Těžba dřeva loni dosáhla 32,6 milionů metrů krychlových bez kůry. To je doposud rekordní objem v těžbě dřeva v ČR. Také ale došlo k výraznému nárůstu plochy umělého zalesňování, a to až na 28 670 hektarů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Téměř veškerou těžbu dřeva z celkového objemu tvořila takzvaná nahodilá těžba. Při těžbě se zpracovávají kůrovcem napadené stromy a polomy. Loni se vytěžilo 31 milionů kubíků dřeva a nahodilá těžba tvořila 95 procent veškeré těžby. V roce 2018 dosáhla kůrovcová těžba 13 milionů metrů krychlových. V roce 2017 to bylo 5,9 milionů metrů krychlových.

„Nepříznivý trend v lesích tak dále pokračuje,“ komentuje aktuální výsledky z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Josef Kahuda.

České lesy likviduje kůrovcová kalamita. Škody jsou za miliardy

Nejvíce se opět těžil smrk [90,1 %]. Pak borovice [4,0 %], buk [1,7 %] a modřín [1,5 %]. Jehličnany se na celkové těžbě podílely 96,1 procenty. Naopak těžba listnatých dřevin se oproti roku 2018 snížila o 203 tisíc metrů krychlových [-13,8 %].

Z územního hlediska se nejvíce dřeva vytěžilo v Kraji Vysočina [7,8 mil. m3]. Dále v kraji Jihočeském [4,3 mil. m3], Jihomoravském [3,4 mil. m3 ] a Olomouckém [2,9 mil. m3]. Největší objemy v nahodilé těžbě dříví byly zpracovány v Kraji Vysočina [7,7 mil. m3]. V něm tak prakticky nebyla jiná těžba než těžba nahodilá.

Rekord nebyl pouze v těžbě, ale i v zalesňování

Plocha zalesňování [sadba a síje] činila loni 28 670 hektarů. Meziročně došlo k jejímu významnému navýšení o 7 425 hektarů [+35,0 %]. Loni ale již mírně převažovaly listnaté dřeviny [51,3 %]. Přesto se při zalesňování nejvíce uplatňoval smrk [30,5 %]. Pak buk [25,0 %], dub [16,6 %] a borovice [8,2 %].

Při výsadbě se spotřebovalo 178,1 miliony sazenic. Podíl listnatých sazenic činil 62,7 procenta. Průměrná spotřeba sazenic na hektar sadby byla 6 315 kusů. U jehličnatých dřevin 4 785 kusů a u listnatých dřevin 7 801 kusů. Nárůst zaznamenala také přirozená obnova, konkrétně na 5 224 hektarů [+28,2 %]. Zde naopak převažovaly jehličnany s 57,2% podílem.

Výše uvedená data ČSÚ potvrzuje i Ministerstvo zemědělství ČR [MZe ČR]. Podle jeho statistik bylo loni v českých lesích vysázeno 3x více listnáčů než smrků, což přispívá k ozdravení lesů. Loni tak vysázeli lesníci v ČR rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic. V roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků. Podle MZe ČR smrk v mnoha lokalitách přitom funguje jako takzvaná přípravná dřevina, jejímž účelem je připravit půdu na pozdější výsadbu jiných dřevin.

„Při obnově lesa se nám daří výrazně obměňovat skladbu stromů ve prospěch listnáčů. Nastartovali jsme dlouhodobý trend, kterým chceme dosáhnout toho, aby naše lesy byly druhově pestřejší. A tím i odolnější vůči škůdcům a změnám klimatu. Mezi nejčastěji vysazované listnáče patří buky, duby, lípy a javory,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman [za ČSSD].

Dotace majitelům lesů

Ministr Miroslav Toman dále upozorňuje, že k zajištění prostředků na rychlé zalesnění a péči o lesy zasažené v roce 2018 kůrovcovou kalamitou spustil jeho úřad novou podporu. Zatím tak vlastníkům lesů poskytlo 2,7 miliardy korun. Nyní připravuje kompenzace i pro lesy, kde bylo nutné těžit kůrovcové dříví v roce 2019. Pro tuto podporu usiluje MZe o alokaci sedm miliard korun. Peníze by měly být vyplaceny vlastníkům lesů do konce tohoto roku.

