Rusové se vrací k platbám v hotovosti. Důvodem jsou časté výpadky mobilního internetu, které brání platbám kartou, ale i snaha části podnikatelů vyhnout se placení daní v době ekonomických problémů spojených s válkou na Ukrajině.
Objem hotovosti v oběhu se od začátku letošního roku zvýšil o 1,56 bilionu rublů [cca 423 mld. Kč]. To je největší nárůst za stejné období roku od pandemie covidu-19. Informuje o tom server zpravodajské televize BBC, který analyzoval údaje ruské centrální banky.
Vlny útoků ukrajinských dronů v poslední době opakovaně přiměly Kreml odpojit mobilní internet v rozsáhlých částech země. To mnoha lidem znemožnilo platby kartou. Vláda tvrdí, že cílem těchto výpadků je čelit útokům dronů.
„Mít po ruce hotovost vám dává určitý pocit kontroly a bezpečí,“ řekla BBC žena z Moskvy, která si přála zůstat v anonymitě.
„Pokud je ve městě nouzová situace, vím, že si i tak budu moci koupit základní potřeby, i kdyby mobilní síť přestala fungovat,“ dodala.
Současný nárůst navazuje na několik předchozích vln výběrů hotovosti během války. Tehdy si Rusové vytvářeli finanční rezervu pro případ nejistoty. Objem hotovosti v oběhu výrazně vzrostl například po vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem. Což se stalo v září 2022, ale i při krátké vzpouře žoldnéřské Wagnerovy skupiny v červnu 2023.
Tento posun ale nyní státu ztěžuje výběr daní. Děje se to v době, kdy se Rusko potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem. A potřebuje každý rubl k financování války na Ukrajině.
Vyplácí se i mzdy v hotovosti
Kvůli vyšším daním a zpomalující ekonomice se lékárny, restaurace, kosmetické salony i malé obchody stále častěji snaží přimět zákazníky k platbám v hotovosti, aby část příjmů nemusely vykazovat.
„Stánky na našem trhu zavírají jeden po druhém, protože se jejich provoz už nevyplácí. Většina těch, kteří ještě zůstali, žádá zákazníky, aby pokud možno platili hotově, takže přes pokladnu projde méně peněz,“ uvedla majitelka obchodu s oblečením na trhu v západoruském Pskově.
Průzkum největšího ruského sdružení malých a středních podniků Opora Rossii z května ukázal, že zhruba šest procent podnikatelů kvůli vyšší daňové zátěži využívá různé „šedé“ praktiky, například nevydává účtenky za platby v hotovosti.
Platby v hotovosti umožňují firmám podhodnocovat obrat, aby se udržely pod hranicí pro platbu DPH. Vyplácené mzdy v hotovosti jim pak pomáhají vyhýbat se platbě daní z mezd.
Finanční ředitel největší ruské banky Sberbank Taras Skvorcov minulý měsíc varoval, že přibývá firem, které zaměstnancům vyplácejí část mezd neoficiálně „v obálkách“. To proto, aby se vyhnuly daňovým odvodům. Podle něj jde o velmi znepokojivý trend, který naznačuje rostoucí podíl šedé ekonomiky. Podle Skvorcova se zároveň zvýšené množství hotovosti nevrací zpět do bankovního systému, ale zůstává v rukou lidí a firem.
Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?
A vrací se i zvyk z doby Sovětského svazu schovávat peníze „pod matraci“, to i navzdory vysokým úrokům z bankovních vkladů. Centrální banka nyní drží sazby vysoko ve snaze bojovat s přetrvávající inflací poháněnou válečnými výdaji. Například úrok ročního termínovaného vkladu ve výši 100 000 rublů u banky Sberbank je úročen deseti procenty. Přesto Rusové v květnu podle údajů centrální banky vybrali z bankovních účtů 550 miliard rublů [cca 148,5 mld. Kč], z toho 200 miliard rublů [cca 54 mld. Kč] z termínovaných vkladů.
Ruská ekonomika výrazně zpomaluje
Přestože ruskému ropnému a plynárenskému sektoru, který zajišťuje zhruba čtvrtinu příjmů státního rozpočtu, pomohl nedávný růst cen ropy z důvodu války USA a Izraele s Íránem, celkové tempo růstu ruské ekonomiky zpomaluje. Ruské ministerstvo hospodářství v květnu snížilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu [HDP] na 0,4 procenta, což by znamenalo nejslabší růst ekonomiky od roku 2022.
Ruský HDP klesl poprvé od roku 2023. Silně sněžilo, tvrdí úřady
Kvůli zvýšení rozpočtových příjmů Kreml v lednu zvýšil daň z přidané hodnoty [DPH] na 22 procent z 20 procent a snížil hranici, od které ji musí platit malé a střední podniky. Mnoho již těžce zkoušených firem se tak dostalo na pokraj bankrotu.
Podle serveru Trading Economics i přes současný pokles ruské inflace k 5% hranici průzkumy ukazují, že „vnímaná inflace“ běžných Rusů se pohybuje kolem 12 až 14 procent. Tento rozpor podle serveru působí vysoká příjmová nerovnost a fakt, že lidé mimo velká centra utrácejí větší část rozpočtu za základní potraviny a zboží, jež zdražovaly nejrychleji.
Hlavní příčinou inflace v Rusku i nadále zůstává podle analytiků přehřátí tamější ekonomiky způsobené masivními vojenskými výdaji a dopady mezinárodních sankcí. Válečná produkce odčerpává obrovské množství zdrojů ze spotřebního sektoru. To vytváří dlouhodobou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. A navíc ruské firmy napříč sektory zoufale soutěží o zaměstnance a musí jim prudce zvyšovat mzdy.
–ČTK/RED–
