Babiš navrhl nechat jednání o minimální mzdě na novou vládu

0
65
minimalni_mzde
Foto: FinTag.cz

Dnešní jednání o plošném růstu platů ve veřejné sféře mezi ČSSD, odbory a hnutím ANO skončilo nedohodou. Neshody panují také na minimální mzdě. Jednání o ní premiér Andrej Babiš navrhl nechat až na novou vládu. 

Co se týče paušálního růstu platů ve veřejné sféře, hnutí ANO navrhuje jejich růst o inflaci [cca +3,5 %/1 400 Kč], odbory a ČSSD ale chtějí prudší nárůst, a to o 3 000 korun všem [+ 6 %]. Jednání o platech je přitom součástí příprav návrhu rozpočtu na příští rok. O dnešní nedohodě po jednání informoval předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

„Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s Janou Maláčovou náš návrh na růst o 3000,- Kč do tarifu pro všechny. Ten podpořily i odbory. K dohodě s Andrejem Babišem zatím nedošlo, budeme dále jednat,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

Podle návrhu ČSSD, jenž podporují odbory, by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotníci, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách a všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3 000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Pokud by všichni tito zaměstnanci [celkem 699 000 lidí] měli plošně 3 000 korun navíc, výdaje státního rozpočtu by to zvýšilo o 25,2 miliardy korun. K tomu je nutné připočítat ještě odvody.

Jak to vidí šéf odborů Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Josef Středula řekl, že se nad návrhem růstu o šest procent, nebo na paušálním přidání o 3 000 korun měsíčně sejdou experti odborů a ministerstva financí. Návrh ANO označil za neakceptovatelný.

„Pro nás je možný kompromis mezi šesti procenty a 3 000 korunami pro každého. Předložili jsme skutečné dopady pro rozpočet a sejdou se k nim experti,” sdělil šéf odborářů.

Odboráři loni prodali Radost. A prodávat budou dál

Jednání by se dle něj mělo uskutečnit co nejdříve. Středula v neděli uvedl, že reálný dopad na hospodaření státu by byl zhruba třetinový, protože je třeba zahrnout dopad růstu minimální mzdy na odvody, například DPH.

Spory se vedou i o minimální mzdě

Vládní strany spolu s odbory vedle plošného růstu platů jednají také o výši minimální mzdy na příští rok. I zde těžko hledá shodu ANO s ČSSD podporované odbory. Ministryně práce Jana Maláčová [ČSSD] navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun [+18 %].

Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.

Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] přitom již dříve uvedla, že akceptuje přidání o 1 000 korun. Zaměstnavatelé pak maximálně o 500 korun, tedy o inflaci. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Tripartita o navýšení neúspěšně debatovala již v červnu.

Firmy odmítají indexaci MPSV na zvyšování minimální mzdy

 

Premiér Babiš po dnešním jednání tripartity avšak navrhl, že by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po říjnových volbách.

„Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat,” řekl.

Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení. S jejím navýšením se ale zvedají i zaručené mzdy. Ty se vyplácejí v osmi stupních dle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. V případě schválení návrhu by se tedy vyplácely od 18 000 do 36 000 korun. Zvýšení minimální mzdy tak má dopady do mezd v privátním sektoru a je i významným inflačním tlakem.

Dopady do státního rozpočtu

Podle Schillerové kabinet dnes návrh na zvýšení minimální mzdy, což je důležité pro dopady na výdajovou a příjmovou stranu státního rozpočtu, tak jako tak schvalovat nebude. Odvolala se na to, že návrh rozpočtu musí vláda Sněmovně poslat nejpozději 30. září.

MF ČR navrhlo pro rok 2022 schodek rozpočtu 376,6 mld. Kč

Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl činit 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy korun méně proti prvnímu návrhu z letošního června. Příjmy ministerstvo financí v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1 543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1 919,9 miliardy korun.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here