Evropská centrální banka [ECB] dnes uvedla, že v příštím čtvrtletí zrychlí nákup evropských dluhopisů. Má na to 1,85 bilionu eur [cca 48,5 bil. Kč]. V praxi to znamená rychlejší tištění peněz a zadlužování. Přitom již nyní jsou objemy dluhů evropských zemí, ale i dalších významných ekonomik rekordní. Výjimka je Čína.

Pandemie covidu-19 je globální zdravotní riziko a stejně tak představuje i vážné riziko pro finanční stabilitu mnoha zemí. Důvod je, že jejich zadlužení rychle roste nad únosné meze.

„Nízký dluh vůči HDP je samo o sobě hodnota, kterou lze ztratit jen jednou,“ uvedl nedávno na stránkách FinTag.cz konzultant Světové banky Ondřej Schneider.

O. Schneider: Vládní dluhy si vynucují nízký ekonomický růst

Podle něj si navíc vysoké dluhy z pohledu levné úhrady úroků vynucují nízký ekonomický růst: „V momentě, kdy dluhy překročí určitou míru a ekonomika zároveň začne růst, tak se zvýší i základní úrokové sazby. A tím se zvýší náklady na dluhovou službu, a když na to vlády nebudou mít, tak buď zvýší daně, nebo jinak utlumí [kvůli sazbám] ekonomický růst.“

Česká republika se zadlužuje stejně ochotně jako ostatní

Příčin rychlého zadlužování v Evropě i jinde je několik. Jde o financování zdravotní péče, sociální podpory pandemií ohrožených obyvatel a vypisování různých podpůrných programů na udržení ekonomických subjektů v chodu. Jen v České republice dosahuje plánovaný schodek rozpočtu na tento rok 500 miliard korun.

Ministryně Schillerová navrhuje další půlbilionový schodek

Problém je, že ani deficit půl bilionu korun nemusí být konečný. Což ostatně před několika dny v televizi CNN Prima News nevyloučila ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].

„Pokud by ta uzávěra byla taková, jaká je nyní a nic se nezměnilo… A já věřím tomu, že naše opatření zaberou a začneme postupně rozvolňovat, tak zhruba, pokud se mě ptáte na deficit státního rozpočtu a naši schopnost ho financovat, odhaduji, že nejpozději do poloviny roku bychom finančně vydrželi s tím deficitem 500 miliard. My jsme v naší makroekonomické predikci počítali s tím, že ekonomika pojedete už plně od druhé poloviny tohoto roku,“ uvedla.

Podle ekonomů její výrok nelze chápat nikterak jinak, než že nepanuje vůbec jistota, že ještě letos nedojde k navýšení schodku směrem vzhůru. Což jistě není dobrá zpráva pro žádného z obyvatel Česka.

Objem dluhů roste i v dalších zemích

Krize způsobená koronavirem zasahuje i ostatní země a zvyšující se zadlužení současnou krizi ještě prohlubuje. Analýza serveru Finbold uvádí, že v pěti hospodářsky nejsilnějších zemích se v období od března 2020 do března letošního roku zvýšil veřejný dluh o 9,17 bilionu dolarů. V čele žebříčku stojí Spojené státy, kde došlo ke zvýšení dluhu o 4,57 bilionu, z loňských 23,45 bilionu na letošních 28,02 bilionu.

Růst zadlužení ve vybraných státech v procentech a USD

  [Zdroj: Finbold]

V Japonsku veřejný dluh narostl z 11,42 bilionu dolarů na 14,64 bilionu. V součtu tak obě tyto země ke globálnímu zadlužení přispěly částkou 7,79 bilionu dolarů. V relativním vyjádření v Německu vzrostlo zadlužení o 35,02 procenta, v Japonsku o 28,2 procenta a v USA o 19,29 procenta. V Itálii se dluh zvýšil o 10,8 procenta, v Británii o 7,19 procenta.

Zadlužení jednotlivých zemí v procentech [březen 2020 až 2021]

  [Zdroj: Finbold]

Růst zadlužení jednotlivých zemí se jednoznačně přičítá pandemii koronaviru. Miliony lidí přišly o práci a podniky jsou dočasně nebo trvale uzavřeny. Narušeny jsou i dodavatelsko-odběratelské řetězce. Proto klesly rozpočtové příjmy, zatímco výdaje naopak vzrostly.

Zadlužení vybraných států v procentech a USD

  [Zdroj: Finbold]

Také je třeba říci, že zadlužení zemí rostlo již před covidem. Příkladem budiž Spojené státy, pro které bylo státní zadlužení problém již před covidem, a nyní ho dál akcelerovaly další záchranné balíčky schválené Kongresem. Ten poslední za 1,9 bilionu dolarů [cca 42 bil. Kč] Sněmovna reprezentantů schválila včera [10. 3.]. Zadlužování USA ale i dalších zemí navíc přejí nízké úrokové sazby, které neprodražovaly obsluhu dluhů, respektive držely úroky z dluhů na nízkých hodnotách.

Číně covid jen pomohl, akceleruje její vývoz, snižuje dluh

Jsou tady i výjimky. Tou je paradoxně Čína, která na rozdíl od jiných zemí na covidové krizi vydělává nemalé peníze. Navzdory skutečnosti, že byla epicentrem pandemie, tak se s ní vypořádala poměrně rychle a její hospodářství se vrátilo k normálnímu fungování. Čína tak své zadlužení snížila o 0,57 bilionu dolarů, z 8,56 na 7,99 bilionu.

Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo

Mezi výdaji a příjmy si zachovala rovnováhu, a tak byl rozpočtový deficit za uplynulých 12 měsíců nižší. Čína byla navíc schopna napumpovat do ekonomiky více peněz. I kvůli tomu, že ji narostly příjmy z vývozu ochranných zdravotnických pomůcek právě kvůli covidu.

Český vývoz klesl o 0,6 procenta, čínský stoupl o 155 procent  

Mimo to Číně pomohlo, že v minulých letech snížila svoji závislost na úvěrech na podporu hospodářství. Dodejme, že výše zadlužení se stává problém v okamžiku, kdy převýší hodnotu hrubého domácího produktu. V USA je to již o 21,59 miliardy dolarů. Za touto hranicí už pak může být problém se splácením půjček. A v některých méně stabilních zemích to může mít vliv na schopnost odvrátit nebezpečí dalšího hospodářského poklesu.

–AM/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here