Analýza: Vladimira Putina Írán netrápí. Naopak mu hraje do karet

Na Írán dál dopadají americké a izraelské rakety a bomby. Rusko sice Írán verbálně podpořilo, ale zásadní pomoc svému blízkovýchodnímu spojenci neposkytlo. Proč? To řeší článek americké agentury Associated Press [AP].

Zatímco absence pomoci Ruska dalšímu spojenci, Sýrii a jejímu bývalému prezidentovi Bašaru Assadovi, ale i zatčení venezuelského prezidenta Nicolase Madura, odhalily limity jeho vlivu, Kreml nyní očekává, že na íránské válce nakonec vydělá.

Ruský prezident Vladimir Putin sice zaslal do Íránu kondolence v souvislosti s úmrtím íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Aliho Chameneího, jehož zabití nazval cynickým porušením všech norem morálky a mezinárodního práva, tím ale jeho intervence v této válce skončila.

Tento opatrný postoj podle AP způsobuje to, že ruský prezident Putin se soustředí na válku s Ukrajinou. Rovněž doufá, že válka v Íránu nahraje jeho politice. A skutečně i nahrává. Cena ropy stoupla a poptávka po ní se zvýšila. A dále:

• Čína, dosud hlavní odběratel íránské ropy, nyní zvýší dovoz ruské ropy.
• Po tlaku USA na Indii na nebrání ruské ropy to USA Indii povolily na dobu 30 dní.
• Turecko po omezení dodávek z Perského zálivu zvýší dovoz zemního plynu z Ruska.
• Vyšší příjmy Moskvy z prodeje ropy a plynu pomohou vyrovnat rozpočtový deficit.
• Íránská válka odvrátí pozornost od Ukrajiny.
• Západ v čele s USA vyčerpá zásoby munice a omezí vojenskou podporu Ukrajině.

„Dlouhý konflikt neodvrací jen pozornost od Ukrajiny. Způsobí rovněž přesměrování zbraní do Perského zálivu,“ cituje AP ruského vojenského analytika Sergeje Poletajeva.

„Čím více Patriotů se použije v tomto konfliktu, tím méně jich bude pro Ukrajinu,“ doplňuje jeho slova Mark Galeotti, odborník na ruskou politiku, který vede institut Mayak Intelligence.

Co udělalo Rusko na podporu Íránu

Několik hodin poté, kdy začala válka [28.2.] s Íránem, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odsoudil USA a Izrael za útok na Írán jako „zlovolnou, plánovanou a nevyprovokovanou vojenskou agresi proti suverénnímu a nezávislému členu Spojených národů“.

V telefonátech se svým íránským protějškem Lavrov „zdůraznil nutnost zajištění bezpečí civilního obyvatelstva a ochrany civilní infrastruktury ve všech zemích regionu“. A řekl, že jde o porušení základních principů a norem mezinárodního práva.

Konečně zatkli tu krysu! OSN bude řešit intervenci USA ve Venezuele

A nezahálel ani prezident Vladimir Putin. V telefonátu s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem uvedl, že si Moskva přeje rychlé ukončení nepřátelství. Nicméně už předtím měl Putin sérii hovorů s vůdci zemí v Perském zálivu. To se zřejmým úsilím upevnit vztahy se zeměmi, které jsou pro Moskvu stále důležitější vzhledem k jejich členství ve sdružení OPEC+. Ty totiž ovládají světovou cenu ropy a jsou klíčovými partnery, kteří by mu mohli pomoci obcházet sankce západních zemí.

Přičemž Moskva – a to je důležité – už vzkázala do Teheránu, že sdílí znepokojení vůdců arabských zemí zálivu z útoků na jejich infrastrukturu. A že nabádá ke snižování napětí.

Historie spolupráce Ruska s Íránem

Napětí mezi Ruskem a Íránem panovalo zejména v době Studené války. Tehdejší vůdce Íránu šáh Réza Páhlaví byl spojencem USA. Když ho ajatolláh Rúholláh Músaví Chomejní v roce 1979 odstranil svou Islámskou revolucí, vztahy země s Moskvou se zlepšily. Chomejní nazýval USA velkým satanem, Sovětský svaz pak už jen „menším satanem.“

„Dříve než Moskva a Teherán podepsaly v lednu 2025 smlouvu o strategickém partnerství, byly jejich vztahy problematické a stále zůstávají poznamenané řevnivostí. Dokonce i když Rusko a Írán sdílejí odpor k představě Západu o uspořádání světa, byl vždy Írán pro Rusko něčím mezi strategickým spojencem a nepřítelem,“ říká Galeotti z Mayak Intelligence.

Válka v Íránu si vyžádala už přes tisíc lidských obětí, hlavně Íránců

Rusko-íránské vztahy se podle něj rychle zlepšily až po roce 1991. Tehdy se stala Moskva důležitým obchodním partnerem Íránu a pomohla mu postavit první jadernou elektrárnu v Bušeru. Když v roce 2011 vypukla syrská občanská válka, Rusko a Írán spojily síly, aby zachránily pozici Asadovy vlády. Přesto nezabránily pádu jeho vlády v prosinci 2024.

Poté, kdy Putin v roce 2022 poslal armádu na Ukrajinu, poskytoval Teherán Rusku své drony. A později mu udělil dokonce licenci na jejich vlastní výrobu.

Rusko a Izrael, USA a zase Írán

Mark Galeotti ale upozorňuje i na to, že i přesto, že Rusko vztahy s Íránem dlouhodobě upevňovalo, hlavní problém zůstával. Rusko dlouhodobě podporuje i Izrael, což íránské vůdce hodně popuzovalo.

Jsou tu ale i další vazby. Sam Green, profesor na King´s College London, říká, že „domněnka, že Putina bolí ztráta spojenců – Assada, Madura, Chameneího – pochází jenom z hlav západních analytiků, ale nemá žádnou oporu v realitě.

„Neexistuje důkaz, že ho to trápí. Že jejich ´prohry´ ohrozí jeho postavení na domácí i mezinárodní scéně,“ tvrdí Green a k aktuální válce dodává: „Putin nebude riskovat své vztahy s americkým prezidentem tím, že by Íránu pomohl.“

Green tvrdí, že „Írán může osobně Putina štvát, ale kvůli tomu nehodí přes palubu svoje vztahy s Trumpem“.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Podobný názor razí Galeotti. Podle něj například tvrzení, že současné Chameneího zabití poškodilo Putinovu autoritu, protože neochránil svého spojence, je docela mimo. Tvrdí, že Rusko a Írán byly vždy, spíše než něco jiného, především pragmatičtí spojenci.

„Írán je jeho vlivovým soupeřem na Blízkém východě. A dokonce i jižním Kavkazu,“ říká a dodává: „A pokud íránský režim nepadne, ale jeho vliv se jen oslabí, je to pro Rusko dobrá zpráva. Írán se totiž stane pro Rusko přijatelnějším dočasným strategickým partnerem.“

Michal Achremenko

—

Aktualizace: Podle nejnovějších zpráv Írán oznámil, že lodě, které chtějí proplout Hormuzským průlivem, budou potřebovat jeho povolení. Zároveň varoval, že jakékoli plavidlo, které se pokusí průlivem projet bez povolení, může být napadeno.