Evropská centrální banka [ECB] dnes uvedla, že v příštím čtvrtletí zrychlí nákup evropských dluhopisů. Má na to 1,85 bilionu eur [cca 48,5 bil. Kč]. V praxi to znamená rychlejší tištění peněz a zadlužování. Přitom již nyní jsou objemy dluhů evropských zemí, ale i dalších významných ekonomik rekordní. Výjimka je Čína.
Pandemie covidu-19 je globální zdravotní riziko a stejně tak představuje i vážné riziko pro finanční stabilitu mnoha zemí. Důvod je, že jejich zadlužení rychle roste nad únosné meze.
„Nízký dluh vůči HDP je samo o sobě hodnota, kterou lze ztratit jen jednou,“ uvedl nedávno na stránkách FinTag.cz konzultant Světové banky Ondřej Schneider.
O. Schneider: Vládní dluhy si vynucují nízký ekonomický růst
Podle něj si navíc vysoké dluhy z pohledu levné úhrady úroků vynucují nízký ekonomický růst: „V momentě, kdy dluhy překročí určitou míru a ekonomika zároveň začne růst, tak se zvýší i základní úrokové sazby. A tím se zvýší náklady na dluhovou službu, a když na to vlády nebudou mít, tak buď zvýší daně, nebo jinak utlumí [kvůli sazbám] ekonomický růst.“
Česká republika se zadlužuje stejně ochotně jako ostatní
Příčin rychlého zadlužování v Evropě i jinde je několik. Jde o financování zdravotní péče, sociální podpory pandemií ohrožených obyvatel a vypisování různých podpůrných programů na udržení ekonomických subjektů v chodu. Jen v České republice dosahuje plánovaný schodek rozpočtu na tento rok 500 miliard korun.
Problém je, že ani deficit půl bilionu korun nemusí být konečný. Což ostatně před několika dny v televizi CNN Prima News nevyloučila ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
„Pokud by ta uzávěra byla taková, jaká je nyní a nic se nezměnilo… A já věřím tomu, že naše opatření zaberou a začneme postupně rozvolňovat, tak zhruba, pokud se mě ptáte na deficit státního rozpočtu a naši schopnost ho financovat, odhaduji, že nejpozději do poloviny roku bychom finančně vydrželi s tím deficitem 500 miliard. My jsme v naší makroekonomické predikci počítali s tím, že ekonomika pojedete už plně od druhé poloviny tohoto roku,“ uvedla.
Podle ekonomů její výrok nelze chápat nikterak jinak, než že nepanuje vůbec jistota, že ještě letos nedojde k navýšení schodku směrem vzhůru. Což jistě není dobrá zpráva pro žádného z obyvatel Česka.
Objem dluhů roste i v dalších zemích
Krize způsobená koronavirem zasahuje i ostatní země a zvyšující se zadlužení současnou krizi ještě prohlubuje. Analýza serveru Finbold uvádí, že v pěti hospodářsky nejsilnějších zemích se v období od března 2020 do března letošního roku zvýšil veřejný dluh o 9,17 bilionu dolarů. V čele žebříčku stojí Spojené státy, kde došlo ke zvýšení dluhu o 4,57 bilionu, z loňských 23,45 bilionu na letošních 28,02 bilionu.
Růst zadlužení ve vybraných státech v procentech a USD
[Zdroj: Finbold]
V Japonsku veřejný dluh narostl z 11,42 bilionu dolarů na 14,64 bilionu. V součtu tak obě tyto země ke globálnímu zadlužení přispěly částkou 7,79 bilionu dolarů. V relativním vyjádření v Německu vzrostlo zadlužení o 35,02 procenta, v Japonsku o 28,2 procenta a v USA o 19,29 procenta. V Itálii se dluh zvýšil o 10,8 procenta, v Británii o 7,19 procenta.
Zadlužení jednotlivých zemí v procentech [březen 2020 až 2021]
[Zdroj: Finbold]
Růst zadlužení jednotlivých zemí se jednoznačně přičítá pandemii koronaviru. Miliony lidí přišly o práci a podniky jsou dočasně nebo trvale uzavřeny. Narušeny jsou i dodavatelsko-odběratelské řetězce. Proto klesly rozpočtové příjmy, zatímco výdaje naopak vzrostly.
Zadlužení vybraných států v procentech a USD
[Zdroj: Finbold]
Také je třeba říci, že zadlužení zemí rostlo již před covidem. Příkladem budiž Spojené státy, pro které bylo státní zadlužení problém již před covidem, a nyní ho dál akcelerovaly další záchranné balíčky schválené Kongresem. Ten poslední za 1,9 bilionu dolarů [cca 42 bil. Kč] Sněmovna reprezentantů schválila včera [10. 3.]. Zadlužování USA ale i dalších zemí navíc přejí nízké úrokové sazby, které neprodražovaly obsluhu dluhů, respektive držely úroky z dluhů na nízkých hodnotách.
Číně covid jen pomohl, akceleruje její vývoz, snižuje dluh
Jsou tady i výjimky. Tou je paradoxně Čína, která na rozdíl od jiných zemí na covidové krizi vydělává nemalé peníze. Navzdory skutečnosti, že byla epicentrem pandemie, tak se s ní vypořádala poměrně rychle a její hospodářství se vrátilo k normálnímu fungování. Čína tak své zadlužení snížila o 0,57 bilionu dolarů, z 8,56 na 7,99 bilionu.
Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo
Mezi výdaji a příjmy si zachovala rovnováhu, a tak byl rozpočtový deficit za uplynulých 12 měsíců nižší. Čína byla navíc schopna napumpovat do ekonomiky více peněz. I kvůli tomu, že ji narostly příjmy z vývozu ochranných zdravotnických pomůcek právě kvůli covidu.
Český vývoz klesl o 0,6 procenta, čínský stoupl o 155 procent
Mimo to Číně pomohlo, že v minulých letech snížila svoji závislost na úvěrech na podporu hospodářství. Dodejme, že výše zadlužení se stává problém v okamžiku, kdy převýší hodnotu hrubého domácího produktu. V USA je to již o 21,59 miliardy dolarů. Za touto hranicí už pak může být problém se splácením půjček. A v některých méně stabilních zemích to může mít vliv na schopnost odvrátit nebezpečí dalšího hospodářského poklesu.
–AM/RED–
