Europoslanci včera [10. 3.] odhlasovali doporučení, aby Evropská unie zatížila od roku 2023 zvláštním poplatkem část dovozu do Evropy ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Jde o takzvaná uhlíková cla pro produkty z energeticky náročných odvětví.

Schválené doporučení zavést uhlíková cla Evropským parlamentem je v duchu snahy Evropské komise [EK] získat další zdroje pro financování společné evropské politiky.

Covid-19 urychlí příchod nových zelených daní a poplatků

Další důvod pro zavedení dovozního poplatku na neekologicky vyráběné produkty je zajistit, aby mimounijní firmy neměly konkurenční výhodu kvůli méně přísným unijním klimatickým pravidlům. Důležitý je podle europoslanců i boj s klimatickou změnou.

„Toto je naše největší šance, jak zůstat pod limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia a zároveň tlačit na naše partnery, aby byli stejně ambiciózní. Pokud tedy chtějí přístup na evropský trh,“ prohlásil zpravodaj návrhu Yannick Jadot z frakce zelených.

Narážel tím na závazek z pařížské klimatické dohody, který chce EU plnit zavedením přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Z nich plynoucí vyšší náklady pro výrobce se zřejmě projeví v ceně produktů vyráběných v unii.

Uhlíková cla musejí být v souladu s pravidly WTO

Podle doporučení [pro hlasovalo 444 ze 695 hlasujících europoslanců] by se uhlíkový poplatek měl týkat hlavně produktů jako jsou ocel, hliník, sklo, chemikálie a fosilní paliva.

Čeští oceláři zažívají hluboký propad a deziluzi z politiky EK

Podle české liberální místopředsedkyně EP Dity Charanzové [ANO] ze skupiny liberálů [ALDE] má věc ale i své háčky. To kvůli tomu, aby uhlíkové poplatky nenarazily na pravidla Světové obchodní organizace [WTO].

„Aby byl nový mechanismus účinný, musíme nyní prověřit, že je také v souladu s pravidly Světové obchodní organizace,“ uvedla s tím, že cíl uhlíkového poplatku je narovnat pravidla hry pro unijní a ostatní firmy.

O konkrétní podobě uhlíkového poplatku bude nyní europarlament vyjednávat se členskými státy. Podle Bruselu by měly příjmy z něj sloužit jako jeden ze zdrojů, který pomůže EU splácet dluh za mimořádný fond obnovy. Jeho rozpočet přitom není zanedbatelný. Činí 750 miliard eur [cca 20 bilionů korun]. Fond obnovy má spolu s ostatní pomocí podpořit unijní ekonomiky z koronavirové krize.

Zubožené aerolinky získaly další úlevu

Dalším z významných rozhodnutí EP bylo vyřazení z jeho doporučení části, podle níž by od roku 2023 skončilo bezplatné přidělování emisních povolenek. Ty dostávají některá průmyslová odvětví a například aerolinky, o jejichž konkurenceschopnost má EK obavy.

Letiště Praha loni odbavilo o 79,9 % méně lidí než předloni

Rozhodnutí ale vyvolalo u některých europoslanců silnou nelibost. Právě aerolinky patří totiž k významným znečišťovatelům ovzduší.

„To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí,“ kritizoval odmítnutí návrhu pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Jsou to ale právě aerolinky, které patří ke covidem nejtvrději zasaženým společnostem. Ztráty letecké dopravy jsou obrovské a prozatím se aerolinkám podařilo obnovit pouze přepravu zboží. Letecká doprava zažívá jednu ze svých nejhlubších krizí v historii.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here