Transformované penzijní fondy, v nichž si na stáří spoří nejvíce Čechů, i přes skvělé loňské výsledky finančních trhů nepřekonaly inflaci. Zcela jiná situace byla u nových účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. Tam dynamické penzijní fondy peníze účastníků loni zhodnotily v průměru o 18,9 procenta.

Celkem si v některém z fondů III. pilíře na konci roku 2019 spořilo na důchod 4 441 429 účastníků. 3 301 995 [74 %] účastníků pak v transformovaných fondech starého penzijního připojištění. V nových účastnických fondech doplňkového penzijního si loni spořilo celkem 1 139 434 účastníků. To je o 172 452 tisíc lidí více než předloni.

„Do starých transformovaných fondů již nelze vstupovat. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Jedinou možnou volbou jsou tak dnes pro nově spořicí účastnické fondy doplňkového penzijního spoření,“ vysvětluje mluvčí Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] Jan Sedláček.

Penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly ve fondech III. pilíře prostředky účastníků v celkové výši 487,115 miliardy korun. Průměrná úložka klienta se loni pohybovala kolem 700 Kč, což se také odráží v konečné naspořené částce. Většina klientů si totiž z penzijního připojištění či spoření odnáší do důchodu částku 90 000 až 100 000 Kč.

Jak si loni stály účastnické penzijní fondy

Loni vytvořily účastnické fondy zisk ve výši 3,275 miliardy korun. To je 38,2% podíl na zisku celého sektoru III. pilíře. To znamená, že ačkoliv se účastnické fondy doplňkového penzijního spoření podílejí na třetím pilíři penzijního připojištění jen 26 procenty klientů a dvanácti procenty peněz, vytvořily v roce 2019 za celý III. pilíř 38 procent zisku.

Nejvíce vklady účastníků zhodnotily dynamické fondy, v průměru o 18,9 procenta. Vyvážené fondy připsaly účastníkům průměrně 10,7 procenta, povinné konzervativní fondy pak o 2,1 procenta.

Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele za rok 2019 dosáhl v těchto fondech částky 989 korun. Celkový podíl účastníků s příspěvkem zaměstnavatele v doplňkovém penzijním spoření v závěru roku 2019 činil 24 %. Předdůchod z doplňkového penzijního spoření k 31. 12. 2019 pobíralo celkem 4 455 osob. Průměrná výše vypláceného předdůchodu činila v loňském roce 9 929 Kč.

Jak si loni stály staré transformované penzijní fondy

Transformované fondy loni spravovaly celkem 427,017 miliardy korun. To je 88 % všech investic lidí, kteří si spoří v Česku na stáří se státním příspěvkem. Celkový kumulovaný hospodářský výsledek transformovaných fondů penzijního připojištění dosáhl ke konci roku 5,288 miliardy korun, což je 61,8% podíl na zisku sektoru celého III. pilíře.

Z toho plyne, že vzhledem k vysokému nárůstu míry inflace v loňském roce a konzervativnímu složení investičních portfolií transformovaných fondů tyto fondy ani loni inflaci nepřekonaly.

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo v transformovaných fondech za rok 2019 celkem 803 963 účastníků, tedy 24 procent z celkového počtu účastníků penzijního připojištění. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 914 Kč měsíčně.

Účastnické vs. transformované penzijní fondy

Podle analytiků jsou to právě účastnické fondy, které mohou účastníkům spoření přinést atraktivnější zhodnocení investovaných prostředků než staré transformované fondy. To proto, že investorům negarantují takzvanou kladnou nulu zhodnocení. Mohou se tak oproti transformovaným účastnickým fondům propadnout do ztráty, ale i přinést zajímavé zhodnocení. A to při dlouhodobém investování, kterým je spoření se státním příspěvkem, i při únosném riziku. To proto, že dlouhý investiční horizont umožňuje při správné volbě investice ustát poklesy trhů, které se přirozeně střídají s růsty.

Analytici lidem, kteří mají do penze pět až sedm a více let, proto doporučují nezůstávat ve starých transformovaných fondech. Doporučují jim naopak přestoupit do nových účastnických fondů. Jakkoli se jedná o zdlouhavou a byrokratickou proceduru, při správné volbě investiční strategie v účastnickém fondu se podle nich vyplatí každému, kdo se k ní odhodlá. Důvod je, že lidé u penzijního spoření často vnímají jako bonus jen státní příspěvek. To je ovšem chyba, protože jsou to hlavně výnosy z investic, které při dlouhodobém spoření na důchod stojí za zhodnocením peněz.

Tři investiční strategie účastnických penzijních fondů

Na výběr v účastnických fondech má každý investor ze tří investičních strategií – dynamické, vyvážené, konzervativní. V dynamických a akciových fondech je zastoupen výraznější podíl investic do akcií nebo akciových podílových fondů a podílových listů, ve fondech povinných konzervativních a dluhopisových převažují investice do státních dluhopisů, zejména České republiky. Tyto strategie lze přitom měnit v průběhu investování. A to s ohledem na blížící se čas odchodu do penze.

Příklad spoření po dobu 30 let ve vyváženém účastnickém fondu: Bude-li po dobu 30 let účastník v doplňkovém penzijním spoření ukládat tisíc korun měsíčně ve vyváženém fondu, při předpokládaném průměrném 5% zhodnocení naspoří 1 005 472 korun. Výnos čistě ze zhodnocení tak bude 562 672 korun. [Vlastní příspěvky činí 360 000 Kč a státní příspěvky pak 82 800 Kč, tedy -pouhých- cca osm procent z celkové částky.]

Příklad spoření po dobu 30 let v dynamickém účastnickém fondu: Bude-li stejnou dobu 30 let účastník spořit tisíc korun měsíčně v dynamickém účastnickém fondu, při předpokládaném průměrném 10% zhodnocení naspoří částku 2 549 983 korun. Výnos pouze ze zhodnocení tak bude 2 107 183 korun. [Vlastní příspěvky jsou i v tomto případě 360 000 korun, státní příspěvky opět 82 800 Kč, ale z celkové částky pouze 3,25 %.]

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here