Evropa se nesmí vrátit do minulosti, musí se změnit, zní z ECB

216
ECB
Foto: ECB

Reakcí EU na koronavirus musí být přijetí nového modelu fungování. Naší volbou, říká italský ekonom Fabio Panetta z Evropské centrální banky [ECB], je buď se vrátit k předkrizovému modelu ekonomické politiky, anebo ji transformovat.

Svůj názor člen výkonné rady ECB shrnuje v článku „After the crisis: Economic lessons from the pandemic“ podrobněji. Podle něj přitom platí, že Evropu současná pandemická krize neposílí, pokud se Evropa nezmění.

„Budeme se muset posunout z pouhého dorovnání ztráty příjmů k novým zdrojům příjmů. […] Jestli uspějeme, to závisí na tom, jak zreformujeme způsob, jakým je řízena evropská ekonomika,“ říká Fabio Panetta.

Panetta chválí rychlou reakci Evropské unie na krizi covidu-19. Podle něj Evropská komise [EK] i ECB přijaly mimořádná opatření okamžitě a uvolnily velké množství peněz, aby evropská ekonomika co nejrychleji absorbovala šok.

EK bude kontrolovat čerpání dotací z NPO v ČR více než jinde

Podle něj jde o velký posun oproti finanční krizi v roce 2009, kdy dle jeho názoru přijala eurozóna chybný politický mix. Důvodem byla chabá koordinace fiskální politiky a opatření pro stimulaci ekonomiky.

„Finanční toky z rozpočtu EU sice podporovaly jednotlivé ekonomiky, ale nikdo se neobtěžoval porozumět tomu, co znamenají pro eurozónu a EU jako celek. Důsledky rozdělily země Evropy na věřitelské a přispěvatelské země, což vyústilo v hluboké politické rozdělení,“ uvádí Panetta s tím, že unijní systém má ale i nyní mnoho nedostatků.

Tím hlavním je pak koordinace a nedostatečný tlak na strukturální reformy, jejichž absence je příčinou současného zaostávání Evropy za USA a Čínou.

Covid-19 ukázal Evropě správnou cestu

Situace loni a v letošním roce je oproti krizi v roce 2009 jiná. Evropa zvolila společný model zvládání krize. Dobrým příkladem je společný nákup vakcín proti covidu-19. I přesto Evropa [a nejenom ona] naráží na problémy. Tím hlavním jsou současné obtíže při uspokojování poptávky. Ekonomické soukolí drhne na nedostatku surovin a materiálu, rostoucích cenách a závislosti na asijských výrobcích. V plné nahotě se ukázaly málo flexibilní trhy práce v mnoha unijních zemích. Což podtrhuje skutečnost, že covid-19 významně urychlil digitalizaci a automatizaci.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Za hlavní zbraň pro restart evropských ekonomik Panetta považuje program Next Generation EU [NGEU]. Přičemž se odvolává na průzkum ECB, který předpokládá, že pokud NGEU země správně využijí, mohl by se zvýšit poměr veřejných investic k hrubému domácímu produktu eurozóny do roku 2024 téměř o 40 procent. V některých zemích by to mohl být dokonce dvojnásobek.

Moody’s: Evropský Fond obnovy zrychlí růst v regionu CEE

„Když se poučíme z lekce, kterou nám uštědřila pandemie a aplikujeme ji na hospodářskou politiku, mohli bychom z krize vyjít se silnějším hospodářstvím a širší sociální a politickou kohezí,“ uvádí italský ekonom.

Optimistická je i Evropská komise [EK]. Ta odhaduje, že například země, jako jsou Belgie, Lucembursko, Rakousko a dokonce Německo, získají v rámci NGEU stimul růstu HDP spíše z oživení poptávky z ostatních zemí EU.

Řeč je o nové evropské smlouvě, zní z ECB

Protože NGEU dává na stůl evropské peníze, Evropská unie musí sehrát daleko aktivnější roli v kontrole využití poskytnutých peněz, myslí si Panetta. Zde vítá i praxi, kdy členské země předkládají takzvané národní plány obnovy, které zprvu odsouhlasí EK a následně všechny unijní státy. Podle něj je to důležité, protože peníze na podporu si EK půjčuje prostřednictvím evropských dluhopisů, které emituje a kupuje ECB. A nejde jen o dotace, jsou tady i zvýhodněné půjčky.

Podle Panetty účinná podpora musí zahrnovat jak konjunkturální, tak strukturální prvek. V prvním případě jde o jistotu, že fiskální politika reaguje na krátkodobé výkyvy trhu a umožní silné oživení. Ve druhém případě jde o udržitelné zadlužování veřejných financí.

Evropská komise zdržuje schválení unijních dotací Maďarsku

Italský ekonom přitom ale upozorňuje i na rizika. Jedním z nich je, že většina evropských fiskálních zdrojů zůstává v rukou národních politiků. Proto je podle něj nezbytná reforma pravidel, kterými se EU řídí. Cíl by přitom měl být udržitelný ekonomický růst při udržitelném zadlužení veřejných financí. Podle Panetty zdokonalení pravidel, kterými se řídí eurozóna, je nezbytné v zájmu všech členských zemí EU. Význam NGEU se totiž nesmí přehánět. Důležité je dle něj zdravé jádro.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here