Afghánistánu hrozí hladomor. Islámské státy mu chtějí pomoci

5858
afghanistanu
Foto: WHO

Ve středu Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci, jež umožňuje Afghánistánu poskytovat humanitární pomoc. Ekonomika země je v rozvalu, její obyvatelé hladoví a rodiče prodávají své děti, aby měli na jídlo.

Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se 38 milionový Afghánistán řítí do nejhorší humanitární krize naší doby.

„Velká část afghánské ekonomiky zkolabovala a mnoho lidí trpí hladem. […]  V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí,“ uvedla Baerbocková.

Podle ní některé rodiny prodávají své dcery, aby měly peníze na jídlo. Zemi podle pozorovatelů hrozí hladomor. Při něm lidé masově umírají nejen podvýživou, ale jsou i mnohem více náchylní k různým chorobám. Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává v době, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 procent dětí trpí podvýživou. Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace [WHO] trpí v zemi 3,2 milionu dětí podvýživou. Což je polovina afghánských dětí mladších pěti let.

OSN bije na poplach kvůli nedostatku potravin v zemi v situaci, kdy je 22 procent z afghánské 38milionové populace téměř zasaženo hladomorem a dalších 36 procent se potýká s kritickou potravinovou nejistotou.

 

Německo podle Baerbockové vydá prostředky výlučně agenturám OSN a nevládním organizacím. Zároveň se chce příští rok do země vrátit s vlastním personálem.

„Nejedná se ale o legitimizaci nebo uznání vlády Tálibánu. Nemám v úmyslu navštívit Kábul, ale naši diplomaté udržují otevřené komunikační kanály s Tálibánem,“ uvedla ministryně.

V asijské zemi navíc stále zůstává na 15 000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení. Jde o bývalé spolupracovníky německé armády a německých institucí a jejich blízké. Německá vláda tak chce ulehčit úřední postupy pro přesídlení těchto lidí z Afghánistánu. Volnější by měla být například pravidla pro určení blízkých rodinných příslušníků.

„Nezapomněli jsme na ně,“ ubezpečila veřejnost Baerbocková.

Podle předchozích informací v souvislosti s nástupem vlády Tálibánu již evakuovalo Německo z Afghánistánu více než 5 tisíc osob.

Situace v Afghánistánu se zhoršuje každým dnem

Ulicemi Kábulu 21. prosince prošlo několik stovek demonstrantů. Mířily k uzavřenému americkému velvyslanectví. Tam vyzývaly k uvolnění afghánských finančních rezerv, které byly v zahraničí zmrazeny po nástupu islamistického hnutí Tálibán k moci. Demonstranti pod dohledem členů Tálibánu nesli transparenty s nápisy „nechte nás najíst“ a „dejte nám naše zmrazené finance“.

Fitch Solutions: Ekonomiku v Afghánistánu čeká další propad

Protestní akce byla jednou z mála, které Tálibán v zemi povolil. Informovala o tom agentura AP. Ta potvrdila, že v zemi se v poslední době rychle zhoršuje humanitární situace. Světový program pro výživu varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin.

Státní zaměstnanci, od učitelů přes lékaře pro administrativní pracovníky, nedostali již několik měsíců plat, protože konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena. Omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý. Velká část přispěvatelů sice chce Afgháncům nadále pomáhat, nelíbí se jim však, že by měli poskytovat peníze či uznání Tálibánu.

Zahraniční pomoc v Afghánistánu dříve tvořila 75 % jeho příjmů

Zahraniční vlády hnutí Tálibán neuznávají pro jeho minulost. Za jeho vlády před 20 lety nesměly v Afghánistánu ženy pracovat a studovat či opouštět domovy bez mužského doprovodu. Muži se nesměli holit. Hudba a další umění byly absolutně zakázány. K vynucování pravidel používali tálibové sílu a kruté tresty. Hnutí nyní pod zahraničním tlakem tvrdí, že se změní.

Islámské státy zřídily fond pomoci

Přesně dva dny před demonstrací [19.12.] se státy z Organizace islámské spolupráce [OIC] na svém zasedání dohodly na pomoci, která má zabránit zhroucení afghánské ekonomiky. Založily fond, z nějž bude možné Afghánistánu prostřednictvím Islámské rozvojové banky poskytovat humanitární pomoc. Informovala o tom agentura AP.

Země tak nebudou muset být v kontaktu přímo s Tálibánem, který Afghánistánu od srpna opět vládne. Summitu se zúčastnil také americký zvláštní zmocněnec pro Afghánistán Tom West. Podle pákistánského ministra zahraničí Šáha Mahmúda Kurešího se West sešel s delegací Tálibánu vedenou jeho ministrem zahraničí Amírem Chánem Muttakím.

MMF začne zřejmě znovu posílat peníze do Pákistánu

Podle Kurešího West řekl, že má mandát sdělit, že americká humanitární pomoc Afghánistánu nebude ničím podmíněná a že prostřednictvím Světové banky USA mohou zemi poskytnout 1,2 miliardy dolarů [27 miliard korun]. Washington tyto Kurešího výroky ovšem nekomentoval.

Na USA roste tlak, aby uvolnily zmrazený afghánský majetek ve výši deseti miliard dolarů. Američané ale tvrdí, že část z toho je vázána na soudní spory vedené rodinami obětí atentátů na USA ze září 2001. Odpovědná za ně je teroristická skupina Al-Káida, jíž tehdy Tálibán poskytoval v Afghánistánu útočiště.

Jednání v Islámábádu se kromě představitelů islámských států zúčastnili také zástupci Číny, Ruska, OSN a Islámské rozvojové banky.

–ČTK/DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Výsledek vývozu demokracie ve stylu USA (rozbít, zničit a hromadný úprk). To co trvalo 20 let, to Talibán zvládl za týden.

  2. Není normální, že rodí od 9let…7 a více deti…a pořád dokola. Tak se nedivím…že se neužívi, když jich je tolik.

  3. Bohužel. Až jim USA pod tlakem OSN atd. uvolní ty bloknuty prachy, prozerou to za dva roky a budou tam, kde byli.
    Rok 1979 13 mil.
    Rok 2000 22 mil.
    Rok 2021 30 mil.
    Nemají co do huby a dětí jak máku. Nezodpovědní blázni, Rychlý růst i přes vysokou míru emigrace spojenou s válečnými konflikty a špatnou bezpečnostní situací v zemi. Podle odhadů by do roku 2050 měla populace stoupnout na 82 milionů.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here