Jádro a plyn ukrojí z unijních peněz na energetiku. A to se nelíbí

0
532
jadro
Ilustrační foto: Pixabay.com

Evropská komise zkraje února schválila doplňkový akt k Zelené dohodě. V něm za daných podmínek připustila jádro a zemní plyn jako takzvané přechodové zdroje energie, než Evropa přejde na docela bezemisní zdroje.

Zařazení jádra a plynu mezi přechodové zdroje však mezi mnohými zastánci nízkoemisní ekonomiky vyvolalo vlnu kritiku. Jakkoli neříkají, jaké zdroje pro nízkoemisní ekonomiku využít, nevoní jim ani jádro a ani plyn. Tématu se v článku EU under fire for ‘imperfect’ move to call gas and nuclear sustainable věnuje bruselský list Politico.

„Chci nahlásit přípravu krádeže, prosím. Někdo se tu snaží ukrást miliardy eur určených na budování obnovitelných zdrojů. A chce je do technologií, které s bojem proti klimatické krizi nemají nic společného, například jaderných. Anebo problém ještě zhoršují. Zde mluvím o plynu jako fosilním palivu,“ říká Ariadna Rodrigová z hnutí Greenpeace.

EK uznala jádro a plyn jako přechodové zdroje green dealu 

Skutečnost je, že kroky Komise si pozornost zaslouží. V případě podpory na nízkoemisní zdroje nejde totiž o drobné. Komise odhaduje, že zelená transformace si vyžádá minimálně 520 miliard eur [cca 12,8 bil. Kč]. Což je mnohem víc, než se čekalo. A spoléhá se na příspěvky od soukromého kapitálu.

„Podezřelý z krádeže se nachází v centrále Evropské komise. A tváří se jako někdo, kdo chce být považován za seriózního zastánce ochrany klimatu a přírodní krize. Pro plyn a jádro ale v dnešním světě již není místo,“ říká Rodrigová.

Rozporuplný postoj má i EK

„Říkáme jasně, že jádro a plyn jsou jen přechodové zdroje, přechodné nástroje. To znamená, že slouží jako pomocník, který nám umožní dostat se tam, kam se potřebujeme dostat, tedy k obnovitelným zdrojům,“ argumentuje komisař pro finanční služby Mairead McGuinness.

„Nyní uzavřená dohoda nemusí být perfektní, ale je to realistické řešení. Posunuje nás vpřed v našem úsilí dosáhnout uhlíkové neutrality,“ dodává.

Zopakujme, o co jde. Dodatkový akt definuje za daných podmínek jádro a plyn v rámci unijní taxonomie jako zelené. Cíl taxonomie je snížit emise do konce desetiletí o 55 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Vědci a klimatičtí aktivisté jsou ohledně dodatkového aktu znepokojeni. Podle nich obarvuje na zeleno investice nebezpečné pro životní prostředí a oslabuje důvěryhodnost celého unijního plánu zelených financí,“ uvádí list Politico.

Plynové elektrárny ano, nikoli ale na plný výkon

Zastavme se u plynu. Nová pravidla uznávají za „přechodově zelené“ například plynové elektrárny postavené do roku 2030. Pokud ovšem nahradí uhelné elektrárny nebo elektrárny spalující topný olej. Možnost je i přebudovat stávající staré elektrárny na využívání nízkoemisního plynu. To znamená s využitím vodíku. A to všechno se má stihnout do roku 2035. Původní návrh byl ještě ambicióznější, vlivné země jako Německo, si ale stěžovaly, že je tento návrh příliš přísný.

Návrh EK na uznání jádra a plynu je v Česku nerealizovatelný

Nově poradci Evropské komise z Platformy pro udržitelné financování v 44stránkové zprávě varovali, že označení plynu jako udržitelného zdroje energie povede ke zvýšení emisí. A tak by Evropa vůbec neměla, nebo měla jen minimálně, finančně podporovat výstavbu plynových elektráren. A to i přesto, že ty nahradí uhelné elektrárny. Při řeči o penězích pak všichni zpozorněli.

Nejmenovaný úředník Evropské unie sdělil, že Komise s tvrzením Platformy nesouhlasí: „Výpočty, které nám Platforma dodala, jsou sporné.“

„Domnívají se, že všechny nové plynové elektrárny pojedou na maximální kapacitu. Ale tak to nebude. Role plynových elektráren se změní. Časem se jejich produkce sníží, protože je nahradí obnovitelné zdroje. Plynové elektrárny zdaleka nepojedou na plný výkon.“

USA zatrhly plynovod do Evropy. Údajně kvůli Turecku

Experty EK ve stanovisku proti plynu podporují i nevládní organizace. Transport & Environment nazvala zahrnutí plynu „naprosto špatným“ a uvedla, že „po tomto špatném a nevědeckém rozhodnutí nezbývá nic jiného, než podniknout celoevropskou kampaň za zrušení zákona v Evropském parlamentu.“

A otázka plynu rozdělila i samotnou EK. Hlasovali proti němu komisař pro rozpočet EU, Johannes Hahn, komisařka pro kohezi a reformy Elisa Ferreira a komisař pro externí akce Josep Borrel.

Odpor vůči jádru sílí

Dodatkový akt rovněž povolil jako zelený zdroj energie existující jaderné elektrárny. Pokud jejich provozovatelé ale slíbí, že se počátkem roku 2025 přemění na zařízení využívající takzvaná „paliva tolerantní k havárii“. Nutno dodat, že tato paliva se stále vyvíjejí.

Rolls-Royce a další firmy již vyvíjejí malé jaderné elektrárny

A je tu další podmínka. Musejí předložit detailní plán na konečné uskladnění radioaktivního odpadu do roku 2050. Nové reaktory Komise jako zelené uzná pouze tehdy, když získají stavební povolení do roku 2045.

I takový přístup s sebou ale přináší problémy. Dohodu ohrožují především země, které tradičně či nově odmítají jadernou energetiku.

„Nemáme jinou možnost, než se obrátit na soud,“ sdělil bruselskému listu Politico lucemburský ministr energetiky Claude Turmes.

Stejného názoru je Rakousko. A Německo, které před několika týdny vyloučilo možnost, že by se k takové žalobě proti jaderné energetice připojilo, už o tom nyní uvažuje.

Rakušané hrozí soudem kvůli energii z jádra. Vlažní jsou i Němci

„Až dodatkový návrh pečlivě prozkoumáme, vydáme společné stanovisko a posoudíme všechny z toho plynoucí otázky,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Podle listu Politico je i přes nespokojenost a hrozbu žalob jen malá naděje, že Komise svůj názor upraví. Změny totiž může prosadit pouze kvalifikovaná většina. Tedy nejméně 20 členských zemí s 65 procenty z celkového počtu obyvatel unie. Parlament to může zamítnout absolutní většinou 353 hlasů.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here