Loni celkový objem peněžních prostředků na bankovních účtech obcí a krajů činil cca 533 miliard korun. Letos drží na bankovních účtech například jen Praha cca 200 miliard korun. A každý rok vykazují obce a kraje vysoké přebytky na účtech.
„To je zřejmá systémová nerovnováha, kdy státní rozpočet se zadlužuje více a více, a přebytků na účtech krajů a obcí je také více a více. A to je nenormální a nezdravý vývoj,“ uvedl pro FinTag k tomuto tématu v minulém týdnu předseda Národní rozpočtové rady [NRR] Mojmír Hampl.
NRR o tomto navrhovala vést diskuzi již v roce 2024. Součástí problému je i to, že obce a kraje tyto své každoroční přebytky nedokáží smysluplně proinvestovat.
„Je potřeba systémové řešení, znovu se podívat na rozpočtové určení daní a udělat systémovou změnu. Je třeba jít znovu do rozpočtového určení daní,“ doplnil pro FinTag Mojmír Hampl.
Vyjádřil se i k tomu, proč většinu těchto přebytků municipality drží na účtech komerčních bank: „A pak když vidíme, jaké je úročení ve státní pokladně, tak nevíme, proč obce a kraje jsou u komerčních bank. Očekáváme, že tady se do toho už vloží Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. A iniciují změnu.“
Změna přichází vzápětí
Česká národní banka [ČNB] dnes [1.10.] informuje o tom, že Státní pokladna nově nabídne obcím a krajům výhodné spoření s okamžitým přístupem k penězům. To znamená, že obce a kraje už od 1. října využijí nový spořicí účet ve Státní pokladně, který propojuje výhody běžného a spořicího účtu. Účet připravila ČNB ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR.
ČNB: Spořicí účet pro kraje a obce >
Obce a kraje nový účet spravují prostřednictvím přehledného a moderního internetového bankovnictví ABO-K. To nabízí jednoduché ovládání a okamžitý přehled o veškerých prostředcích. Nová služba se tak stává dostupná všem obcím a krajům v České republice. A to bez ohledu na jejich polohu a vzdálenost od poboček ČNB.
Z nového spořicího účtu ČNB bude možné přijímat i odesílat každodenní platby nebo k němu využívat debetní karty. Zároveň nabídne zhodnocení prostředků formou peněžního plnění nahrazujícího úrok v aktuální výši 3,7 % p. a. Samosprávy tak budou moci efektivně spravovat i zhodnocovat volné prostředky přehledně na jednom místě. Bez nutnosti jejich převádění mezi běžným a spořicím účtem.
MF ČR: Plnění nahrazující úrok >
Nový účet si mohou u ČNB založit územně samosprávné celky, tedy obce a kraje, dobrovolné svazky obcí a společenství obcí. Majitelé účtů obdrží zhodnocení formou peněžního plnění nahrazujícího úrok, které vyplácí MF ČR. Jeho výši stanovuje MF ČR a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.
Nadšená je Schillerová, Michl, ale i ředitel Pavelek
„Nový účet samosprávám nabídne výhodné zhodnocení 3,7 procenta, aniž by se vzdaly okamžité dostupnosti uložených prostředků. Uložené prostředky budou moci spravovat v moderním a přehledném internetovém bankovnictví ABO-K od ČNB,“ potvrzují zástupci centrální banky.
Podle nich nový produkt rozšiřuje nabídku moderních finančních služeb státní pokladny, kterou ČNB provozuje pro MF ČR. Nabízené zhodnocení je podle guvernéra ČNB Aleše Michla díky tomu konkurenceschopné vůči účtům v komerčních bankách.
„Loni jsme zavedli okamžité platby, peníze na účty státu teď chodí okamžitě. Dnes přidáváme spořicí účet, který si obce a kraje založí elektronickou cestou a spravují odkudkoli. Žádné papírování, žádné čekání na přepážce. Jako banka státu chceme nabízet služby na vysoké úrovni,“ říká guvernér Michl.
Nový účet pro kraje a obce vítá i ministryně Alena Schillerová [ANO]: „Likvidita 2.0 je řešení výhodné pro obce, kraje, stát, a především pro občany, kteří právem očekávají, že se s veřejnými penězi bude nakládat efektivně.“
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
„Stát díky efektivnějšímu řízení dobrovolně uložených peněz omezí závislost a potřebu dražšího financování na finančním trhu a sníží náklady na obsluhu dluhu. Obce a kraje přitom nepřicházejí o kontrolu nad jedinou korunou,“ uvedla.
A přidal se i ředitel odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku MF ČR Petr Pavelek.
„Pouze stabilní část nově vložených prostředků může v budoucnu omezit potřebu vydávat další státní dluhopisy, zatímco potřebná rezerva zůstane bezpečně a krátkodobě zhodnocena tak, aby byla zachována plná dostupnost peněžních prostředků samosprávám tak, jak jsou zvyklé ve svých bankách. Novinka může postupně snížit úrokové náklady, zmírnit tlak na růst státního dluhu a ve výsledku zlepšit hospodaření státu,“ uvedl.
–DNA–
