Firmy, které chtějí úvěr, budou podávat ESG report

1
3521
ESG
Foto: Pixabay.com

Od příštího roku začnou tuzemské banky prověřovat firmy, které u nich žádají o úvěr, z hlediska principů ESG. Budou zjišťovat, kolik produkují emisí CO2 a jaké mají vztahy s nevládními institucemi.

Povinnost ESG reportingu se podle České bankovní asociace [ČBA] na tuzemské banky částečně vztahuje již od poloviny letošního roku. Banky ji ale příští rok ještě prohloubí a rozšíří na všechny firmy. Banky přitom již nyní u všech nových úvěrů či přeceňování zástav hodnotí firemní zájemce o úvěr i podle principů ESG. Což jsou principy, které posuzují kvalitu environmentální, sociální a korporátní správy dané firmy.

  • Zájemce o úvěr tak musí například uvést, jaká je jeho roční produkce odpadu či kolik spotřebuje vody. Banku zajímá i to, kolik ročně vyprodukuje skleníkových plynů a jaký je jeho plán na jejich snížení.
  • Sama banka pak musí o žadateli o úvěr zjistit a posoudit, jaký je jeho vztah k dodržování lidských práv. Musí zmonitorovat média o jeho případných sporech a problémech v sociální i environmentální oblasti.

Otázek, které musejí klient i banka zodpovědět je ale mnohem více. Informace se pak skládají do ESG ratingu. Ten představuje hodnotící skóre od nejlepšího až po nejhorší. A výsledek se následně promítá do schválení či neschválení úvěru. V případě jeho schválení pak i do jeho ceny. Komu vyjde slušný ESG rating zaplatí za úvěr méně než žadatel se špatným ESG ratingem.

ESG ratingy přitom dnes nejsou ničím výjimečným. Běžně je používají například velké investiční společnosti k průzkumu a porovnání ESG výkonnosti firem pro účely klasifikace investorských portfolií. Rozhodují se podle nich i o tom, zda do dané firmy budou investovat či nikoli. Firmy, jimž vychází špatně ESG rating, jsou podle nich rizikové. To s ohledem na jejich případnou budoucí kolizí s regulací ze strany státních institucí. Výjimka nejsou ani společnosti, které dnes požadují naplňování ESG principů po svých dodavatelích.

Kdo neprojde ESG, bude mít brzy smůlu

Na většinu finančních institucí, tedy bank a investičních společností, se povinnost reportingu [Směrnice Non-financial Reporting Directive – NFRD] vztahuje již od roku 2018. Přičemž platí, že i tuzemské banky budou muset tato kritéria hodnotit u všech svých tuzemských korporátních klientů již od poloviny roku 2022. Ale ani tím to nekončí.

Evropská unie připravuje novou směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti [Corporate Sustainability Reporting Directive CSRD]. Přičemž jde o sofistikovanější verzi stávající směrnice.

„Tato směrnice zavede podrobnější požadavky na informování podle povinných EU standardů o udržitelnosti. Novým požadavkům na povinný reporting podle EU standardů o udržitelnosti mohou domácí podniky čelit již zanedlouho,“ říká gestor Komise pro udržitelné finance ČBA Petr Procházka.

Philips tlačí do ESG dodavatele. Znalost ESG je v ČR slabá

Dodává, že pokud by byly požadavky přijaty v současné podobě, nový povinný audit vykazovaných informací by se vztahoval na tuzemské velké podniky od 1. ledna 2023.  Na kotované malé a střední podniky by se vztahoval od 1. ledna 2026. Velkými podniky se v tomto případě nemyslí nadnárodní korporace, které většinou již s ESG principy pracují, ale všechny firmy nad 250 zaměstnanců. V praxi by to pro ně znamenalo povinné podávání zpráv dle povinných EU standardů o udržitelnosti.

Unie přitom plánuje, že by společnosti informace o sobě nahlašovaly strojově čitelně a vkládaly by je do Jednotného evropského přístupového bodu. Ten zatím neexistuje, nicméně jeho vytvoření je součástí příprav nové směrnice a s ní spojených dalších nařízení.

„Pro malé a střední podniky Evropská komise uvažuje o zjednodušeném ESG výkaznictví,“ upřesňuje Procházka s tím, že tento reporting by sloužil i bankám pro úvěrový rating.

Banky připravují klienty na to, co brzy přijde

Podle ČBA je snahou tuzemských bank zbytečně nezvyšovat administrativní zátěž svých klientů a zároveň jim v rámci ESG pokládat jednoznačné a jasně formulované otázky. I proto asociace spolu se svými členskými bankami – ty už podepsaly Memorandum pro udržitelné finance – připravila modelové dotazníky, které bankám pomohou dostát svým povinnostem při klasifikaci firemních úvěrů. Zároveň i mají pomoci firmám postupně se připravovat a adaptovat na legislativní požadavky.

Dle Procházky tyto dotazníky zahrnují okruhy údajů, které jsou banky schopny o klientovi získat z veřejně dostupných zdrojů. Nicméně některé informace minimálně do doby, než je budou firmy samy zveřejňovat na dobrovolné či obligatorní bázi, jak dodává, nejsou a nebudou zjistitelné jinak než přímým dotazem na klienta.

Daniel Tácha

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here