MMR chystá manuál k výstavbě dostupných bytů formou PPP

0
235
PPP_projektu
Foto: Pixabay.com

Pod Státním fondem podpory investic [SFPI] by měl vzniknout státní developer. Ten má evidovat a připravovat pozemky státu k výstavbě dostupného bydlení formou PPP projektů. 

Vyplývá to z plánů Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] na výstavbu dostupného bydlení prostřednictvím PPP [partnerství veřejného a soukromého sektoru] projektů. Věc je ale na úplném začátku. Podle MMR dnes ani neexistuje ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení.

Přesto stát podle úřadu disponuje mnoha pozemky na lukrativních místech. A ty jsou dle něj vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení. Stát také vlastní pozemky s potenciálem rekultivace, jako jsou brownfieldy a nevyužité plochy. Zajímavé jsou dle úřadu i pozemky ve vlastnictví armády a státních nemocnic. V mnoha případech mají přístup k plné občanské vybavenosti, kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě bytů.

Ministerstvo obrany nabídlo k prodeji pohraniční řopíky

Ale zpátky k plánům MMR na výstavbu nových bytů. Ministerstvo se po dlouhých letech nečinnosti nyní před volbami, v nichž se dostupnost bydlení stala jedním z ústředních témat, pustilo do přípravy modelového projektu výstavby dostupného nájemního bydlení prostřednictvím PPP projektů. Pilotní projekt přitom počítá s výstavbou 1 380 bytů pro jasně určené skupiny lidí za zhruba tři miliardy korun. Úřad k tomu má již vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze.

Dostupné bydlení formou PPP projektů v praxi

Zadavatelem PPP projektu na dostupné bydlení by měl být v případě projektu MMR SFPI. Ten by měl definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je určeno, a současně výši nájemného. Kontrolovat by měl také dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti.

Naopak konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Zároveň zajistí financování projektu, přičemž stát mu bude po dokončení projektu platit poplatek za dostupnost bydlení. To je splátku, která v sobě zahrne náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové ´OPBH´. O pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová [za ANO].

Ekonomické parametry modelového projektu 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč
  • Cena výstavby je 1 m2= 45 tis. Kč.
  • Vlastníkem objektu je celou dobu stát.
  • Dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem.
  • Předpokládané nájemné 164 Kč na m2 [2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem].
  • Dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky [s výjimkou přípravy – tu lze z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy].
  • Až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, by stát platil poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let. Zpět by se mu vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč [130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů].
  • Celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč. To odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tisíc korun.

Podle MMR výše poplatku [93 tisíc Kč ročně za byt po dobu 27 let] za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, vyjde levněji než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení. Dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 miliardy korun ročně. Zároveň bude mít kontrolu nad kvalitou bydlení. Tu dnes totiž nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu.

Modelový příklad má posloužit obcím a krajům

„Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům,“ říká Dostálová.

Projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem [NRF] zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky.

Jsme odsouzení, abychom NRF využívali, říká ředitel ČMZRB

Cílem NRF je přitom právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Tato forma projektů v segmentu dostupného bydlení je například v zahraničí dlouhodobě osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku a Velké Británii.

Matky samoživitelky, senioři a špičkoví úředníci

Podle MMR si stát pomocí PPP projektu může začít vytvářet zásoby bytů pro potřebné, ať už jde dle úřadu o matky samoživitelky nebo seniory. Může si tak zajistit i dostupné nájemní bydlení pro profese nezbytné pro chod státu, jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným.

Podle MMR významný plus PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese totiž soukromý sektor.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here