Evropská komise [EK] oznámila, že by si první peníze do nově zřízeného fondu obnovy chtěla půjčit již letos v červnu. Celkem má v plánu si na finančních trzích půjčit do roku 2026 na obnovu pandemií zasažených unijních ekonomik 800 mld. eur [cca 20,8 bil. Kč]. Splatit je chce do roku 2058.

Uvedl to eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn [na fotografii, pozn. red.]. Podle něj by si komise chtěla každý rok vypůjčit zhruba 150 miliard eur. Brusel chce vydávat společné dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Zhruba 250 miliard eur z celkové částky mají tvořit takzvané jednotné zelené dluhopisy určené k financování klimaticky šetrných projektů.

„Naše struktury budou připraveny do června a v té chvíli si teoreticky můžeme začít půjčovat. Bude to však záležet na tom, jak rychle státy dokončí proces ratifikace,“ řekl novinářům Hahn.

Strategie EK financování fondu obnovy
  • Každoročního rozhodnutí o objemech výpůjček a poskytování informací o hlavních parametrech plánu financování každých šest měsíců.
  • Strukturované a transparentní vztahy s bankami, které program emisí podporují [prostřednictvím sítě primárních dealerů].
  • Více různých nástrojů financování – střednědobé a dlouhodobé dluhopisy, z nichž některé budou emitovány jako zelené dluhopisy NextGenerationEU, a pokladniční poukázky EU.
  • Kombinaci aukcí a syndikací, kombinace více věřitelů.
  • Koordinace s dalšími emitenty, včetně členských států EU a nadnárodních emitentů.

Komise si podle něj může první finance vypůjčit až poté, kdy všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do unijního rozpočtu posílat.

Firmy varují před novými daněmi a poplatky, jež navrhuje EK

Ratifikace, plán obnovy a nakonec, kdo co zaplatí

Závazek umožňující komisi ručit za půjčku rozpočtem, díky čemuž si může peníze opatřit s nejvýhodnějšími úrokovými sazbami, ratifikovala více než polovina členských zemí. Nejistá je však zatím situace například v Německu, kde začal legálnost zvýšení záruk zkoumat soud, či v Polsku, kde se kvůli sporu o ratifikaci otřásá vládní koalice. Pokud všechny země rozpočtové záruky schválí, budou se muset shodnout na tom, čím půjčku splácet.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz varuje před dluhovou unií

Kromě ratifikace vyšších rozpočtových záruk musejí státy komisi do konce dubna předložit národní plány obnovy. Brusel má pak dva měsíce na to, aby je posoudil a na jejich základě začal peníze rozdělovat.

NPO má podpořit rozvoj, ne sanovat díry ve státním rozpočtu

Podle Hahna komise počítá s vyrovnáváním dluhu po dobu 30 let od roku 2028. Půjčky budou splácet přímo země, které je čerpaly, dotace unie splatí společně díky plánovaným novým příjmům rozpočtu. Mezi nimi figuruje například uhlíkové clo, rozšíření příjmů z emisních povolenek, poplatek z nerecyklovaných plastů a digitální daň. Brusel by z nich chtěl získávat ročně až 15 miliard eur. Diplomaté ale hovoří o neshodách panující mezi jednotlivými státy.

První peníze z fondu obnovy můžou přijít už letos

První peníze by do členských zemí mohly začít proudit [poté, kdy EK emituje dluhopisy, pozn. red.] ve druhé polovině letošního roku v rámci předfinancování jednotlivých projektů, které může tvořit až 13 procent celkového příspěvku. Mírnou většinu balíku budou tvořit granty, zbytek výhodné úvěry. Největšími příjemci peněz mají být Itálie, Španělsko a Polsko. Česká republika může na přímých dotacích získat přes 180 miliard korun. Další peníze tradičně získá z evropských fondů.

Programové období 2021-2027: Česko z EU dostane 550 miliard

Všech 27 unijních zemí se loni shodlo na plánu, že v rámci pomoci odvětvím, firmám a lidem zasaženým koronavirovou krizí si mezi sebe rozdělí 750 miliard eur z bezprecedentní společné půjčky. Částka v cenách z roku 2018 se zhruba vyrovná zmíněným 800 miliardám v aktuálních cenách.

Unijní státy se dohodly s EP na rozpočtu i fondu pomoci

Podle pozorovatelů parametry fondu obnovy projdou ještě tvrdými vyjednáváními. Velké spory se čekají kolem daně pro velké digitální firmy, kterou chce zatím většina zemí koordinovat se Spojenými státy, některé však tlačí na její rychlejší zavedení na úrovni EU.

 ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here