EK uznala jádro a plyn jako přechodové zdroje green dealu 

596
EK
Evropská hvězda symbolizující ideály jednoty, solidarity a souladu mezi evropskými národy. / Foto: Pixabay.com

Evropská komise [EK] schválila doplňkový akt upravující podmínky taxonomie v přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Jako takzvané přechodové zdroje v něm EK uznala jadernou energetiku a zemní plyn.

Taxonomie je závazná pro všechny unijní země. Doplňkový akt v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu stanoví jasné a přísné podmínky, kdy lze některé jaderné a plynárenské činnosti doplnit jako přechodné. Vychází z odborných konzultací, a to i s členskými státy. A pokud nevzejdou z Evropského parlamentu či Rady ve stanovené lhůtě námitky, vstoupí v platnost 1. 1. 2023. Cíl taxonomie je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné pro klimatickou neutralitu. Té má unie dosáhnout v roce 2050.

„Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní,“ okomentoval EK schválený akt generální ředitel ČEZ a první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy [SP ČR] Daniel Beneš.

Klíčové změny parametrů u taxonomie EU dané aktem EK podle něj jsou:
  • U plynu EK zrušila průběžné milníky na dekarbonizaci plynových zdrojů.
  • Zároveň stanovila zlomový termín 31.12. 2035 pro nové plynové projekty. Ty musí být od 1. 1. 2036 bez zemního plynu a tedy bezemisní.
  • U jaderných zdrojů akt doplňuje udržitelnost z nich vyráběného tepla.
  • Stanovuje podmínku licencování u požadavku paliva nepodléhajícího haváriím.
  • Zároveň upravuje podmínku pro notifikaci jaderných projektů. Ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur [cca 968,5 mld. Kč]

„Finální oficiální znění, které komise schválila, a jeho dopady teď musíme podrobně zanalyzovat,“ upozornil Beneš.

Následně jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] uvedl: „Je nutné okamžitě začít pracovat na aktualizaci státní energetické koncepce ČR, Vodíkové strategie ČR, strategii v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie a dalších strategických dokumentů. Nelze čekat na dokončení projednávání balíčku Fit for 55.“

Co bude dál ve věci doplňkového aktu EK

Podle vyjádření EK klasifikace taxonomie neurčuje, zda určitá technologie bude, či nebude součástí energetického mixu některého z členských států. Avšak cílí na rychlejší transformaci na nízkoemisní ekonomiku při využití všech možných řešení, jež pomohou k zajištění plánů EU v oblasti klimatu.

„S přihlédnutím k vědeckým poznatkům a současnému technologickému pokroku se Komise domnívá, že soukromé investice do činností v oblasti plynárenství a jaderné energie v přechodném období mají svůj význam,“ uvedli ve věci nově schváleného doplňkového aktu zástupci EK.

Rakušané hrozí soudem kvůli energii z jádra. Vlažní jsou i Němci

Jakmile EK doplňkový akt v přenesené pravomoci přeloží do všech úředních jazyků EU, předá ho „spolunormotvůrcům EU“ ke kontrole. Evropský parlament a Rada pak mají čtyři měsíce na projednání dokumentu a případné námitky k němu. Bude-li to třeba, mohou si vyžádat ještě další dva měsíce na kontrolu.

Rada má právo proti aktu vznést námitky přijaté posílenou kvalifikovanou většinou. Což znamená, že pro vznesení námitky se vysloví alespoň 72 procent členských států [min. 20 členských států, pozn. red.], které představují alespoň 65 procent obyvatelstva EU. Evropský parlament pak může vznést námitku, pokud bude na plenárním zasedání hlasovat proti většina poslanců [min. 353 poslanců EP, pozn. red.].

Reakce Svazu moderní energetiky a AKU-BAT

K doplňkovému aktu se vyjádřili zástupci Svazu moderní energetiky [SME] a Asociace pro akumulaci [AKU-BAT]. Ti konstatovali, že oproti původnímu návrhu EK odstranila bližší termíny pro částečné cíle v podílech zeleného vodíku a dalších nízkouhlíkových alternativ pro zemní plyn.

„Finální dokument počítá s tím, že od roku 2036 vzniknou pouze projekty založené na nízkouhlíkových plynech. Nastavení taxonomie pro bezuhlíkové plyny dává smysl z pohledu nástupu dostupných technologií. Delší časový horizont nám umožní využít zemní plyn pro odchod teplárenství od uhlí. I následně využít vybudovanou infrastrukturu pro přechod na zelené alternativy,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Zelení v německé vládě? Potíž pro české jádro i automotive

Podle něj Česká republika ale nesmí promeškat delší čas, který schváleným aktem dostala na přípravu přechodu k udržitelným řešením. Již letos dle něj mohou vznikat nové projekty vyrábějící biometan, například z biologicky rozložitelného odpadu. Ten dnes většinou končí bez využití na skládkách.

K otázce vodíku se vyjádřil také ředitel AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace [SA] Jan Fousek: „Rok 2035 je dostatečně ambiciózní na to, aby členské státy urychlily výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou klíčové pro výrobu zeleného vodíku.“

Vyjádřil souhlas s prohlášením ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, že Česko ve výrobě vodíku zaspalo. Zároveň dodal, že nyní ale dostalo šanci na nápravu. Přičemž členové jeho asociace a další subjekty počítají s nemalými investicemi právě do zeleného vodíku.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here