Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu oproti červenci o 0,1 %. Na růstu cen se nejvíce podílelo zdražování tabákových a alkoholických výrobků a nákladů na bydlení. V meziročním srovnání zůstala inflace v srpnu na 2,9 %. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Růst cen v oddíle alkoholických nápojů, tabák byl způsoben vyššími cenami lihovin o 3,7 %. V srpnu tradičně také rostly ceny dovolených, konkrétně o 2,8 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 0,3 %. Z potravin vzrostly především ceny masa o 1,1 %, z čehož ceny uzenin byly vyšší o 1,7 %. Ceny nealkoholických nápojů byly vyšší o 0,7 %. Inflace v srpnu tak podle analytiků neprojevila ani tu nejmenší ochotu zpomalit. Odhady analytiků překonala o deset procentních bodů a České národní banky [ČNB] 30% bodů.
„My jsme pro srpen očekávali v průměru stagnaci cen a malé zpomalení inflace díky klesajícím cenám ropy. Nicméně zlevnění u čerpacích stanic bylo zřejmě malé a proti tomu naopak výrazněji zdražovaly alkoholické nápoje,“ říká analytik Investment Banking Komerční banky Michal Brožka.
Na snižování celkové hladiny inflace v srpnu působily nižší ceny zeleniny [-4,6 %]. Z toho brambory zlevnily o 14,5 %. Ceny pekárenských výrobků a obilovin se snížily o 0,7 %, sýrů a tvarohů o 0,8 % a ovoce též o 0,8 %. V oddíle odívání a obuv klesly ceny oděvů o 0,8 %. Pokles cen v oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti byl důsledkem nižších cen nářadí a nástrojů pro dům a zahradu o 4,0 % a zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 1,4 %.
Pokles cen nelze očekávat
Podle Michala Brožky nelze do budoucna očekávat zpomalení současného tempa růstu cen. A to s ohledem na stále relativně výkonnou ekonomiku. V následujících měsících čekáme jen pozvolné snižování tempa růstu cen.
„Ekonomika by měla zpomalovat spíše pomalu, a pomalu tak pravděpodobně budou ustupovat i inflační tlaky. K poklesu inflace by měly přispět i nižší ceny ropy. Nicméně v příštím roce inflace zůstane vysoko vlivem růstu spotřebních daní,“ vysvětluje Michal Brožka.
Dle jeho názoru inflaci neovlivní ani Česká národní banka, protože nechá základní úrokové sazby v delším období beze změn.
Meziměsíční vývoj cen pak charakterizuje takto: 0,1 % = 0,1 alkohol + 0,1 bydlení – 0,1 potraviny. Meziroční růst pak takto: 2,9 % = 1,3 % bydlení a energie + 0,6 potraviny + 0,3 stravování a ubytování + 0,2 % alkohol a tabák + 0,2 % rekreace a kultura + 0,1 zdraví + 0,1 doprava + 0,2 ostatní
Růst cen v meziročním srovnání
Podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v srpnu meziročně rostly stejně jako v červenci o 2,9 %. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však v srpnu rozdílný.
„Ke zmírnění meziročního cenového růstu došlo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, ostatní zboží a služby,“ upřesňuje Jiří Trexler z oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny brambor o 38,2 % [v červenci o 65,7 %]. V oddíle bydlení došlo ke zpomalení meziročního cenového růstu zejména důsledkem nižšího meziměsíčního růstu cen v srpnu 2019 než v srpnu 2018.
Ceny elektřiny v srpnu meziročně vzrostly o 9,9 % [v červenci o 10,4 %], tuhých paliv o 1,2 % [v červenci o 1,5 %], tepla a teplé vody o 4,9 % [v červenci o 5,2 %]. V oddíle ostatní zboží a služby byly vyšší ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 3,1 % [v červenci o 3,8 %].
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení. Ceny nájemného z bytu se zvýšily o 3,9 %, vodného a stočného shodně o 2,6 % a ceny zemního plynu o 3,6 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,5 % a ceny služeb o 3,8 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného (nákladů vlastnického bydlení) byl meziročně 102,8 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 2,6 %.
Inflace v EU
Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červenci 1,4 %, což bylo o 0,2% bodu méně než v červnu. Nejvíce ceny vzrostly v Rumunsku [o 4,1 %]. Naopak v Portugalsku, jako jediné zemi EU, ceny klesly o 0,7 %. Na Slovensku cenový růst v červenci zrychlil na 3,0 % z 2,7 % v červnu. V Německu ceny vzrostly o 1,1 % [v červnu o 1,5 %].
Podle analytiků bude zajímavé sledovat i vývoj v Polsku, kde dnes zasedá polská centrální banka. Ta s největší pravděpodobností ponechá sazby beze změny na stávající úrovni 1,5 %. Na minulém zasedání však již dva členové výboru pro měnové otázky hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb.
Polská inflace v červenci vyskočila na sedmileté maximum [2,9 %]. V lednu přitom byla ještě na úrovni 0,7 %. V srpnu sice nepatrně zvolnila na 2,8 %, ale i tak byla podstatně vyšší než odhad centrální banky [2,5 %].
„Hlasy pro vyšší úrokové sazby tak podle analytiků budou z polské centrální banky zřejmě zaznívat i nadále,” uzavírá analytička Investment Banking Komerční banka Jana Steckerová.