Na obnovu lesů se MZe snaží poskytnout i další pomoc. Podporu na hospodaření v lesích se podařilo zvýšit z 0,65 miliardy korun v roce 2017 až na 1,12 miliardy pro letošní rok. Od 1. července 2020 budou moci vlastníci lesů nově žádat rovněž o příspěvky na zřizování oplocenek a následnou péči o výsadbu. Od roku 2021 se tak má podpora zvýšit na přibližně na dvanáct miliardy korun.

MZe rovněž navýšilo rozpočet pro letošní lesnické operace v Programu rozvoje venkova [původní rozpočet 290 milionů korun byl posílen o dalších 300 milionů]. Dále počítá s příjmem žádostí o zvýhodněné úvěry na lesnickou techniku v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Celkově chce MZe ČR letos vyplatit vlastníkům lesa přibližně devět miliard korun.

Dodejme, že lesní pozemky loni zabíraly plochu 2 675 670 hektarů. Oproti roku 2018 lesní plocha nepatrně vzrostla [+2 278 ha]. Přitom platí, že 54,2 procenta lesů v ČR spravují státní subjekty. Nejvíce pak Lesy ČR.

Prověrka NKÚ v podniku Lesy ČR

Hospodařením v českých státních lesích se zabýval i Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Ten konstatuje, že kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016. Lesy ČR na tuto situaci reagovaly jen dílčími opatřeními. Jako bylo omezení úmyslné těžby či přesun pracovníků na zpracování kůrovce. MZe ČR podnik přitom nijak nenutilo, aby v těžbě zasaženého dřeva postupoval razantněji. Podle NKÚ systémové řešení přijaly Lesy ČR až v roce 2019.

Lesy ČR podle NKÚ prodávaly dříví převážně dvěma obchodními modely. V prvním Lesy ČR nesou veškeré náklady na těžbu a prodávají dřevo ve vlastní režii. V roce 2018 tímto způsobem prodaly cca sedm procent dřeva s průměrnou cenou 1 263 Kč/m3. Druhý model spočívá v přenesení nákladů na těžbu nebo jejich části na odběratele. Takto Lesy ČR v roce 2018 prodaly cca 93 procent dřeva. Průměrná cena při prodeji „na stojato“ v elektronické aukci přitom byla 613 Kč/m3. Při prodeji celých skácených stromů dosáhla 786 Kč/m3.

„Do roku 2017 byl pro Lesy ČR výhodnější druhý obchodní model. Při extrémní kůrovcové kalamitě už ale tak výhodný nebyl. A to kvůli zvýšeným nákladům a zároveň nižším prodejním cenám dříví. U tohoto způsobu prodeje Lesy ČR uzavírají s odběrateli dlouhodobé, převážně pětileté komplexní smlouvy na lesnické práce,“ konstatoval NKÚ.

Podle NKÚ problém spočíval v tom, že přístup státního podniku nebyl flexibilní. Lesy ČR tak v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci. Tedy situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dřeva a na trhu byl nedostatek pracovních sil a lesnické techniky. Jediná dobrá zpráva podle NKÚ je, že v hospodaření s nepotřebným majetkem a nákupu služeb se podniku podařilo napravit nedostatky, které NKÚ zjistil při předchozí kontrole.

Peníze Lesů ČR zmizely ve státním rozpočtu

NKÚ se vyjádřil i k vyvedení miliardových finančních rezerv podniku do státního rozpočtu. Což vedlo k tomu, že podnik si nakonec na svůj provoz musel vzít úvěr.

Státní podnik Lesy ČR je bez koruny a zvažuje úvěr

Totiž v době před kalamitou si udržovaly Lesy ČR finanční soběstačnost. Od roku 2013 ale zákon umožňuje MZe ČR rozhodnout o přidělení části zisku Lesů ČR do fondu zakladatele. V letech 2013 až 2018 do něj Lesy ČR převedly celkem 32 miliard korun.

„Prostředky převedly na základě rozhodnutí MZe ČR i v době gradace kůrovcové kalamity. A to v daleko větší míře, než tomu bylo v okolních zemích. Fond pak vláda svým usnesením zapojila do státního rozpočtu,“ konstatuje NKÚ.

Výsledek byl, že se loni snížil objem volných prostředků podniku natolik, že Lesy ČR přešly na provozní financování prostřednictvím úvěru. Kladný hospodářský výsledek se tak u státního podniku předpokládá až v roce 2024.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here