srpnu +7 tun] a také Česká republika.
Česká národní banka odstartovala intenzivní a systematické nákupy zlata na začátku roku 2023. Během roku 2025 nakoupila rekordních 20,99 tuny zlata. V nastaveném tempu pokračuje i v roce 2026, kdy stabilně přikupuje asi pět tun zlata každé čtvrtletí. Oficiálním cílem je dosáhnout hranice 100 tun zlata do roku 2028.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Naopak jedinými výraznými čistými prodejci zlata v letošním roce jsou: Turecko [-82 tun meziročně, převážně v 1. čtvrtletí] a Rusko [-56 tun meziročně]. A menší čisté prodeje vykázaly také Ázerbájdžán, Německo a Egypt.
Jiří Tyleček, vedoucí analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag
