Vláda odmítla požadavky odborů na další zvýšení platů

8
3720
odboru
Zprava: Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta ČR Josef Středula a předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář s kolegou. / Foto: ČMKOS

Včerejší [19.7.] jednání zástupců vlády s odboráři o zvýšení platů ve veřejném sektoru skončilo nedohodou. Vláda odborářům nabídla zvýšení platů od ledna příštího roku o pět procent. Požadavek odborů je zvýšení platů o inflaci.

Odboráři s vládou již vyjednali, že od letošního září o deset procent porostou platy těm pracovníkům, kterým je vláda na začátku roku zmrazila. Jde o více než 300 tisíc lidí. Po včerejším jednání o dalším zvýšení platů místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Vít Samek uvedl, že je zklamaný. Požadavek odborů zní, aby vláda zaměstnancům ve veřejné sféře přidala s ohledem na inflaci tak, aby jim „neklesla kupní síla“.

„Jednoznačně je tady z naší strany zklamání. Budeme hledat cesty, jak apelovat na vládu, aby rozhodnutí změnila… Stávka je poslední prostředek, něco jako válka. Věříme pořád, že vláda bude vnímat realitu a může ještě korigovat svá opatření,“ řekl Samek.

Vláda přidá vybraným státním zaměstnancům 10 % na platech

O dalším postupu by šéfové odborů měli jednat příští týden. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků již začátkem června vstoupilo do stávkové pohotovosti. Další čtyři je podporují. Odbory žádaly kvůli vysoké inflaci pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna, nebo od září. Pro lidi se zmrazeným platem požadovaly navíc deset procent a pro učitele a zdravotníky pevnou částku 700 až 1 000 korun. Pro všechny pak chtěly vyjednat další zvýšení od ledna.

Jaká je aktuální pozice odborů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] uvedl, že je připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent. Pro vyšší růst dle jeho slov kabinet kvůli stavu státního rozpočtu prostor pro letošní rok ale nevidí.

„S ohledem na vývoj rozpočtu tady za vládní koalici pro letošek další prostor nevidíme,“ vyslovil se jasně Jurečka.

Zejména šéfové úřednických, školských a zdravotnických odborů nyní mluví o zklamání a nespokojenosti. Jejich zástupci řekli, že očekávali, že vláda vydá přidáním signál, že tíživou situaci po zdražování vnímá.

Odboráři loni prodali Radost. A prodávat budou dál

Argumentují, že vláda pro letošek výdělek zmrazila úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. To, že se jim od září zvýší tarify dle dřívější dohody o deset procent, považují za nedostatečné.

Podle Jurečky se to týká asi 305 000 zaměstnanců. Na navýšení bude třeba do konce roku 2,2 miliardy korun. V praxi to značí, že policistům, hasičům a pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna navýšil základ platu neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Plat by jim měl růst od ledna příštího roku. Bezpečnostním sborům vláda pak přislíbila zvýšení základu od ledna o deset procent.

„Vláda o tom ještě nerozhodla, teprve o tom bude hlasovat. Pouze dala politický příslib,“ uvedl o tomto přidání v nedávném podcastu FinTag.cz ministr Jurečka.

Valorizace penzí nedovoluje přidat všem stejně, říká Jurečka

Vysvětlil i to, jak k tomu došlo: „Pan ministr vnitra Vít Rakušan přišel na vládu s tím, abychom tuto informaci řekli veřejně už v tento okamžik. A to proto, že mnoho z těch lidí, kteří pracují v rámci ozbrojených bezpečnostních složek, třeba zvažuje, zda někdy v průběhu září, října nepodá výpověď. Zda neodejdou ze služebního poměru, protože třeba kalkulují s nějakou otázkou výsluh… Takže on to vnímal jako důležitý signál, jako dání nějaké garance, o kolik zvýšíme platy pro tuto část lidí, kteří pracují pro tento stát.“

Jednání o zvýšení platů pokračují dál

Marian Jurečka včera řekl, že jednání o růstu platů na příští rok by měla pokračovat, a to ve druhé polovině srpna po zveřejnění makroekonomické predikce. Potvrdil, že pracovníci úřadů práce či sociální správy, kteří patří k nejníže ohodnoceným, by měli letos znovu dostat mimořádné odměny. Opět zopakoval, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. Upozornil, že je nutné zohlednit nejen navyšování výdělků, ale i připravovaná podpůrná opatření. Jako je třeba úsporný tarif.

Poslanci schválili energetický tarif. Jaký ale je, se neví

Koalice chce debatovat hlavně o odměňování učitelů, jejich výdělek chce dle Jurečky udržet na 130 procentech průměrné mzdy.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával letos v prvním čtvrtletí veřejný sektor 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Meziročně se zvedl o dvě procenta. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun. Inflace v červnu meziročně dosáhla 17,2 procenta.

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Podle Národní rozpočtové rady [NRR] pracuje za peníze z veřejných rozpočtů v Česku zhruba milion lidí. Jak v podcastu pro FinTag.cz uvedl člen NRR Jan Pavel, problém není v tom, že by pracovali neefektivně, ale v tom, že pracují mnohdy v neefektivně nastavených systémech a prostředí.

–ČTK/DNA–

8 KOMENTÁŘE

  1. Průměry neprůměry… fakt bych nechtěl nastupovat jako úředník s VŠ za 23 tisíc hrubýho. Pokladní v supermarketech maj třicítku. Holt se pak nikdo nesmí divit, že za ty prachy kvalitní zaměstnance neseženou.

  2. Pokladní v Lidlu, co si je teď kdekdko bere do úst, maká. Od rána do večera. Na úřadě jich je pět, když by stačili dva, a podle toho to tam taky vypadá. Do práce na 9, porada v 10 na hodinu někdy i dýl, ve 12 na oběd, práce od 13:00 do 14:00 – pouza na kafe/nakupy – a šolich do 16:00 a domů. Řešením je mít tam dva a ušetřit za tři a ty dva zaplatit. Pomohlo by to i trhu práce. A přínos by to měl i ten, že by z mladých lidí na úřadech nestávali blbci, protože by se hejbali a pracovali.

    • Jojo, a teď tu o popelce 😀 Jestli jsou úředníci kteří nedodržují pracovní dobu (za což jim hrozí vyhazov, ne že by to byl nějaký benefit), tak soukromý sektor má zase jiné špeciality – peníze na ruku. Plus širokou paletu benefitů.
      Ve státním jsem dělal skoro tři roky a makal jsem docela dost. Pár let po VŠ, nástupní plat tehdy 16 tisíc (dnes by to bylo 23 tis. hrubého). A co myslíte? Šel jsem do soukromýho dělat skoro za dvojnásobek, makam úplně stejně (možná trochu víc, ale to je jedno, protože 8 hodin odkroutit musim tak jako tak).
      A místo mě tam možná mají to co popisujete, tzn. takové ty kteří dělají do výše svého platu…
      Kompetentní workoholiky za ty prachy fakt neseženete, ani ve státním, ani v soukromém, ani ve službách, ani v kanceláři.
      Nemluvě o tom, že v Lidlu fakt nikdo nehledá nikoho kvalifikovaného. Pokud na úřadech hledaj právníka nebo zaměstnance IT s nástupním platem 23-25 tisíc… haha, hodně štěstí 😀

      • já jsem nenapsala, ze urednici nedodrzují pracovní dobu, já jsem napsala, ze nepracují, ze se vlákají a mají slabé pracovní naaszení a ze tam, kde by stacili dva jich je pět. A tak pořádný peníze má jen vedoucí a pak ten, komu tomu vedoucímu nejhloubeji vleze do zadku, aby mu ten vedoucí napsal odměny. A jasně, ze jsem tam potraba kvalifikovní lidé, ale v Česku rozhodne nemáme 80 tisíc právníků/uředníků. A to už jsem vůbec nepsala, jak se krade na českých úradech, jaká je tam korupce u vedoucích praconíků… Jak jsou tam dosazováni apod. A ještě mě napadá – kdyby české úrady fungovly tak, jako Lidl v Česku, bylo by to super. 🙂 / Ale chápu, že za plat referenta se dnes vyžívá těžko. Na druhou stranu, mlaej človek a chlap k tomu nemá co hnít na úřadu… 🙂

  3. Dobrý den z toho všeho co se tu píše mi vypadává prvotní požadavek na zvýšení minimální mzdy.nechci se dotknout zaměstnanců státu ale v soukromém sektoru je to totiž jediný nástroj kdy zaměstnavatel přidá

  4. Nikdo je nenutí aby byly ve státním sektoru . Živnostenský list je vyřízený za čtvrt hodiny a předveďte se. A nebudou nikde chybět. Nepřidala bych jim ani jednu korunu, ba naopak.

    • Milá Já, nikdo je nenutí pracovat ve státním sektoru, to máte pravdu. Jenže je tu problém – stát tyto pracovníky potřebuje – mluvím o uklízečkách a personálu v mateřských školkách, kuchařkách, mnoho pozicích třeba ve Vězeňské službě, školnících či pracovnicích na ÚP – těžko by jste jejich práci zvládla i s ŽL a výše mzdy by Vás určitě jen odradila … sám M.Jurečka uznal, že odměňování pracovníků je špatně nastaveno. Navíc ne každý má odvahu a schopnosti pracovat na ŽL; to, co navrhujete, je totální blbost, jen se podívejte, kolik zbankrotovalo podnikatelů či na tu část, co podniká jen proto, aby nemuseli pracovat a podvádějí … Pro zajímavost uvádím příspěvek jedné státní zaměstnankyně na Novinkách :
      ———————————————————–
      ˝Jsem státní zaměstnanec ve školství, vedoucí provozu, mám na starost dvě mateřské školky, zodpovídám za 6 zaměstnanců, k tomu se starám o zahradu a peru v prádelně, sama pro obě školky.

      To všechno za 17.800 hrubého.

      A opravdu už jen přežívám!˝
      ———————————————————-
      To není normální a mzda této paní je totální nehoráznost ze strany státu. Paní je evidentně schopná, rozhodně by si dokázala najít lepší finančně ohodnocené zaměstnání, třeba i na ŽL – ale musím se Vás zeptat – kdo se rodičům bude ve školce starat a hlídat malé děti ???

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here